Úřednické a školské odbory vyhlašují stávkovou pohotovost, premiér v tom nevidí smysl

Odbory úřadů vyhlašují stávkovou pohotovost. Vstoupí do ní od čtvrtka a ukončí ji v den, kdy s nimi vláda uzavře dohodu o úpravě platů ještě pro letošek. Přidají se k nim také školské odbory. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není nyní stávková pohotovost formou nátlaku nutná. Řešení situace chce najít do dvou týdnů. Premiér Petr Fiala (ODS) kritizoval odbory za to, že ke kroku přistoupily ve chvíli, kdy jednání s vládou ještě nejsou u konce.

„Odborový svaz státních orgánů a organizací po dvou neúspěšných jednáních s představiteli vlády o valorizaci platů ve veřejné sféře ještě pro rok 2022 vyhlašuje dnem 9. června neomezenou stávkovou pohotovost. K ukončení dojde dnem dohody zástupců vlády a zástupců odborových svazů a ve veřejných službách a správě,“ uvedly úřednické odbory. 

Školské odbory se podle svého předsedy Františka Dobšíka rozhodly pro stávkovou pohotovost po „dalším bezvýchodném jednání“ se členy vlády. „Na vážnost situace, zejména v odměňování nepedagogických pracovníků, upozorňuje svaz dlouhodobě,“ uvedl Dobšík. Odboráři pro nepedagogy, kterým se plat zmrazil, žádají od července minimálně deset procent navíc a pro ostatní zaměstnance školství dorovnání inflace.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. 

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by odbory souhlasily s růstem výdělků od července o 15 procent lidem se zmrazeným příjmem a ostatním o 7,6 procenta. Předáci chtějí jednat se šéfy vládních stran. Poté rozhodnou o dalším postupu. 

Vláda chce platy zvýšit, ohradili se ministři

Jurečka novinářům řekl, že postup odborů nepovažuje za korektní, když má vláda vůli platy upravit. „Opravdu vláda počítá s tím, že zvýšení letos uděláme. Potřebujeme to zasadit do dohody na úrovni vlády a koalice, jak bude vypadat novela státního rozpočtu,“ vysvětlil. Dodal, že výdaje z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven mohou činit podle případného navýšení čtyři až dvacet miliard korun. „To už opravdu není zanedbatelná částka,“ řekl ministr. Podotkl, že přidání bude na dluh.

„My nejsme hluší k požadavkům státních zaměstnanců, víme, jaké jsou jejich platové podmínky. Jsme připraveni se bavit o určitém zvýšení,“ vzkázal premiér. 

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) uvedl, že minulý týden na jednání školské tripartity odboráře informoval, že ve vládě bude v novele rozpočtu požadovat peníze na přidání hlavně nepedagogům. „Možná nesplníme očekávání (odborů), nebo to nebude přesně tak, jak si přejí, ale nemohou říct, že bychom s nimi vláda nebo já nejednali. Proto považuji vyhlášení stávkové pohotovosti spíše za politické gesto – možná vzhledem ke kandidatuře předsedy odborových svazů v prezidentské volbě – než jako reálný problém nekomunikace či zlehčování,“ konstatoval Gazdík.

Do stávkové pohotovosti vstoupili 1. května odboráři úřadů práce. Po pěti dnech ji ukončili poté, co vláda stanovila termín začátku vyjednávání o platech. Členové kabinetu se sešli s předáky veřejné sféry 25. května a tento týden v úterý. Odbory žádají přidání do základu, neboli do tarifů, od července tak, aby pro letošek neklesl reálný výdělek.

Podle šéfa Odborového svazu státních orgánů a organizací a mluvčího svazů pracovníků veřejné sféry Pavla ednáře vláda navrhla dvě varianty, ani jedna inflaci nedorovná. V obou verzích by víc měli dostat pracovníci se zmrazeným platem, méně ostatní. Jurečka řekl, že vláda je připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Kloní se k úpravě, která ale nebude kopírovat inflaci. Jasno o termínu a výši přidání chce mít kabinet do dvou týdnů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojař Strnad je podle Bloombergu nejbohatším Čechem

Majitel zbrojařské Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad předstihl s majetkem 17,1 miliardy dolarů (zhruba 379 miliard korun) v žebříčku agentury Bloomberg dědičku impéria PPF Renátu Kellnerovou. V denně aktualizovaném pořadí 500 nejbohatších lidí na světě Bloomberg ve čtvrtek zařadil Strnada na 135. místo, Kellnerovou s majetkem 16,8 miliardy dolarů (372 miliard korun) o dvě příčky níž.
před 24 mminutami

Prodloužení nabídky KHNP na dostavbu Dukovan není jisté

Není jisté, zda jihokorejská KHNP prodlouží platnost své nabídky na nové jaderné bloky v Dukovanech, firma se teprve rozhodne. Aktuální nabídka platí do konce června.
před 32 mminutami

Ředitelem ČT chce být i mediální právník Rozehnal a exposlanec Frankl

Do výběrového řízení na generálního ředitele České televize se přihlásil i bývalý člen představenstva Cetinu a exposlanec Michal Frankl, bývalý místopředseda ÚOHS Hynek Brom, mediální právník Aleš Rozehnal nebo účastníci minulé volby, architekt Ondřej Vrbík a živnostník Ondřej Cón. Vyplývá to ze seznamu uchazečů, který rada zveřejnila na svém webu.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci projednají zpřísnění migračních pravidel

Sněmovna má na čtvrtečním programu jednání, který již schválila, koaliční novelu se zpřísněním azylových a migračních pravidel. Na mimořádné schůzi svolané z podnětu vládního tábora by měli poslanci posoudit ve druhém čtení také například zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů a zákaz prodeje zábavní pyrotechniky na tržištích a ve stáncích.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
před 4 hhodinami

Normalizační prezident Husák zažil pád režimu, který sám pomáhal budovat

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.
před 5 hhodinami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Armáda bez důvěry veřejnosti neznamená nic, řekl Řehka na veletrhu IDET

Přeletem armádních vrtulníků a bojových letounů začala na brněnském výstavišti trojice bezpečnostních veletrhů v čele s obranným veletrhem IDET. Jsou největší v historii, představuje se 650 firem z 34 zemí. IDET skončí v pátek, souběžné veletrhy požární techniky a služeb PYROS a bezpečnostní techniky a služeb ISET v sobotu. Veletrhu IDET se účastní i prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...