Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,7 procenta, v předchozích třech měsících dosahovala 3,8 procenta. V evidenci úřadů práce v Česku bylo ke konci října 271 685 nezaměstnaných, nejméně od letošního června. Zároveň je to nejvyšší říjnová hodnota od roku 2016. Vyplývá to z aktuálních dat Úřadu práce ČR. Loni v říjnu bylo v Česku bez práce 2,6 procenta lidí. Podle analytiků růst nezaměstnanosti v Česku teprve přijde.
Nezaměstnanost v říjnu klesla na 3,7 procenta, podle analytiků růst teprve přijde
„Myslím si, že vzhledem k aktuální ekonomické i pandemické epidemiologické situaci jsou to velmi dobrá čísla, stále jsme v Evropě premianti. A mám velkou radost, že to je zásluhou vládních programů, zejména programu Antivirus,“ uvedla na tiskové konferenci k aktuálním číslům nezaměstnanosti ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Z programu Antivirus stát poskytuje dva druhy příspěvků na mzdy firmám, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. V září je pobíralo 6623 firem na zhruba 87 694 zaměstnanců. Zářijové výdaje činily 523,7 milionu korun. Celkem se od 12. března do 2. listopadu vyplatilo 18,7 miliardy korun. Pokud by podle Maláčové nezaměstnanost rostla, byly by náklady státu na podpory a nezaměstnané vyšší. Ministryně míní, že firmy se snaží pandemii a krizi překonat a udržet si pracovníky a lidé si zas při ztrátě místa hned hledají zaměstnání nové.
Maláčová také dodala, že se rýsuje kompromisní řešení pro takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácenou práci s částí mzdy od státu. „Jednáme se všemi politickými stranami v Poslanecké sněmovně, se zástupci tripartity a zejména také v rámci vládní koalice. Požádám všechny předsedy poslaneckých klubů, abychom v návaznosti na to rýsující se kompromisní řešení příští týden zvládli druhé čtení, abychom vše stihli a mohli fungl nový kurzarbeit spustit od 1. ledna,“ uvedla ministryně.
„Poté bychom se věnovali restrukturalizaci trhu práce. Pandemie odkryla strukturální problémy, máme připravenou sadu legislativních opatření, která chceme začít projednávat, až bude hotový kurzarbeit,“ dodala. Maláčová by chtěla také příští týden jmenovat novou generální šéfku či šéfa Úřadu práce. Jméno nesdělila. Post je neobsazený od ledna, konkurz se opakoval.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Podle plánu se mělo opatření zavést od listopadu a mělo navázat na podporu z dočasného programu Antivirus. Koalice se ale na kurzarbeitových pravidlech několik týdnů nedokázala shodnout, model několikrát upravovala.
Výsledek kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že se návrh nepovedl. Novela o zaměstnanosti s kurzarbeitovými pravidly má za sebou ve sněmovně první kolo projednávání. Maláčová řekla, že komplexní pozměňovací návrh by její ministerstvo mělo připravit do konce týdne.
Podle původně navržené novely by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by od státu za neodpracované hodiny sedmdesát procent čistého, nejvýš do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Pobírat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku.
Podle Maláčové se dál počítá s vyplácením 70 procent hrubé mzdy od státu, ale nově do 1,5násobku průměrné mzdy. Výpadek práce by se posuzoval u celé firmy, ne jen u jednotlivého zaměstnance. Dál by mohl být až na čtyřech pětinách pracovní doby. Na podporu by mohli mít podle pozměňovacího návrhu za určitých podmínek nárok i pracovníci se smlouvou na dobu určitou.
Podle ministryně se „rýsuje změna“ u dividend. Peníze od státu na mzdy by mohla pobírat firma, která by omezila vyplácení dividend. Nesměly by se vyplatit další rok po obdržení posledního státního příspěvku. Pokud by to podnik udělal, musel by celou podporu vrátit, shrnula některé z úprav z komplexního návrhu Maláčová.
Podle ní by druhé kolo projednávání ve sněmovně mělo začít na začátku prosince. Usilovat chce proto o urychlení. „Všechno bude záviset na Poslanecké sněmovně. Kdyby se nepodařilo druhé čtení uspíšit, myslím, že by se to nestihlo (zavedení kurzarbeitu od ledna),“ uvedla ministryně. Babiš po pondělním jednání tripartity řekl, že by vládu čekalo další rozhodování o prodloužení dočasného programu Antivirus, který má skončit na konci roku.
Od prosince nezaměstnanost už zřejmě poroste, míní analytici
„Přepokládáme, že v následujících měsících nezaměstnanost, v souvislosti s útlumem sezonních prací, zejména v zemědělství a v lesnictví, pravděpodobně vzroste. Ve větším počtu by se mohli začít hlásit také pracovníci z oblasti služeb,“ uvedl ředitel odboru zaměstnanosti z Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.
Vývoj nezaměstnanosti
Podle analytiků vývoj v říjnu odpovídá standardnímu sezonnímu vývoji a růst teprve přijde. Ovšem s ohledem na pokračující vládní programy počítají jen s pozvolným zvyšováním.
Míra nezaměstnanosti v Česku tak zůstává i podle hlavního ekonoma Trinity Bank a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) až „zázračně“ nízko, nejníže v zemích Evropské unie. „V říjnu dokonce poklesla, jde o potvrzení toho, že jarní opatření vlády na podporu zaměstnanosti, zejména programy Antivirus, byla účinná. Nenaplňují se obavy těch, kteří zjara tvrdili, že vládní pomoc ekonomice je nedostatečná a že se proto už na podzim může dostavit ekonomická katastrofa,“ konstatuje.
Dodává ale, že trh práce v Česku není v přirozeném stavu. „Vládní podpůrné programy typu programů Antivirus vytvářejí umělou zaměstnanost a konzervují pracovní místa, o něž už možná nebude nikdy přirozený tržní zájem. Proto je třeba vnímat současnou nízkou míru nezaměstnanosti jako určitý klam. Trh práce si teprve musí projít ,pročištěním', které v příštím roce může míru nezaměstnanosti zvýšit až k úrovni osmi procent. To však nic nemění na tom, že první vlnu pandemie zvládla vláda z pohledu situace na trhu práce velmi dobře,“ uvedl Kovanda.
K poklesu počtu nezaměstnaných přispělo podle analytiků i oživení ekonomiky v letních měsících, uvolnění opatření proti epidemii koronaviru a především podpůrné vládní programy typu Anitivirus. V listopadu lze podle nich očekávat ještě stabilní vývoj na trhu práce, ale od prosince je možné počítat s postupným růstem nezaměstnanosti.
„Na meziměsíčním poklesu nezaměstnanosti se příznivě projevilo oživení ekonomiky po jarní pandemii spolu s pozitivními přínosy vládních programů Antivirus. Přichází ale čas, kdy končí pozitivní efekt programu Antivirus a nastává doba, kdy začíná ekonomice škodit,“ uvedl partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Radovan Hauk. Společnosti, které potřebují růst, nemají totiž podle něj pracovní sílu, protože ta je uměle udržovaná v podnicích, které stejně budou muset propouštět. „Růst nezaměstnanosti je ale dříve či později nevyhnutelný,“ dodal.
I podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila brání růstu počtu nezaměstnaných v provozech postižených ekonomickými restrikcemi vládní podpůrné programy. Navíc podle něj řada podniků dohání předchozí výpadky produkce, k čemuž potřebuje nové pracovníky.
„Říjnový mírný pokles nezaměstnanosti je v tuzemsku standardním jevem, ovšem vzhledem k epidemické situaci je jeho letošní potvrzení spíše důsledkem vládní politiky. Primárně se pak jedná o jednotlivé varianty programu Antivirus. Celkem tak bylo podpořeno přes 812 tisíc zaměstnanců v soukromé sféře,“ uvedl Hradil.
Pokles nezaměstnanosti odpovídá i podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška obvyklému sezonnímu vývoji. „Po očištění sezonních vlivů lze konstatovat, že trh práce zůstává stabilní. Na nerostoucí vývoj počtu nezaměstnaných má nesporně vliv prodloužení programu Antivirus, to ale není jediným faktorem. Řada podniků, jejichž zaměstnanci na vládní podporu nedosáhnou, zřejmě stále otálí se zásadním bolestivým řezem a odhodlá se k němu až v závěru roku,“ uvedl. Dalším důvodem podle něj může být i vyšší potřeba pracovníků kvůli zvýšené nemocnosti, karanténě a ošetřování.
„Trhu práce pomáhá skutečnost, že aktivita v české ekonomice se v průběhu třetího čtvrtletí oživila po jarním propadu s tím, jak se v letních měsících zvolnila omezení spojená s koronavirem. Pro samotný říjen je mírný meziměsíční pokles nezaměstnanosti obvyklý díky tomu, jak opadá poprázdninová vlna příchodu absolventů škol na trh práce a případně do evidence úřadu práce,“ uvedl také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Situaci na trhu práce ale podle něj pomáhají stabilizovat především vládní programy na podporu zaměstnanosti. „Bez vládních programů by nezaměstnanost v tuzemské ekonomice byla viditelně vyšší,“ dodal.
„Pokud nezaměstnanost klesá, i když klesá ekonomika, je to špatně, protože to znamená uměle udržovaná pracovní místa. To je pro stát velmi drahé. Nízká nezaměstnanost zároveň znamená, že firmy, které se dokážou adaptovat na nové podmínky trhu a potřebují nabírat nové lidi, je nemají kde brát. Takže ani ti schopní nemohou ekonomicky růst, a tím se ještě prohlubuje krize,“ uvedl výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.
Nejméně lidí bez práce bylo v okrese Rychnov nad Kněžnou
Nejnižší nezaměstnanost vykázal ke konci října okres Rychnov nad Kněžnou, kde bylo bez práce 1,8 procenta lidí. Následovaly okresy Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Praha-východ s mírou nezaměstnanosti 1,9 procenta. Naopak nejvyšší byla v okrese Karviná, a to osm procent. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v říjnu 67 okresů, v deseti regionech nezaměstnanost naopak vzrostla.
Během října se na úřad práce nově přihlásilo přes 36 tisíc nezaměstnaných, zhruba o 14 500 méně než v září. Nejvíce nových nezaměstnaných, 4523, hlásí Praha a Moravskoslezský kraj, který evidoval 4371 uchazečů. Naopak nejméně nových uchazečů evidoval úřad na Vysočině, a to 1420.
GALERIE
Nezaměstnanost v krajích v říjnu 2020
Volných pracovních míst v říjnu meziměsíčně zhruba o šest tisíc ubylo, úřad práce jich evidoval 310 730. Zaměstnavatelé v říjnu nahlásili 33 776 nových volných pracovních míst, v předchozím měsíci úřad naopak obsadil, a následně z evidence vyřadil, 42 919 volných pracovních míst.
„Jde tedy o velmi dynamický proces,“ uvedl úřad v tiskové zprávě. V uplynulém měsíci trval zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance především v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících.
Podle generálního ředitele české pobočky personálněporadenské společnosti Randstad Jacka Kowalaka roste poptávka po zaměstnancích zejména v oblastech e-commerce nebo logistiky. „Uplatnění v nich nacházejí i lidé z oborů, které byly současnou krizí tvrdě postiženy a fungují jen velmi omezeně nebo vůbec. Například v jednom z největších distribučních center ve středních Čechách tvoří nyní až třicet procent všech zaměstnanců lidé, kteří dříve pracovali v oblasti služeb nebo HORECA,“ konstatuje.
Ve výrobních firmách podle něho ani přes komplikace a vyšší náklady kvůli bezpečnostním opatřením a výpadkům pracovníků k poklesu zatím nedochází. „V mnoha případech se jim spíše kumulují zakázky a termíny dodávek, takže si nemohou dovolit polevit. Řada z nich naopak potřebuje další lidi,“ uvedl Kowalak. Předpokládá, že nezaměstnanost do konce roku stoupat nebude. „Naopak je možné, že spíše poklesne,“ dodal.
Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,9 uchazeče. Nejvíce lidí na jedno místo připadá na Karvinsku (8,3). Naopak nejmenší poměr nezaměstnaných k volným místům je v okresech Praha-východ, Plzeň-jih a Mladá Boleslav, kde na jedno místo připadá 0,2 uchazeče.