Vláda navrhla dvě varianty růstu platů, ani jedna podle odborů nedorovná inflaci

5 minut
Události: Spor o státní platy
Zdroj: ČT24

Vláda je připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Kloní se k úpravě, která nebude kopírovat inflaci, řekl po schůzce s odbory ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet navrhl dvě varianty růstu platů, odboráři přístup vlády kritizují. Jednání budou dál pokračovat.

„Za vládu jsme jasně deklarovali, že jsme v letošním roce připraveni udělat úpravu a zvýšit platy zaměstnanců veřejného sektoru. Kloníme se k variantě zvýšení, které nebude kopírovat inflaci,“ uvedl Jurečka.

Podle něj je potřeba zohlednit i kroky ke zmírnění dopadů zdražování, které vláda schválila a ještě chystá, nejen růst výdělků. V potaz je třeba brát i zadlužení státu, podotkl ministr.

Pokud by se podle Jurečky měla všem zaměstnancům veřejné sféry inflace dorovnat, rozpočty státu, samospráv a zdravotních pojišťoven by to letos vyšlo asi na dvacet miliard korun. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by výdaje na platy byly ve skutečnosti minimálně o třetinu nižší, protože by se peníze vrátily v odvodech a daních.

10 minut
Brífink předsedy ČMKOS Středuly po jednání s ministrem práce
Zdroj: ČT24

Jurečkovy varianty zahrnují buď navýšení jen zmražených výdělků, nebo přidání všem, a to stejně, nebo rozdílně podle profesí méně než o inflaci a o inflaci. Středula řekl, že nejlepší varianta počítala od července s přidáním o 15 procent lidem se zmraženými platy a o 7,6 procenta ostatním.

„Vláda navrhla dvě řešení. Jedno je takové, že by došlo k propadu reálných platů všech zaměstnanců, a druhé řešení, že by došlo k hlubokému propadu. Takže vláda nepřišla s žádným stanoviskem, které by pro nás bylo akceptovatelné,“ upřesnil po schůzce mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář.

Odbory zároveň žádají zvýšení minimální mzdy od července o dva tisíce korun na osmnáct tisíc, aby byla zachována kupní síla. Požadavek odborů a vládní varianty proberou špičky vládní pětikoalice. Do dvou týdnů by se pak mělo uskutečnit další jednání.

Platy mají růst ještě letos, shodují se odbory a ministři

Mezi oběma stranami panuje shoda na tom, že by se výdělky měly zvednout ještě letos. „Není jasné, jestli to bude od července, nebo od září, nebo od jiného termínu. My navrhujeme od 1. července, snaha vlády je podle mé intuice spíš od září,“ dodal Bednář. Přidání by se také mělo nejspíš pro jednotlivé profese lišit. Ty, jimž plat nerostl, nebo rostl méně, by si měly přilepšit víc.

„Vzhledem k enormní inflaci, která tu je, tak je potřeba růst plošný, nicméně jsou samozřejmě ty takzvané první linie, kde je třeba to navýšení vyšší, úřady práce, policisté a podobně,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Také bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si myslí, že by vláda platy zvednout měla. „Měla uznat tu chybu, že to neudělala už od 1. ledna, nebyl by ten sešup tak velký. Měli by to dát třeba pevnou částkou, tak bych postupovala já,“ popsala.

Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Pavel Mikoška považuje požadavek odborů na navýšení mzdy státních zaměstnanců na úroveň inflace za nelegitimní a neférový. „Už nyní je celá ekonomika zatížena enormním nárůstem všech nákladů. A když by do toho měl přibýt další inflační impulz na úrovni patnácti procent mzdových nákladů, tak to už je zkrátka neudržitelná věc,“ řekl v úterní Devadesátce.

Také emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls považuje požadavek za příliš silný. „Zjednodušeně řečeno – v momentě, kdyby se takto postupovalo, kdyby se prakticky neustále a dlouhodobě chtělo, aby růst mezd byl stejný jako míra inflace, ohrozíme jinou stránku ekonomiky, kterou je schopnost podnikatelů a zaměstnavatelů platit lidem výplaty,“ okomentoval. Snaha o určité dohánění inflace by podle něj nicméně být měla.

65 minut
90’ ČT24 – Mzdy rostou, ale dopadá na ně inflace
Zdroj: ČT24

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Polovina z nich vydělávala přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44 782 korun.

Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Inflace dosáhla v dubnu meziročně 14,2 procenta.

O prázdninách by pak mělo začít jednání odborů a vlády o růstu platů pro příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
včera v 07:00

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025
Načítání...