Tripartita se v pondělí neshodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. O růstu proto rozhodne vláda. Oznámila to ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že požádala premiéra Andreje Babiše (ANO) o svolání zástupců koaličních stran, aby se na přidání dohodli co nejdřív. Babiš uvedl, že koaliční rada bude o věci jednat příští středu. Zástupci ANO poprvé připustili, že by mohli podpořit růst vyšší, než je tisíc korun.
O minimální mzdě rozhodne vláda. Zástupci hnutí ANO připouští růst vyšší než tisíc korun
Události: O minimální mzdě rozhodne vláda (zdroj: ČT24)
„Tripartita se neshodla na zvýšení minimální mzdy. Rozhodnout bude muset vláda. Hned po jednání jsem proto požádala pana premiéra o svolání koaliční rady. Není na co čekat,“ uvedla na Twitteru Maláčová.
Odboráři požadovali růst minimální mzdy o 1650 korun, tedy z nynějších 13 350 na 15 tisíc korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Maláčová se zatím klonila ke střední verzi s navýšením o 1350 korun na 14 700 korun.
ANO připouští vyšší růst
Hnutí ANO, které má ve vládě většinu, zatím přesný návrh neprozradilo. Jeho představitelé připustili, že by mohli podpořit růst vyšší než tisíc korun. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zmínil možnosti 14 500, 14 700 a 15 tisíc korun. „To jsou ty varianty, o kterých budeme diskutovat,“ potvrdil premiér.
Babiš očekává, že koaliční rada najde v diskusi o zvýšení minimální mzdy kompromis, řekl novinářům před odletem na návštěvu Ukrajiny. Na otázku, k jakému zvýšení se přiklání, sdělil: „K co nejvyššímu, samozřejmě.“ Připustil, že minimální mzda v Česku je nižší než v okolních státech, poukázal ale na to, že průměrná mzda v Česku je vyšší než na Slovensku nebo v Polsku.
Nejlepší by bylo podle premiéra najít mechanismus, kterým by se minimální mzda každoročně zvyšovala pro následující rok na určitý procentuální podíl průměrné mzdy za třetí čtvrtletí. I zde se ale představy v tripartitě liší. Podle zaměstnavatelů by to mohlo být 40 procent, odboráři chtějí 50 procent, uvedl Babiš.
Minimální mzdu stanovuje vláda svým nařízením. Měla by vycházet z dohody odborů a zaměstnavatelů. Ti se ale na růstu obvykle neshodnou, takže částku určí kabinet. Ministerstvo práce připravilo návrh tří verzí s navýšením o 1150, 1350 a 1650 korun.
Minimální mzdu začala pravidelně zvedat v minulém volebním období tehdejší vláda. O navýšení rozhodovala ale vždy v srpnu či září, před volbami v roce 2017 jí to pak trvalo do začátku října. Babišův kabinet loni růst schválil 14. listopadu, letos budou koaliční strany o částce teprve jednat.
Požadavek na 15 tisíc korun je jediný možný, říká předák odborů Středula
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) si zaměstnavatelé a odbory nejsou ochotny naslouchat a najít kompromis. „Návrhy odborů by znamenaly dvakrát takový růst minimální mzdy než průměrné mzdy. Čili myslím, že by obě strany měly někde ustoupit, každopádně to se nestalo. Bude muset rozhodnout vláda,“ řekla.
„Je nutné zvážit, aby rostla přiměřeně, protože ekonomika zpomaluje a může to potom vytvářet tlak na propouštění,“ dodala ministryně.
Zaměstnavatelé kritizují to, že ani jedna ze tří zmíněných verzí nezohledňuje jejich návrh. Podle Svazu průmyslu a dopravy by minimální mzda měla růst nejvýš o 700 korun. Zástupci výrobních družstev by nepřidávali nic. Stejný názor má Hospodářská komora. Konfederace zaměstnavatelských svazů se kloní ke zvýšení o 500 korun. Zaměstnavatelé poukazují na to, že s minimální mzdou roste i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti vykonávané práce a podle odbornosti nárok. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.
Podle odborů má Česko jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě, a česká částka je navíc také pod hranicí příjmové chudoby. „Česká ekonomika se přitom pyšní tím, jak je dobrá. Že je země budoucnosti. Ale zaplatit to mají zaměstnanci. Požadavek na 15 tisíc korun je z našeho pohledu jediný možný,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Poukázal na to, že Polsko a Slovensko s méně výkonným hospodářstvím budou mít minimální mzdu vyšší.