Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že uzavřelo úhradovou vyhlášku pro příští rok a odeslalo ji Legislativní radě vlády. Dohoda vznikla mezi zdravotními pojišťovnami a segmenty zdravotní péče. Z odpoledního jednání zástupců koalice ovšem vyplynulo, že z fondů zdravotních pojišťoven by mohlo do zdravotnictví v příštím roce plynout ještě o několik miliard korun víc. O konkrétní částce se ještě bude jednat. Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) ale dál odmítá, aby se v jednom roce použila hned polovina rezerv.
Koaliční schůzka o zdravotnictví trvala tři hodiny. Vyvolala ji ČSSD. Podle ní kvůli nedostatku peněz chybí v nemocnicích personál, zdravotníci jsou přepracovaní a prodlužují se čekací lhůty na vyšetření či operace. Předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček minulý týden uvedl, že některé „velké i regionální nemocnice jsou před kolapsem“.
Ovšem Andrej Babiš (ANO) se na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády nechal slyšet, že se na schůzku se zástupci ČSSD těší. „Téma zdravotnictví považuji ze strany sociální demokracie za pokus o vtip, nebo dokonce za drzost. Připomeneme, co jejich zástupce jako ministr dělal,“ dodal předseda vlády.
Do zdravotnictví má příští rok ze zdravotního pojištění plynout 346 miliard korun. Je to zhruba o 26 miliard korun víc než letos. Odboráři a další organizace zdravotníků a pacientů sdružené do takzvaného krizového štábu českého zdravotnictví ale požadují přidání o 45 miliard. Peníze na navýšení by vzali právě z rezerv zdravotních pojišťoven.
„Peníze použijme a rezervy rozpouštějme postupně, nikoliv razantně polovinu rezerv. To je neakceptovatelné,“ prohlásil Vojtěch. Podle něj je možné debatovat o použití několika miliard korun. „Ale určitě ne 25 miliard v jednom roce. O jednotkách miliard nad rámec úhradové vyhlášky jsme schopni hovořit,“ dodal ministr.
Podle něj se koaliční strany v pondělí shodly na tom, že zdravotnictví v krizi není, ale „má individuální problémy“.
Sociální demokraté poukazují na neutěšenou situaci v některých nemocnicích. Expertka ČSSD na zdravotnictví, bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, jmenovala zařízení v Rumburku či v Sušici.
Podle Tesky Arnoštové mají pojišťovny na účtech nyní 55 miliard korun. Zhruba 16 miliard je rezerva, 22 miliard v základním fondu či 15 miliard v ostatních fondech. „Chtěli bychom, aby ze základního fondu, kde je v současné době 22 miliard korun, peníze putovaly k pacientům,“ řekla stranická expertka.
O tom, kolik miliard by mohlo příští rok do zdravotnictví ještě přitéct, bude koalice dál jednat. Částka zatím nepadla. Promítnout by se pak měla do takzvané úhradové vyhlášky, podle níž se péče nemocnic, praktiků, specialistů a dalších zdravotníků proplácí.
Úhradová vyhláška měla být uzavřena
Přitom ještě dopoledne se zdálo, že úhradová vyhláška je hotová a že Vojtěch nevyhoví požadavkům na další navýšení.
„Rezerva slouží k tomu, abychom byli připraveni na případné problémy. Pokud poklesne výkon ekonomiky, musíme být našim smluvním partnerům schopni nabídnout stabilní platby,“ poznamenal ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest menších pojišťoven, Ladislav Friedrich pak varoval před centrálními zásahy do systému. „Riziko, že vyvoláme krizi, je vysoké,“ upozornil.
Zásahy ministerstva do dohod mezi pojišťovnami a segmenty zdravotnictví jsou problematické i podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky. „Jedna z příčin dnešních problémů je to, že se tomuto tlaku v minulosti ustupovalo,“ konstatoval.
Peníze na zdravotnictví pro následující rok se podle odhadů vývoje ekonomiky rozdělují na základě jednání zdravotních pojišťoven se zástupci čtrnácti segmentů zdravotní péče. Více než polovina peněz půjde nemocnicím.
Krizový štáb: Současné platby nepokryjí ani náklady na mzdy
Jednotlivé segmenty dostanou meziročně průměrně o pět procent navíc. Většina jich dohodu podepsala, zbylým úhrady stanovilo ministerstvo. Dohody na rok 2020 pojišťovny dosáhly letos v červnu s jedenácti ze čtrnácti oblastí péče. Uzavřena nebyla s akutní lůžkovou péčí v nemocnicích, nesouhlasila s ní ani Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje zejména menší regionální zdravotnická zařízení.
Bez smlouvy jsou také nemocnice následné péče a domácí péče. Část jejich zástupců protestuje spolu s odbory, spustili i petici. Žádají meziroční nárůst úhrad o čtyřicet procent. Současné platby od pojišťoven podle nich nepokrývají ani náklady na mzdy. „My jsme přesvědčeni, že situace ve zdravotnictví je velmi vážná,“ komentoval šéf odborů Josef Středula.
„Do systému musí jít 45 miliard, protože je katastrofálně podfinancována úhradová stránka ze strany poskytovatelů. V důsledku nejsou sestry, nejsou lékaři, není na rozvoj nemocnic a v konečném důsledku to dopadá na pacienty. Dnes už se ruší nejenom některá oddělení nemocnic, ale i celé nemocnice,“ zdůraznil prezident Svazu pacientů ČR Luboš Olejár.
Podle takzvaného krizového štábu je potřeba, aby do tuzemského zdravotnictví šlo devět procent z hrubého domácího produktu, nyní je to méně než sedm procent. „Stále častěji se dozvídáte, jak se pacienti dostávají do situací, že se odkládají jejich vyšetření, že nemohou najít lékaře nebo že jsou později objednáváni k operacím,“ vysvětlila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníková.
Sahat na rezervy je nesmysl, říká Bohuslav Svoboda
„Sociální demokracie se probrala z nějakého spánku a uvědomila si, že je šest let v koalici, navíc ještě v minulém volebním období měla své ministry zdravotnictví, takže to vnímám jako souboj v rámci koalice, snahu zaujmout voliče,“ ohodnotila tlak ČSSD ohledně rezerv místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Všímá si toho, že za současného ministra dochází k prohlubování zadlužení organizací, které řídí přímo ministerstvo, například fakultních nemocnic. „Budeme se ptát, jak to chce Vojtěch řešit,“ poznamenala.
Podle opozičního poslance Bohuslava Svobody (ODS) je potřeba hledat novou koncepci zdravotnictví. „Problém nemá řešení v tom, že se každoročně přidají peníze, dokud úplně nedojdou. Rezerva je tam proto, aby byl systém schopen vybalancovat problémy, které mohou vzniknout,“ tvrdí Svoboda. Sahat na rezervy pojišťoven je podle něj věcný a odborný nesmysl, tyto finance se nemohou projíst, dodává.
Za rozumné řešení by jednorázovou finanční injekci nepovažoval ani šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Situace v některých nemocnicích je podle něj sice skutečně nedobrá, představy odborářů by ale mohly ohrozit situaci v budoucnu.
„Teď máme hospodářský růst, máme hodně lidí zaměstnaných, platby do zdravotního pojištění a příjmy jsou vysoké. Pokud se nebudou tvořit rezervy, nebude kam sáhnout, až vysoké nebudou,“ komentoval Cikrt pro Českou televizi.
S tím, že si rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění odsouhlasí přímo pojišťovny se zástupci segmentů péče, počítá zákon o veřejném zdravotním pojištění od roku 1997. V minulých letech byly dohody obvykle jen v menších oblastech, pro ostatní stanovovalo úhrady ministerstvo. Loni se poprvé podařilo uzavřít smlouvy se všemi.
