„Pokoronavirový normál nebude stejný jako ekonomika, na kterou jsme byli zvyklí,“ zdůraznil v pořadu Otázky Václava Moravce člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub. Transformace je podle něho otázkou několika let. Podle dalšího hosta, předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly, je v souvislosti s tím potřeba, aby byl stanoven společensky dohodnutý směr, kterým se Česko vydá. A podobně jako poslední host pořadu, ekonom Tomáš Sedláček, zdůraznil zejména potřebu digitalizace a služeb s tím spojených.
Musíme najít cestu mezi tlumením nezaměstnanosti a proměnou ekonomiky, zdůraznil Holub
Pokrizová transformace ekonomiky (zdroj: ČT24)
Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla, snížila se hlavně u spotřebitelů, ale nižší je i u podnikatelů. Po jarním propadu je to přitom druhý nejvyšší pokles od začátku sledování. Důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření. Jak ale uvedla výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová, je to zároveň příležitost pro změnu ekonomiky.
„Oživení je jedinečná příležitost, protože masivně podporujeme ekonomiku. Jinými slovy, neobnovujte takovou ekonomiku, jakou jste měli před krizí, učiňte lepší kroky, vsaďte na zelenou ekonomiku, všude dostupnou ekonomiku digitální a na ekonomiku spravedlivější,“ zdůraznila.
Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub souhlasí, že „pokoronavirový normál nebude stejný jako ekonomika před ním“. Řada firem podle něho změny už zažívá a dobře se k situaci postavila například z hlediska docházky. „To je jedna z velkých změn, která s námi tady zůstane i po odeznění pandemie. Řada firem si uvědomila, že zaměstnanci mohou efektivně pracovat i z domova, a vytváří to i nové výzvy z hlediska kyberbezpečnosti. To je jedna z pozitivních věcí,“ řekl.
Vítězi krize jsou podle něho zejména firmy z oblasti IT. Naopak existuje spousta oborů, kde se nedá čekat, že se plně obnoví úroveň ekonomické aktivity. „Restaurace, turistika, hotely. A jedna z výzev je, aby se pracovníci z této oblasti pokud možno co nejhladším způsobem a bez nějaké velké vlny nezaměstanosti přesunuli do oborů, které budou prosperovat,“ řekl Holub.
Transformace je na roky
Dodal však, že je potřeba si uvědomit, že transformace není otázkou pár měsíců, ale bude trvat ještě několik let po konci krize. „A některé programy například jako Antivirus tlumí sice růst nezaměstnanosti, ale na druhou stranu zpomalují přechod lidí do jiných prací. Musíme najít zlatou střední cestu, abychom si nezakonzervovali ekonomiku do neperspektivních oborů,“ doplnil Holub.
Sedláček uvedl, že z dlouhodobého hlediska by dávalo smysl najít novou variantu podpory, pokud pro člověka nebude skutečně práce. „Navrhujeme podmíněný příjem vzděláváním, takže buď by člověk pracoval pro někoho, nebo pro sebe,“ uvedl.
Středula zmínil, že odbory iniciovaly obdobu amerického Nového údělu z roku 1929, které říkají Czech deal. „Bez ohledu na to, jaké nás čekají volby, potřebujeme zohlednit hlasy těch, kteří mají pocit, že nebyli třicet let slyšet. (…) A že je důležité, abychom viděli společensky dohodnutý směr, kam půjdeme, tedy například digitalizaci a služby s tím spojené, umělou inteligenci, to vše je dobrý směr,“ nastínil obsah iniciativy.
Ekonom Sedláček vnímá, že současnost přináší pro krizi dva velké impulzy. „Za prvé to, že se americkým prezidentem stává Joe Biden. To dá naději tomu, že ošklivá, industriální, ropná éra odchází a s dnešním dnem přichází nová naděje,“ řekl. A totéž pak platí podle něho i pro koronavirus.
„Všimněte si, že jak jsme na většinu krizí nepřipraveni, tak tentokrát víme, co dělat. Internet byl připraven během jednoho dne, během dne jsme přesedli z kanceláří do virtuálního prostoru. Jen chci tady připomenout všechny rady, co opakují deset let organizace jako OECD, Světová banka a další, že všechny úspěšné státy nastoupily na cestu digitalizace a zdigitalizovaly i svůj veřejný sektor a totéž platí pro bankovnictví i firmy. Koronavirus jde v tomto ohledu správným směrem,“ dodal.
Podle Středuly by to však chtělo zlepšit dynamiku. „Hovoříme například o 5G, kde máme problém s rychlým internetem, ale pokud mluvíme o cílech České republiky, tak bychom už měli hovořit o 6G. Jenže my místo toho, abychom chytali nové trendy, se snažíme doběhnout ty starší,“ řekl.
„Pro mě je pozitivní, že odbory chtějí vlastně pomoci transformaci ekonomiky. Ty tradiční, staré odbory, často bránily zaměstnanost tam, kde byla historicky, a nebyly vstřícné k myšlence, že některá z míst musí zaniknout, aby nová mohla vzniknout,“ doplnil k tomu Holub.
Nezaměstnanost poroste
Nezaměstnanost se drží zatím stále nízko, podle analytiků ale růst teprve přijde. Její míra loni v říjnu činila 2,6 procenta a od letošního ledna se začala pohybovat nad třemi procenty. Konkrétně v dubnu byla na 3,4 procenta, v letních měsících pak na 3, 8 procenta a zatím poslední říjnový údaj zní 3,7 procenta.
Podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) je to ale výborný výsledek, který dělá v rámci Evropy z Česka premianty. „A mám velkou radost, že to je zásluhou vládních programů, zejména programu Antivirus,“ uvedla na tiskové konferenci k posledním číslům nezaměstnanosti.
Podle Holuba sice nedojde ani v dalším období ke skokovému růstu, ale míra podle něho během podzimních měsíců a jara příštího roku vystoupá zhruba k 5,5 procentům. „Antivirové programy to rozložily v čase, zploštily křivku, ale není to ještě konec. Řada menších podniků může zaniknout a nárůst se dostaví,“ uvedl.
V české ekonomice pak také očekává podstatné utlumení růstu mezd, nominální růst v soukromé sféře by podle jeho odhadu měl v letošním i příštím roce klesnout pod tři procenta.
Řada hlasů také říká, že je lepší nemít žádný kurzarbeit, tedy zkrácenou práci s částí mzdy od státu, než v jaké podobě se nyní nachází ve sněmovně – koalice se totiž na kurzarbeitových pravidlech několik týdnů nedokázala shodnout, model několikrát upravovala, výsledek však kritizují jak odboráři, tak i zaměstnavatelé. A také premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že se návrh nepovedl.
Podle Holuba je každopádně rozumné nějakou verzi mít. „Ale měla by to být taková, aby se lidé přesunuli z oblasti, kde musí dojít k omezení zaměstnanosti, a mohli jít jinam,“ uvedl. A dodal, že i kdyby nezaměstnanost vzrostla někam k šesti procentům, nebylo by to špatné číslo. Připomněl, že Česko už zažilo horší a přesto nebyl narušen sociální smír. „Pro tak hlubokou recesi, jakou si nyní procházíme, je to stále dobré číslo,“ doplnil.
Novela o zaměstnanosti s kurzarbeitovými pravidly má každopádně za sebou ve sněmovně první kolo projednávání a podle Maláčové se nyní rýsuje kompromisní řešení. V pátek pak také uvedla, že komplexní pozměňovací návrh by její ministerstvo mělo připravit do konce týdne.
Firmy nemusí skončit jen kvůli koronaviru, připomněl Středula
Podle Středuly jsou tady ale ještě další věci než koronavirus, kvůli kterým firmy mohou skončit. Zmínil třeba zvyšující se ceny emisních povolenek. „Například Sokolovská uhelná do konce roku bude propouštět až tisíc zaměstnanců a to platí i pro jiné obory. A cíl by měl být všechny zaměstnance vrátit do pracovního procesu. Český nezaměstnaný je však v situaci, kdy má jednu z nejmenších náhrad v rámci EU a jednu z nejkratších dob, kdy může dostat nějakou podporu,“ uvedl.
Připomněl také, že navíc česká podpora není rozdělená tak, že kdo je více aktivní, také více dostane. „I to jsme navrhovali, aby se systém zdynamizoval. Průměrná dávka podpory je někde kolem osmi tisíc korun, s tou částkou se nedá vyžít,“ uvedl.
Dodal zároveň, že je proto třeba vzít v potaz, že to není jen o čísle, ale i o tom, jak rychle vytvoříme nová pracovní místa s novou dynamikou, s novými znalostmi a dovednostmi. „A to je problém, protože státní rozpočet neobsahuje dostatek prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti,“ řekl Středula.
Odborový návrh na zvýšení minimální mzdy by však podle Holuba mohl ohrozit pracovní místa v pohostinství. Mnoho lidí se tam pohybuje blízko minimální mzdy a snaha o její zvýšení jim paradoxně nemusí pomoct. „Pokud by to pro některé podniky znamenalo poslední 'hřebíček do rakve', tyto zaměstnance by to mohlo poškodit,“ míní. Současná minimální mzda 14 600 korun je nedůstojná, reagoval na to Středula.
Vláda by měla v pondělí rozhodnout o zvýšení minimální mzdy pro příští rok. Ministerstvo práce připraví několik verzí návrhu. Ministryně Maláčová by se klonila ke zvýšení nejnižšího výdělku z dnešních 14 600 korun o 900 až 1800 korun, koaliční partner hnutí ANO navrhuje zvýšení 400 korun.
Tripartita se minulý týden na částce neshodla. Zaměstnavatelé by nepřidávali vůbec a odbory žádají růst o 1400 korun na 16 tisíc korun.