Počet nově zahájených exekucí loni meziročně klesl o desetinu na 680 tisíc, celkový počet všech řízení však vzrostl o pět procent na 4,68 milionu. Daří se tak vymáhat stále méně exekucí, které se navíc koncentrují na stále užší okruh dlužníků, informovala Exekutorská komora ČR.
U fyzických osob bylo loni vedeno 4,5 milionu exekucí proti 834 tisíc dlužníků, u právnických osob jich pak bylo 228 tisíc proti 68 tisícům dlužníků. Celková vymáhaná částka loni činila 325 miliard korun, pro představu to je zhruba čtvrtina českého státního rozpočtu. V roce 2015 to bylo 302 miliardy korun.
Nejvíce nových exekucí bylo loni zahájeno v Ústeckém kraji (téměř 99 tisíc) a v Praze (97 tisíc). Z pohledu poměru počtu nově nařízených exekucí k počtu obyvatel je na tom nejhůře kraj Ústecký, nejlépe kraj Zlínský.
Největší počet exekucí je veden proti lidem ve věku mezi 28 až 47 lety, jde o zhruba 2,6 milionu případů. Nezanedbatelný podíl ale mají i starší lidé, kteří patří k nejvíce ohroženým skupinám. „Například u občanů starších 68 let registrujeme kolem 110 tisíc případů,“ uvedl viceprezident komory Vladimír Plášil.
„Často ti důchodci podcení nějakou situaci nebo jsou i nějakým způsobem někým napáleni, když to tak řeknu. A opět ten systém nepřispívá k nějaké větší zodpovědnosti těch věřitelů. Třeba nemyslím tím nějaké velké banky, ale ty menší nebankovní subjekty půjčují, aniž by si ověřovaly tu situaci toho, komu půjčují,“ konstatuje právnička Transparency International Silva Klouboučková.
V zastoupení pohlaví vedou muži, na které se vztahuje zhruba 62 procent exekučních případů. Loni bylo zahájeno zhruba 4200 exekucí na výživné, 3300 případů se vztahovalo k výživnému na nezletilé dítě. V souvislosti s vymáháním dlužných alimentů bylo v loňském roce pozastaveno 1407 řidičských oprávnění.
Více než polovina exekucí je na dluhy do deseti tisíce korun
Více než polovina exekucí se vztahuje na dluhy do 10 tisíc korun a na 49 procent všech dlužníků jich má čtyři a více. Počet takových občanů vzrostl loni na 413 tisíc (meziroční růst o deset procent). O 19 procent narostl pak počet občanů s jednou až třemi exekucemi, a to na 421 tisíc.
Exekuce se koncentrují na stále užší okruh dlužníků a jedna fyzická osoba jich tak má v průměru 5,3. „Mnohačetnost exekucí tak stále zůstává jedním z nejtíživějších celospolečenských problémů. U většiny pohledávek je u lidí, kteří čelí zároveň několika exekucím, prakticky nemožné dlužnou částku v únosném čase vymoci,“ řekla prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková. „ Na jedné straně je sice méně nových případů, nicméně jejich celkový počet roste. Z toho plyne, že se nám daří bohužel vymáhat stále méně exekucí,“ dodala.
Exekutorská komora i proto prosazuje místní příslušnost exekutorů. Při zavedení tohoto principu by byly exekuční případy přidělovány exekutorům podle místa trvalého bydliště dlužníků a byla by tak podle Fučíkové posílena nezávislost soudního exekutora. Ta by otevřela cestu k větší finanční participaci věřitelů na nákladech exekuce, takže by je motivovala k zodpovědnějšímu vymáhání svých pohledávek, dodala.
Neformální uskupení Exekutoři proti teritorialitě uvedlo, že statistiky neukazují na zhoršování problému narůstajícího počtu exekucí. Svědčí podle něj jen o tom, že se rozběhnuté exekuce nedaří rychle ukončovat - mimo jiné proto, že možnosti exekutorů vymoci pohledávky byly četnými legislativními změnami výrazně omezeny. Zavedení místní příslušnosti soudních exekutorů uskupení odmítá.
