VZP přidá letos na péči dvě miliardy korun. Rozpustí na to část svých rezerv, odbory žádají víc

Nahrávám video

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) pošle ještě letos do zdravotnictví dvě miliardy korun navíc, v příštím roce přidá další tři miliardy. Peníze mají zaplatit více péče, dražší léky nebo podpořit péči domácí. Největší pojišťovna rozpustí část rezerv, které rostou díky dobré ekonomické situaci země a vyšším odvodům, oznámil ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Podle Kabátka má nyní VZP dostatečné rezervy pro to, aby mohla nad úhradovou vyhlášku investovat do dlouhodobě plánovaných projektů na zlepšení kvality a dostupnosti zdravotních služeb. Z nadvýběrů má teď VZP, u které je pojištěno 60 procent Čechů, k dispozici tři miliardy korun. Zhruba jedna miliarda by podle Kabátka měla jít do rezervního fondu a zbytek může pojišťovna poskytnout na zkvalitnění péče.

Původně se VZP zavázala dát na péči v letošním roce celkem 186 miliard korun. O rozdělení nově uvolněných dvou miliard má Kabátek jasno: „Zhruba 800 milionů půjde do akutní lůžkové péče, tedy do nemocnic, zhruba 120 milionů do zonace péče, tedy zajištění dostupnosti místní a časové, zhruba 900 milionů do ambulantní sféry, tedy ambulantního sektoru, primární péče a následné péče, včetně domácí.“

Celkem by tak mělo letos do zdravotnictví přitéct o 23,5 miliardy více než v roce 2018.

Peníze pomůžou oblastním i krajským nemocnicím

Uvolněné stamiliony by měly doputovat i do oblastních a okresních nemocnic. „Pokud poskytují péči účelnou a péči objednanou, tak my ji budeme hradit všechnu. Takže ano, okresní nemocnice velmi intenzivně pocítí ten dopad,“ říká ředitel VZP.

Například nemocnice v Jeseníku, Šumperku, Novém Městě na Moravě, Znojmě a v Rumburku dostanou peníze pro zajištění péče v odlehlých oblastech. Podle zástupců VZP mají vyšší úhrady zabránit v budoucnu podobným problémům, s jakými se potýkala právě nemocnice v Rumburku. Poté, co město a kraj odmítly ztráty nemocnice uhradit, by ji měla převzít společnost Krajská zdravotní, která v regionu již některé nemocnice spravuje.

MInistr rozpuštění části rezerv vítá

S rozpuštěním menší části rezerv VZP souhlasí jak ministr zdravotnictví, tak i část opozice. „Vzhledem k tomu, že nadvýběr pojistného je velmi dobrý, tak si myslím, že je namístě část těch peněz využít skutečně tak, že to bude dávat smysl,“ prohlásil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Pokud má zdravotnictví určité problémy s financováním, tak je potřeba tyto peníze uvolnit rozumně. A dát je tam, kde jsou nejvíce potřeba,“ potvrdila expertka KSČM na zdravotnictví Soňa Marková.

S plánem VZP ale nesouhlasí místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček: „Já bych velmi varoval před nějakým unáhleným utrácením peněz, které jsou v rezervních fondech, protože pro zdravotnictví zejména platí, že jakékoli množství peněz do něj nalejeme, tak je české zdravotnictví utratí.“

Naopak místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Vít Kaňkovský by uvítal rozpuštění větší částky, než VZP avizovala. „Určité rezervy jsou v pořádku, ale v tuto chvíli se hromadí ve větší míře. Šetřit by se mělo, ale ne na personálu. Nemocnicím je třeba pomoci,“ řekl s tím, že podle něj chybí peníze třeba na platy zdravotních sester v nemocnicích. 

I přes uvolnění dvou miliard má VZP letos hospodařit s mírným přebytkem.

Rezervy pojišťoven rostou

Celkem dnes má všech sedm pojišťoven na účtech rezervy 55,2 miliardy korun, z toho největší VZP víc než 32 miliard. Většinu z této částky si chce nechat na horší časy. Tedy na dobu, kdy případně vzroste nezaměstnanost nebo zpomalí růst platů.

Všechny zdravotní pojišťovny
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

Před dvěma lety přitom měly pojišťovny na účtech rezervy ve výši zhruba poloviny toho co dnes – 26 miliard. Za rychlým růstem rezerv stojí nízká nezaměstnanost a rostoucí platy, z nichž lidé platí odvody. Proto příjmy pojišťoven rostly v poslední době víc než jejich výdaje: v roce 2016 vybraly 260 miliard, v příštím roce to má být o 85 miliard víc.

Příjmy zdravotních pojišťoven
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví/ČTK

Příští rok rozdělí zdravotní pojišťovny zhruba 346 miliard korun. Rozdělení částky mezi jednotlivé složky péče určí ministerstvo na podzim úhradovou vyhláškou, která vychází z dohod jejich zástupců se zdravotními pojišťovnami.

Rozpustit rezervy, nebo je schovat na horší časy?

Asociace menších nemocnic, lékařská komora a zdravotnické odbory přesto tvrdí, že je české zdravotnictví stále podfinancované. A požadují, aby pojišťovny v příštím roce rozpustily do zdravotnictví podstatně vyšší částku, než ve čtvrtek představila VZP: celkem 25 miliard. 

„Jsou to peníze, které měly zdravotní pojišťovny vydat za zdravotní péči za jednotlivé pacienty,“ argumentuje předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

To stejné si myslí i předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel: „Ty prostředky se tam vůbec neměly hromadit. Máme průběžný systém, takže na žádné horší časy.“ Také podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka by pojišťovny měly zdravotní péči financovat průběžně – jinak prý omezují dostupnost péče pro pacienty.

Ministr zdravotnictví Vojtěch nicméně již dříve uvedl, že vyšší rezervy schvaluje, protože budou potřeba v případě zhoršení ekonomiky. „Je to nesmysl vzít 25 miliard, to by vedlo ke kolapsu,“ varoval.

S ministrem souhlasí i ředitel VZP Kabátek: „To jediné, čeho by se tím dosáhlo, by byla destabilizace systému. Každý dobrý ekonom musí myslet na to, že do budoucna musí disponovat rezervou na to, aby mohl reagovat na výkyv.“ Ze svých rezerv tak do systému pošle příští rok navíc pouze ve čtvrtek avizované tři miliardy korun, konkrétní suma ale bude záležet i na dalších jednáních o úhradové vyhlášce a na stavu ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSeniorům za volantem mají pomoci kondiční jízdy

Případů, kdy řidič v důchodovém věku způsobil smrtelnou dopravní nehodu, v loňském roce přibylo. Podle centra dopravního výzkumu senioři loni zavinili 66 úmrtí na silnicích, což je asi šestnáct procent všech smrtelných havárií. Letos jich je za první půlrok 34. Řidičů penzistů je v Česku přes milion a půl, pro neaktivní šoféry, kteří se chtějí vrátit do provozu, tak Asociace autoškol spustila projekt Zpátky za volant. V kurzech se učí mimo jiné rychlejším reakcím – předvídat situace a jezdit defenzivně. Zvýhodněné kondiční jízdy nabízí na 250 autoškol. V rámci projektu lze za osm set korun získat dvě jízdy.
před 3 hhodinami

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
16:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
před 3 hhodinami

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 12 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 15 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 15 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 16 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.