Už jen pár dní mají zástupci odborů a zaměstnavatelů na dohodu o růstu minimální mzdy na příští rok. Termín do konce října jim dala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Pokud se odbory a firmy nedohodnou, navrhne Maláčová růst sama – a to o 1350 korun. Odbory se sejdou se zaměstnavateli 29. října. Najít kompromis bude obtížné. Zatímco firmy navrhují maximálně 700 korun měsíčně, odbory požadují více než dvakrát tolik.
Marcel Horvát pracuje pro děčínské technické služby. Prořezává stromy a křoví nebo seká a hrabe trávu. Měsíčně za svou práci dostává minimální hrubou mzdu 13 350 korun, ze které musí uživit dítě a invalidní manželku. „Zbývá nám 3800 korun, když zaplatíme poplatky, nájem. S tím musíme vyžít,“ konstatuje Horvát.
Šetřit musí hlavně na potravinách a na cestování. Jakýkoliv citelnější růst minimální mzdy by mu zlepšil životní úroveň. „Každá koruna nebo tisícovka navíc je lepší,“ dodává.
Na růstu minimální mzdy pro Marcela Horváta i pro dalších zhruba 150 tisíc lidí se mají podle ministryně práce Jany Maláčové domluvit zástupci firem s odbory. Zatímco ty požadují zvýšení dnešní minimální mzdy až na 15 tisíc, zaměstnavatelé chtějí růst téměř o tisícovku nižší.
„Nevěřím, že se někdo posune a změní názor. Musíme pomalu, opatrně a moudře vzhledem k ochabování ekonomiky a vzhledem k tomu, že řada firem už na to produktivitou práce nebude mít,“ poznamenal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ale zdůraznil, že z částky ve výši 15 tisíc korun v žádném případě neustoupí. „Stávající úroveň české minimální mzdy je extrémně nízká, dokonce v poměru k průměru je nejnižší v Evropě podle dat Eurostatu,“ vysvětluje.
Česká vláda rozhodne o lednovém zvýšení minimální mzdy v listopadu. Pokud se zástupci odborů a firem na konkrétní částce neshodnou, budou se muset dohodnout koaliční partneři. Představy vládních stran – tedy ČSSD a hnutí ANO – jsou ale zatím poměrně odlišné. Ministryně práce navrhuje zvýšení o 1350 korun na 14 700 hrubého měsíčně.
„Já chci, aby pracující lidé byli schopni uživit se z práce. Asi se shodneme, že 14 700 korun není žádná hitparáda,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí.
Hnutí ANO to ale odmítá. Má blíž k návrhu zaměstnavatelů. „Jestliže se pohybují někde okolo 700 korun, tak si dovedu představit, že je to nějaký maximální strop,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).
V posledních třech letech rostla minimální mzda každý rok o více než tisícikorunu. Ve srovnání s rokem 2014 pak stát zvýšil minimální plat skoro o pět tisíc. I proto před dalším citelným zvyšováním minimální mzdy varuje pravicová opozice.
„Já bych to nechal na individuálním posouzení v každé firmě,“ říká šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Také TOP 09 je podle místopředsedkyně partaje a poslankyně Markéty Pekarové Adamové spíše na straně zaměstnavatelů a je tedy zastáncem střízlivějšího zvyšování.
Naopak komunisté, kteří vládu tolerují, podporují návrh odborů. „My jsme ve volebním programu měli dokonce částky ještě vyšší,“ konstatuje ekonomický expert strany Jiří Dolejš (KSČM).
Hnutí SPD se podle předsedy poslaneckého klubu Radima Fialy kloní k částce kolem 1350 korun.
Výši minimální mzdy určuje sama vláda. Poslanecká sněmovna ani Senát o minimální mzdě nerozhodují.
Česká minimální mzda je srovnatelná s okolními postkomunistickými zeměmi
Česká minimální mzda je srovnatelná s okolními postkomunistickými zeměmi. Třeba v Polsku si člověk vydělá nejméně 13 450 korun, tedy o stokorunu víc než pracovník v Česku. Naopak na Slovensku je minimální mzda o něco nižší – 13 296 korun. Polsko i Slovensko se však chystají v příštích letech minimální mzdu razantně zvýšit.
Třeba na Slovensku vláda začátkem října schválila zvýšení minimální mzdy na 580 eur, tedy téměř 14 900 korun. Poslanci pak v parlamentu rozhodli, že od roku 2021 bude minimální mzda tvořit 60 procent průměrné. Poskočí tak v přepočtu na více než 16 700 korun.
„To by bylo v českých podmínkách přes 20 tisíc korun u té současné průměrné mzdy. A já si myslím, že oproti těmto ambiciózním plánům Polska a Slovenska je ten návrh navýšení o 10 procent, který jsem předložila, je velmi mírný a velmi přátelský k zaměstnavatelům,“ dodává Maláčová.
