Vláda od července minimální mzdu nezvýší, uvedl Jurečka. Růst by mohla až na podzim

Nahrávám video
Události: Navyšování minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Zástupci vlády jednali s odbory a zaměstnavateli. Rozdílný názor mají třeba na růst výdělků. Kabinet od července podle resortu práce minimální mzdu nezvýší. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale připustil, že by se mohla zvednout během podzimu. Podle informací ČT o čtyři až pět stovek. V případě zvýšení platů státních zaměstnanců kvůli inflaci se koalice s odbory sejde příští týden, Jurečka čeká dohodu.

Na jednání tripartity přišli zástupci odborů a zaměstnavatelů s odlišnými názory na růst minimálního výdělku. Odbory žádaly jeho citelné zvýšení už od července. „Pokud chceme zachovat její skutečnou kupní sílu, tak musí být zvýšena o dva tisíce korun,“ prohlásil ohledně minimální mzdy šéf odborů Josef Středula.

„Cena minimální mzdy by se měla zvednout cirka o tisíc korun do konce roku,“ myslí si předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek.

Podle představ odborů by tak vzrostla na 17 200 až 18 200 korun měsíčně. S tím ale zástupci firem zásadně nesouhlasí. Minimální mzdu už letos vůbec zvyšovat nechtějí.

„Nedovedu si představit žádné zvýšení a je potřeba konečně se dohodnout na určitých parametrech, aby skončilo politické dohadování,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

„Podniky mají skutečně velké starosti, aby byly konkurenceschopné, aby obstály,“ konstatoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Kabinet rozhodne nejdřív za dva měsíce

Ministr Jurečka má zatím větší pochopení pro argumenty zaměstnavatelů. Žádný růst od poloviny roku nenavrhne. „Nechceme tady něco, co bude znamenat třeba nárůst nezaměstnanosti v České republice. To by byl obrovský problém,“ dodal.

Ministr zároveň šéfovi největší odborové centrály řekl, že o minimální mzdě vláda rozhodne nejdřív za dva měsíce. „Budeme o tom jednat. Myslím, že by bylo dobré, aby ještě v letošním roce ke zvýšení minimální mzdy došlo,“ sdělil Jurečka.

Jeho ministerstvo zatím uvažuje o zvýšení minimálního zaměstnaneckého příjmu na 16 600 až 16 700 korun měsíčně. Bude o tom ale muset přesvědčit například ekonomické experty vládní ODS.

„Není dobré v tuhle chvíli zvyšovat minimální mzdu, když jsme viděli dynamiku zvyšování v předchozích letech a vidíme přehřátý trh práce,“ myslí si místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Vláda do budoucna plánuje zvyšovat minimální mzdu automaticky, podle předem daného vzorce. Koalice se ale zatím nedohodla, jak přesně bude vypadat. „Bavíme se o tom vždycky, když se ekonomika nějakým způsobem pohne. Ušetřilo by to i spoustu práce,“ uvedl vicepremiér a šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Odbory požadují po vládě nejen růst minimální mzdy, ale i zvýšení platů státních zaměstnanců. Lídři vládních stran budou s odbory o platech ve veřejné sféře jednat příští úterý. Odbory požadují úpravu platů od července. Devět svazů vstoupilo kvůli tomu do stávkové pohotovosti. Se členy vlády jednali zatím dvakrát, naposledy před dvěma týdny. Kabinet je připraven podle Jurečky platy upravit, ale méně než o inflaci. Nátlak odborů v době vyjednávání označil za nekorektní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 4 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 17 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...