Průměrná mzda opět vzrostla. Ve skutečnosti si lidé koupí za více peněz méně zboží a služeb. Kvůli inflaci trvají odbory podle jejich místopředsedy Víta Samka na růstu minimální mzdy o dva tisíce korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) to ale odmítá. Nesouhlasí ani s návrhem resortu práce (zvýšení o 1100 korun). Inflace se ale bude i v příštím roce pohybovat ve dvouciferných číslech, shodli se v Událostech, komentářích.
Zvýšení minimální mzdy podle Samka pomůže domácnostem. Firmy na to nebudou mít, upozornil Skopeček
Vyšší mzdy, za které nakoupíme méně (zdroj: ČT24)
Už na začátku roku odbory podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Samka vyzývaly vládu, aby začala rostoucí inflaci řešit. „Vlády, které mají snahu ekonomiku více řídít, což pravicová vláda logicky není, ta má ve svém mandátu spíše přihlížet, tak ta se k tomu nedostala. Vlády, které by chtěly, tak by začaly přijímat opatření,“ prohlásil.
Místopředseda odborů je přesvědčený o tom, že se včas nezačaly používat cenové regulace jako velmi účinný nástroj u výrobců a v důsledku toho budou nové typy regulací pro stát daleko nákladnější.
„Pokud vláda chtěla bojovat s inflací, tak má jeden jediný nástroj, a to je výrazně snižovat deficit státního rozpočtu, což já bych vítal,“ řekl Skopeček.
Soudí, že lze na příkladu Maďarska vidět, jak to s cenovou regulací dopadá. „Myslím si, že je to vůbec nejhorší opatření, které je možné navhrnout. Cenová regulace nic neřeší,“ ohradil se. „Inflace ekonomikou musí projít a to, co by způsobila cenová regulace, by bylo jedině zabrždění inflace někdy v budoucnu,“ vysvětlil Skopeček.
Podle Samka ale vláda Petra Fialy (ODS) pokračuje v politice, kterou začala už v roce 2021. Zmínil například zrušení EET, zvýšení paušálu, zvýšení limitu pro DPH nebo podporu zkrácených úvazků. „To všechno je na dluh a jsou to příjmy vylévané ze státního rozpočtu,“ dodal.
Skopeček ale odvětil, že právě zkracené uvázky jsou něco, na čem musí Česko zapracovat, protože v tom zaostává i za okolními státy.
O kolik zvýšit minimální mzdu?
Kvůli vysoké inflaci požadují odbory mimořádné navýšení minimální mzdy o dva tisíce na 18 200 korun. „Když se zvedne minimální mzda o dva tisíce korun, zanechá se vazba na zaručené mzdy, tak je šance, že v příštím roce mzdy, které teď dramaticky poklesnou, už nebudou tak dramaticky klesat – reálné mzdy. Čili je šance, že bychom mohli trošku stabilizovat příjmy domácností,“ upřesnil Samek.
Skopeček odmítá i navýšení minimální mzdy, jak navrhuje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), a to o 1100 korun. „Považuji ji za příliš vysokou. Za minimální mzdu, kterou dneska zaměstnavatelé nemůžou akceptovat. Povede to k jedinému, že pro zaměsnance, pro které prostředky mít firma nebude, tak je propustí. Je lepší pracovat s menší mzdou, než být na úřadu práce,“ podotkl
Je potřeba si podle něj uvědomit, že v minulých letech rostla minimální mzda nadprůměrným tempem a rostla rychleji než průměrná mzda, a to podle Skopečka není zdravý vývoj pro ekonomiku. „Pokud si tady nechceme zahnízdit inflaci, tak nemůžeme roztáčet mzdovou inflační spirálu,“ řekl.
„Z těch mezd musí lidé platit veškeré drahé ceny, které mají, a nic kromě nich nemají,“ ohradil se Samek.