Vláda od července minimální mzdu nezvýší, uvedl Jurečka. Růst by mohla až na podzim

Nahrávám video

Zástupci vlády jednali s odbory a zaměstnavateli. Rozdílný názor mají třeba na růst výdělků. Kabinet od července podle resortu práce minimální mzdu nezvýší. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale připustil, že by se mohla zvednout během podzimu. Podle informací ČT o čtyři až pět stovek. V případě zvýšení platů státních zaměstnanců kvůli inflaci se koalice s odbory sejde příští týden, Jurečka čeká dohodu.

Na jednání tripartity přišli zástupci odborů a zaměstnavatelů s odlišnými názory na růst minimálního výdělku. Odbory žádaly jeho citelné zvýšení už od července. „Pokud chceme zachovat její skutečnou kupní sílu, tak musí být zvýšena o dva tisíce korun,“ prohlásil ohledně minimální mzdy šéf odborů Josef Středula.

„Cena minimální mzdy by se měla zvednout cirka o tisíc korun do konce roku,“ myslí si předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Podle představ odborů by tak vzrostla na 17 200 až 18 200 korun měsíčně. S tím ale zástupci firem zásadně nesouhlasí. Minimální mzdu už letos vůbec zvyšovat nechtějí.

„Nedovedu si představit žádné zvýšení a je potřeba konečně se dohodnout na určitých parametrech, aby skončilo politické dohadování,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

„Podniky mají skutečně velké starosti, aby byly konkurenceschopné, aby obstály,“ konstatoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Kabinet rozhodne nejdřív za dva měsíce

Ministr Jurečka má zatím větší pochopení pro argumenty zaměstnavatelů. Žádný růst od poloviny roku nenavrhne. „Nechceme tady něco, co bude znamenat třeba nárůst nezaměstnanosti v České republice. To by byl obrovský problém,“ dodal.

Ministr zároveň šéfovi největší odborové centrály řekl, že o minimální mzdě vláda rozhodne nejdřív za dva měsíce. „Budeme o tom jednat. Myslím, že by bylo dobré, aby ještě v letošním roce ke zvýšení minimální mzdy došlo,“ sdělil Jurečka.

Jeho ministerstvo zatím uvažuje o zvýšení minimálního zaměstnaneckého příjmu na 16 600 až 16 700 korun měsíčně. Bude o tom ale muset přesvědčit například ekonomické experty vládní ODS.

„Není dobré v tuhle chvíli zvyšovat minimální mzdu, když jsme viděli dynamiku zvyšování v předchozích letech a vidíme přehřátý trh práce,“ myslí si místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Vláda do budoucna plánuje zvyšovat minimální mzdu automaticky, podle předem daného vzorce. Koalice se ale zatím nedohodla, jak přesně bude vypadat. „Bavíme se o tom vždycky, když se ekonomika nějakým způsobem pohne. Ušetřilo by to i spoustu práce,“ uvedl vicepremiér a šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Odbory požadují po vládě nejen růst minimální mzdy, ale i zvýšení platů státních zaměstnanců. Lídři vládních stran budou s odbory o platech ve veřejné sféře jednat příští úterý. Odbory požadují úpravu platů od července. Devět svazů vstoupilo kvůli tomu do stávkové pohotovosti. Se členy vlády jednali zatím dvakrát, naposledy před dvěma týdny. Kabinet je připraven podle Jurečky platy upravit, ale méně než o inflaci. Nátlak odborů v době vyjednávání označil za nekorektní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 12 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.