V úterý začíná klíčová fáze koaličních jednání. Vládní partneři budou hledat kompromis v tématech, která je zatím rozdělují. Jde třeba o zálohované výživné, kdy ministerstvo práce připravilo návrh, který se nelíbí hnutí ANO. Rozpory přetrvávají i v daňových otázkách a v tom, o kolik má růst minimální mzda.
Minimální mzda i bankovní daň. Vláda bude hledat společnou řeč tam, kde koalice nedrží pohromadě
3 minuty
Události ČT: Vláda bude hledat společnou řeč tam, kde koalice nedrží pohromadě
Zálohované výživné má podle ČSSD pomáhat samoživitelům už od roku 2021. Podle věku dítěte by bylo 15 až 25 procent průměrné mzdy. Stát by peníze následně vymáhal po neplatiči.
„18. března jsme si to už odsouhlasili. Vše, co se slíbilo, jsem už splnila a pevně doufám, že dané slovo platí,“ uvedla před jednáním koalice ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Hnutí ANO s návrhem ČSSD nesouhlasí, i když je tento bod v programovém prohlášení vlády. „Je důležité si říct, za jakých podmínek stát poskytne zálohu. To si musíme velice dobře promyslet,“ řekl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Pro ČSSD je zásadní téma i zdanění bank. Podle strany jde o prostor, kde najít peníze do státního rozpočtu. Podobnou cestu vítají i komunisté, kteří vládu tolerují. Hnutí ANO ale stále trvá na tom, že předložení změny by znamenalo konec vlády.
„Bankovní daň nemáme v programu, není to pro nás téma,“ odmítá stále prostor pro jednání Babiš.
Nejasnosti kolem minimální mzdy
Také otázka minimální mzdy není vyřešena. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) si musí výši dohodnout zaměstnavatelé a odbory. Resort práce zase čeká na koaliční jednání a právě na něm se má domluvit další postup.
„Požadujeme růst na 15 tisíc korun. V této chvíli jsou kroky na ministerstvu práce, to je odpovědnost za předložení do vlády, připomínkového řízení, očekávám, že tam budou všechny návrhy, včetně odborářského,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„HDP roste o 2,5 procenta, inflace 2,5 nebo 2,9 procenta, takže by to mělo být o pět procent, což je podle nás 700 korun,“ nastínil představu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
S komunisty o zdravotnictví
Téma, kterým komunisté podmiňují podporu státního rozpočtu, je financování zdravotnictví. Sdílí výhrady takzvaného krizového štábu a kritizují rozdělení peněz třeba v případě úhrad v nemocnicích. „Byli jsme docela nepříjemně překvapeni tím, že pan ministr zdravotnictví podepsal úhradovou vyhlášku bez toho, aniž by došlo k úplné shodě,“ uvedl předseda komunistů Vojtěch Filip.
Podle Babiše ale je v plánu jednání s komunisty o zdravotnictví v pátek. Právě na toto jednání si prý politici vyčlenili víc času než na schůzku ke státnímu rozpočtu minulý týden.
