Současná vláda by ráda ukončila každoroční debaty kolem zvyšování minimální mzdy. Rozhodovat má automatický mechanismus, který chce ministr práce předložit v první polovině příštího roku. Marian Jurečka (KDU-ČSL) také plánuje jednání s odbory, zaměstnavateli i opozicí. ANO se novince nebrání, ale preferuje, aby hlavní slovo zůstalo tripartitě.
Jurečka upozorňuje, že se zakomponováním podobného postupu do národních legislativ počítá evropská směrnice. „Bychom tam měli kritéria, která budou odrážet růst průměrné mzdy, produktivitu práce, inflaci, případně růst reálných mezd,“ přibližuje Jurečka.
Piráti už dřív navrhovali použít částku šestačtyřiceti procent průměrné mzdy z předminulého roku. „Ten koeficient 0,46 je něco, o čem se opravdu široce diskutovalo už roky, takže jsme vycházeli z toho, že je to kompromisní. Pokud do toho vstoupí další parametry, které se zmiňují teď, tak je to určitě možné,“ připouští místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Nový automatický mechanismus by měl o úrovni minimální mzdy podle ministra práce a sociálních věcí rozhodovat nejpozději od prvního ledna roku 2024.
„Pořád se domnívám, že by to mělo být jakýmsi výhradním právem zaměstnavatelů, odborů a vlády, vždycky si říct o navýšení minimální mzdy,“ přemítá člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). Podle něj je o systému potřeba ještě diskutovat.
O zvýšení nejnižších výdělků rozhodla vláda naposledy minulý týden. Růst o 1100 korun ale kritizují odbory. Nelíbí se jim ani oddělení minimální mzdy od takzvaných zaručených výdělků a zvažují, že se obrátí na ústavní soud (ÚS).
Spolu s minimální mzdou se totiž od nového roku nezvednou všechny zaručené výdělky, které jsou na ni navázané. Upraví se jen dva – ten nejnižší o jedenáct stovek a nejvyšší o 2200 korun. Jedním z důvodů byly podle ministra práce obavy zaměstnavatelů. „Mohli bychom spustit vlnu propouštění, a to jsme nechtěli. Proto jsem se držel striktně dikce zákona,“ vysvětluje Jurečka.
Odbory mají ale k tomuto postupu vážné výhrady. Nevylučují, že se obrátí na ÚS. „Musíme zvážit samozřejmě i tuto cestu, protože vláda by si měla uvědomit, že nemá všude volnou ruku. Byť může takovouto úpravu dělat nařízením vlády, pan ministr by měl brát na vědomí, že jak zákoník práce, tak i česká ústava obsahují podrobnou (proti)diskriminační úpravu,“ upozorňuje místopředseda odborové centrály Vít Samek. Kdy by ke kroku mělo případně dojít, ale místopředseda největší odborové centrály předjímat nechtěl.
Oddělit mzdy
Oddělit zaručené mzdy od té minimální trvale chtějí zástupci koaliční ODS. „Věřím, že se k tomu naše vláda odhodlá, protože by i tlak na zvyšování minimální mzdy byl daleko menší,“ má jasno místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
„My jsme pro to, aby zaručené mzdy zůstaly tak, jak jsou aktuálně nastavené,“ kontruje místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD). Minimální mzda by se přitom podle SPD měla v příštím roce i kvůli inflaci znovu zvýšit.
