Sněmovna pustila do druhého čtení nová pravidla kurzarbeitu. Vládní návrh upraví

Poslanci ve středu v prvním čtení podpořili nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Vládní návrh budou dál upravovat. Podobu pravidel, jak je navrhl kabinet, kritizovali zaměstnavatelé, odbory i opozice. Do finále pak poslanci posunuli navrhovaný zákaz zakládání a organizování paramilitárních ozbrojených skupin k prosazování politických nebo ideologických cílů. Sněmovna se zároveň přiklání k zachování současné desetileté platnosti zbrojních průkazů. Vláda ji chtěla zkrátit na polovinu. Sněmovna též propustila do závěrečného čtení vládní novelu, která zavádí možnost využití paušální daně.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve sněmovně
Zdroj: ČTK Autor: Ondřej Deml

Návrh pravidel zkrácené práce posoudí sociální a na návrh opozice také hospodářský výbor. Vládní sociální demokraté neuspěli se snahou, aby výbory měly na debatu o kurzarbeitu jen 12 místo obvyklých 60 dnů.

Nynější podobu pravidel kritizují vedle opozice také zaměstnavatelé a odbory a zpochybnil ji v pondělí rovněž premiér Andrej Babiš (ANO). Pozměňovací návrhy ohlásila i koaliční ČSSD. V předloze se už před středečním úvodním kolem debaty sešly dvě desítky pozměňovacích návrhů.

Piráti předložili dva pozměňovací návrhy a doprovodné usnesení. Chtějí zavést strop ve výši 1,5násobku průměrné mzdy, ale pouze na dva měsíce. „Takto vysoká možnost podpory by měla být krátkodobá,“ řekla první místopředsedkyně strany Olga Richterová.

Celková doba podpory by se podle ní měla zkrátit na půl roku. V doprovodném usnesení chtějí Piráti zavázat vládu, aby fungování kurzarbeitu čtvrtletně vyhodnocovala a předkládala informace sněmovně.

Odbory a zaměstnavatelé navrhují prodloužit dočasný program Antivirus s příspěvky na mzdy o další dva měsíce, tedy do konce roku. Věří tomu, že se do té doby podaří přijmout zákon s pravidly systémového kurzarbeitu. Řekli to předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podle Hospodářské komory by vláda měla zvážit znovu také odpuštění sociálních odvodů menším firmám.

Fiala: Není to dobrá vizitka vlády

Předseda ODS Petr Fiala připomněl úterní slova premiéra Babiše o tom, že návrh zákona se nepovedl. „To není dobrá vizitka pro vládu, připravovali to pět měsíců,“ konstatoval. Občanští demokraté mají připravených zhruba dvanáct pozměňovacích návrhů. Chtějí například, aby náhradu mzdy stát vyplácel jen firmám, které zajistí práci pro zaměstnance na víc než jeden den za týden, jak předpokládá vládní předloha. Zaměstnavatelům plánují ulevit tím, že by pojištění platil za zaměstnance na kurzarbeitu stát.

Podle předsedy sněmovního klubu ODS Zbyňka Stanjury by bylo nejlepší, kdyby poslanci došli po jednání v prvním čtení zákona k principům, které by vládní legislativci do návrhu zákona dopracovali.

Hnutí SPD chce do podpory zahrnout i pracovníky se smlouvou na dobu určitou, z návrhu zároveň chce odstranit podmínku odpracované doby minimálně tří měsíců u stávajícího zaměstnavatele. Také SPD se nebrání prodloužení programu Antivirus.

Lidovci podporují zvýšení maximální podpory na 1,5násobek průměrné mzdy. Pracovníci by podle nich měli dostávat za neodpracované hodiny 70 procent hrubého, nikoli čistého. Vláda podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky může do schválení novely prodloužit podpůrný program Antivirus, nebo pozměňovacím návrhem zavést zpětnou platnost kurzarbeitu i při jeho schválení ke konci roku.

Podle TOP 09 by měla pravidla kurzarbeitu české ekonomice pomoct vymanit se z energetické závislosti, přispět k větší inovativnosti, nikoli hospodářství konzervovat. „Je to investice do minulosti, nikoli do budoucnosti, proto návrh nemůžeme podpořit,“ uvedla poslankyně Helena Langšádlová.

Věra Kovářová z hnutí STAN uvedla, že nesouhlasí, aby o spuštění režimu kurzarbeitu rozhodovala vláda. Měly by se v tom angažovat Úřady práce, které mají znalosti o situaci na trhu práce v daných regionech, uvedla s odkazem na zkušenosti s kurzarbeitem v Německu. Vláda by podle ní měla návrh přepracovat. 

Snahy opozice probrat aktuální situaci kolem pandemie koronaviru nebo zákonné úpravy, které s tím souvisí, většina dolní komory nepodpořila.

Zákaz paramilitárních ozbrojených skupin zamířil ke schvalování

Sněmovna ve středu posunula do finále navrhovaný zákaz zakládání a organizování paramilitárních ozbrojených skupin k prosazování politických nebo ideologických cílů. Poslanecká předloha také zavádí dobrovolné kurzy střelecké přípravy. Účastníci kurzu by spadali do zálohy k zajištění bezpečnosti a obrany státu. Poslanci budou o návrhu zákona hlasovat nejdříve ve druhé polovině října.

Ve středečním druhém čtení poslanci podali několik úprav mířících zejména na zákaz paramilitárních ozbrojených skupin. Nezařazený Lubomír Volný (Jednotní, dříve SPD) chce celé ustanovení zrušit, nebo je upravit tak, aby byly zakázány mimo jiné neregistrované skupiny vyzbrojené v rozporu se zákony. Zpřesnění vymezení žádá také Jiří Kobza (SPD), zákaz by se výslovně nevztahoval například na skupiny, které se zabývají sportovní střelbou, brannou přípravou, rekonstruováním historických bitev a myslivosti.

Zákaz paramilitárních ozbrojených skupin by zahrnoval podle poslanecké předlohy i jejich vyzbrojování a účast v nich. Za porušení zákona by hrozila pokuta až 200 tisíc korun a zákaz nakládání se zbraněmi. „Činnost takových uskupení je neslučitelná s demokratickou podstatou České republiky coby právního státu,“ napsali autoři v důvodové zprávě.

Co se zálohami státu a jejich zbraněmi

Do záloh státu by vedle účastníků programu střelecké přípravy patřily zbraně, s nimiž cvičili. „Způsob využití této stanovené zálohy se bude odvíjet od konkrétní situace a podle toho se též bude řídit příslušným zákonem,“ stojí ve zdůvodnění. Bezpečnostní výbor navrhl už dřív upravit zejména státní podporu účastníků střelecké přípravy.

Návrh zákona by zavedl rovněž zvláštní povolení pro nakládání se zbraní určité kategorie. Předloha dále výslovně umožní nosit příslušníkům ozbrojených bezpečnostních sborů a strážníkům služební zbraň i v době mimo službu. Mohli by používat také svou soukromou zbraň.

Zůstanou zbrojní průkazy na deset let?

Sněmovna při zapracování evropské zbraňové směrnice asi zachová desetiletou platnost zbrojních průkazů, kterou vláda navrhla zkrátit na polovinu. Policie ale nejspíš bude nejméně jednou za pět let prověřovat, zda držitel průkazu splňuje zákonné, zejména zdravotní podmínky. Vyplývá to z úprav vládní novely o zbraních, kterou ve středu dolní komora posunula do závěrečného kola schvalování. Novela má do českého práva zavést kvůli sporné evropské zbraňové směrnici nové kategorie zbraní.

Poslanci navrhli do zákona vložit ustanovení, podle něhož „právo nabývat držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem“. Ustanovení je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU.

Zmírnění vládní předlohy doporučil sněmovní bezpečnostní výbor. Chce například umožnit používat tlumiče hluku výstřelu a zaměřovače pro noční vidění, které nyní patří mezi zakázané doplňky zbraní, uvedla poslankyně ODS Jana Černochová. Výbor navrhl zjednodušit způsob likvidace zbraní nebo jejich prezentaci při výstavních či prodejních akcích. 

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) doporučil jako poslanec doplnit novelu o další evropskou úpravu, která se týká technických požadavků na poplašné a signální zbraně.

Dvě nové kategorie zbraní a registrace

Dosavadní kategorie zbraní se podle vládního návrhu rozšíří o dvě nové. Budou do nich spadat legálně vlastněné zbraně, u nichž například majitelé dosud neměli ohlašovací povinnost, a nemusely tak být zaregistrovány.

Týká se to například historických, znehodnocených nebo plynových zbraní, které budou nově spadat do přísnější kategorie. Kolik takových zbraní budou muset jejich majitelé nově zaregistrovat, podle podkladů není jasné. Jejich počty se odhadují na desetitisíce až statisíce.

Paušální daň míří do finále

Sněmovna ve středu propustila do závěrečného čtení vládní novelu, která zavádí možnost využití paušální daně. Mohli by ji využívat živnostníci s ročními příjmy do zákonem stanoveného limitu. Vláda ho navrhla na 800 tisíc korun, ale sněmovní rozpočtový výbor ho chce zvýšit až na milion korun. Poslanci k vládní předloze vznesli další pozměňovací návrhy a chtějí i jiné daňové změny.

Využití paušální daně bude dobrovolné. Živnostník si nebude muset platit účetního, který by vedl daňovou evidenci, a nehrozí mu daňová kontrola, popsala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Očekává, že se o paušální daň přihlásí až 130 tisíc osob samostatně výdělečně činných.

Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Pro příští rok měla být daň podle původních informací 5740 korun měsíčně. Jak ale před poslanci řekla ministryně Schillerová, částka bude nižší, a to 5469 korun.