Zvýšení minimální mzdy podle Samka pomůže domácnostem. Firmy na to nebudou mít, upozornil Skopeček

Nahrávám video

Průměrná mzda opět vzrostla. Ve skutečnosti si lidé koupí za více peněz méně zboží a služeb. Kvůli inflaci trvají odbory podle jejich místopředsedy Víta Samka na růstu minimální mzdy o dva tisíce korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) to ale odmítá. Nesouhlasí ani s návrhem resortu práce (zvýšení o 1100 korun). Inflace se ale bude i v příštím roce pohybovat ve dvouciferných číslech, shodli se v Událostech, komentářích.

Už na začátku roku odbory podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Samka vyzývaly vládu, aby začala rostoucí inflaci řešit. „Vlády, které mají snahu ekonomiku více řídít, což pravicová vláda logicky není, ta má ve svém mandátu spíše přihlížet, tak ta se k tomu nedostala. Vlády, které by chtěly, tak by začaly přijímat opatření,“ prohlásil.

Místopředseda odborů je přesvědčený o tom, že se včas nezačaly používat cenové regulace jako velmi účinný nástroj u výrobců a v důsledku toho budou nové typy regulací pro stát daleko nákladnější. 

„Pokud vláda chtěla bojovat s inflací, tak má jeden jediný nástroj, a to je výrazně snižovat deficit státního rozpočtu, což já bych vítal,“ řekl Skopeček.

Soudí, že lze na příkladu Maďarska vidět, jak to s cenovou regulací dopadá. „Myslím si, že je to vůbec nejhorší opatření, které je možné navhrnout. Cenová regulace nic neřeší,“ ohradil se. „Inflace ekonomikou musí projít a to, co by způsobila cenová regulace, by bylo jedině zabrždění inflace někdy v budoucnu,“ vysvětlil Skopeček. 

Podle Samka ale vláda Petra Fialy (ODS) pokračuje v politice, kterou začala už v roce 2021. Zmínil například zrušení EET, zvýšení paušálu, zvýšení limitu pro DPH nebo podporu zkrácených úvazků. „To všechno je na dluh a jsou to příjmy vylévané ze státního rozpočtu,“ dodal.

Skopeček ale odvětil, že právě zkracené uvázky jsou něco, na čem musí Česko zapracovat, protože v tom zaostává i za okolními státy.  

O kolik zvýšit minimální mzdu?

Kvůli vysoké inflaci požadují odbory mimořádné navýšení minimální mzdy o dva tisíce na 18 200 korun. „Když se zvedne minimální mzda o dva tisíce korun, zanechá se vazba na zaručené mzdy, tak je šance, že v příštím roce mzdy, které teď dramaticky poklesnou, už nebudou tak dramaticky klesat – reálné mzdy. Čili je šance, že bychom mohli trošku stabilizovat příjmy domácností,“ upřesnil Samek.

Skopeček odmítá i navýšení minimální mzdy, jak navrhuje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), a to o 1100 korun. „Považuji ji za příliš vysokou. Za minimální mzdu, kterou dneska zaměstnavatelé nemůžou akceptovat. Povede to k jedinému, že pro zaměsnance, pro které prostředky mít firma nebude, tak je propustí. Je lepší pracovat s menší mzdou, než být na úřadu práce,“ podotkl

Je potřeba si podle něj uvědomit, že v minulých letech rostla minimální mzda nadprůměrným tempem a rostla rychleji než průměrná mzda, a to podle Skopečka není zdravý vývoj pro ekonomiku. „Pokud si tady nechceme zahnízdit inflaci, tak nemůžeme roztáčet mzdovou inflační spirálu,“ řekl. 

„Z těch mezd musí lidé platit veškeré drahé ceny, které mají, a nic kromě nich nemají,“  ohradil se Samek.     

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 4 hhodinami

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 4 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 6 hhodinami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 8 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 9 hhodinami
Načítání...