Vláda schválila návrh zákona o zálohovaném výživném, které by za neplatiče poskytoval stát. Vyplacené dávky by pak vymáhal po neplatičích. O přijetí normy informoval na Twitteru ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Podle předlohy by děti z domácností s nižším příjmem měly dostávat podle svého věku maximálně 2088, 2568 či 2940 korun, tedy nejvýš 1,2násobek životního minima.
Za neplatiče má výživné platit stát, schválili ministři. Stát to bude přes 700 milionů
K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Koalice ale záměr už dvakrát smetla. Vadila hlavně nízká vymahatelnost, státu se měla vrátit zhruba tři procenta vyplacené sumy.
Hnutí ANO se dřív stavělo proti zavedení „další sociální dávky“. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zákon před nedávnem označil za jednu z deseti priorit svého kabinetu pro zbytek vládnutí.
K normě měly výhrady některé resorty, kraje, odbory i opoziční strany. Podle poslední verze zákona by vymahatelnost měla dosahovat asi deseti procent. Roční výdaje ministerstvo práce spočítalo na 736,8 milionu korun, zpět by dostalo asi 73,9 milionu.
21 minut
Brífink: Vláda schválila novelu zákona o sociálních službách i zálohované výživné
Zálohované výživné je podle návrhu „zvláštní sociální dávka“. Bude o ni možné žádat, pokud dítě nedostává od rodiče soudem nařízené alimenty či jejich část přes tři kalendářní měsíce. O přidělení rozhodne krajský úřad práce, po neplatiči pak bude vyplacenou sumu na dávku vymáhat u soudu či exekucí. Pokud se zjistí, že po dlužníkovi není možné nic vymoci, zálohované alimenty stát neposkytne.
Podle návrhu měly na dávku dosáhnout děti z domácností s příjmem buď pod 2,7 násobek životního minima, nebo pod čtyřnásobek. S jakou variantou kabinet souhlasil, zatím není jasné.
Výhrady mělo několik resortů, dva kraje i odbory
Podle ministerstva práce má nová dávka zmírnit chudobu dětí, kterým rodič alimenty neplatí. Proti zavedení zálohovaného výživného se dřív stavělo hlavně hnutí ANO. Stažení zákona nyní žádalo ministerstvo obrany, zaměstnavatelé a dva kraje. Výhrady měly i některé další resorty. Podle ministerstva zemědělství by se mělo vyplácení časově omezit, ministr pro lidská práva odmítal strop výživného na 1,2násobku minima. Odbory žádaly, aby na dávku měly nárok děti z rodin s příjmem do čtyřnásobku minima.
Se zavedením zálohovaného výživného nesouhlasí ani opoziční TOP 09 a někteří právníci. Podle nich je nutné spíš zlepšit vymahatelnost. „Stát nemá nahrazovat nezodpovědného rodiče, ale má jej přimět k plnění jeho povinností,“ sdělila poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Poslanci TOP 09 navrhují, aby stíhání dlužníků bylo možné už po dvou měsících neplacení alimentů. Nyní je nehrazení výživného trestné až po čtyřech měsících.
Zákon je výsledkem dlouhodobých jednání, v rámci kompromisu tak přináší pouze tu nejjednodušší formu pomoci samoživitelům. Nepovažujeme za správné legitimizovat institut ‚neplatiče, na kterého se skládáme všichni' bez dalších penalizací.
Podle šéfa Asociace neúplných rodin Petra Sýkory představuje zákon jen nejjednodušší pomoc. Chybí v něm opatření, díky nimž by stát mohl peníze od neplatičů účinněji vymáhat, či možnost postoupit pohledávku někomu jinému za 80 procent dlužné částky, tvrdí asociace.
Asociaci v normě chybí kroky k tomu, aby stát byl při vymáhání úspěšnější. Navrhuje třeba to, aby po neplatičích úřady vymáhaly splacení vyšší sumy, než je dluh. Navýšení by mohlo být o deset až 15 procent, některé dlužníky by to mohlo přimět ke včasnému placení, míní šéf asociace.
Schází jí i stanovení minimálního podílu z dluhu pro projevení snahy. Řada rodičů posílá pravidelně třeba jen pár korun, aby se vyhnula trestnímu stíhání. Asociace proto navrhuje třeba splacení minimálně 30 procent dlužných alimentů za posledních šest měsíců.
Dlužné alimenty nevymáhá podle Sýkory téměř polovina těch, kteří je mají dostávat. Podíl neplatičů se s vyšší zaměstnaností a růstem výdělků snížil. Průměrný dluh ale roste. Zatímco v roce 2013 činil kolem 80 tisíc korun, nyní asi 92 tisíc, uvádí asociace. Podle ní vymáhání nyní selhává. Organizace podporuje například rozšíření exekucí na řidičské průkazy či to, aby výživné bylo přednostní pohledávkou v insolvenčním řízení.
Rozhodnutí o placení výživného (ženy červeně, muži modře)
Aby zákon začal od ledna příštího roku platit, musí ho po kabinetu schválit i sněmovna a Senát a podepsat prezident. Není tedy jisté, jestli se norma stihne do podzimních parlamentních voleb.
