Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,4 procenta na 32 466 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Po zahrnutí růstu cen mzda reálně stoupla o 4,6 procenta.
Průměrná mzda vzrostla na 32 466 korun, přidáno dostali učitelé i další státní zaměstnanci
„Do velké míry za zrychlením dynamiky stojí veřejný sektor. I letos se výrazně přidávalo učitelům a dalším státním zaměstnancům. Ve veřejném sektoru podle našeho odhadu dokonce platy rostly dvouciferným číslem,“ uvedl už dříve ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Růstu mezd přispělo podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera také zrychlení mezd ve zdravotnictví a také další zvýšení minimální mzdy o 1 150 korun na 13 350. „Zrychlení mezd je patrné také ve finančním sektoru, kde však může hrát roli jen rozdílné rozložení odměn ve srovnání s předchozím rokem. Řada významných odvětví včetně zpracovatelského průmyslu však vykazuje již postupné zpomalování dynamiky mezd,“ dodává Seidler.
Ve zmíněném zpracovatelském průmyslu, který je největším tuzemským odvětvím a současně i motorem ekonomického růstu, naproti tomu rostly mzdy podprůměrným tempem (+6,4 %). Pomaleji se zvyšovaly mzdy i v dalším odvětví, které strádá nedostatkem zaměstnanců – ve stavebnictví (+6,9 %).
Průměrný růst měsíčních mezd podle odvětví
Naproti tomu v obchodech se přidávalo tentokrát svižněji, když průměrné mzdy poskočily o 8 %. Nejrychleji – téměř o 17 % – však rostly mzdy v odvětví kultura a rekreace.
Reálně však lidem v peněženkách nezůstává o tolik více. „Velkou část příjmů smazává inflace, která se pohybuje nad dvěma procenty. Reálné mzdy tedy rostou výrazně pomaleji než ty nominální,“ vysvětluje partner poradenské společnosti BDO Petr Kymlička.
Aktuální data Českého statistického úřadu tak ukazují, že průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla hodnoty 32 466 korun, což je o 2236 korun více než ve stejném období před rokem.
Meziročně vyšší byl v prvním kvartále i medián mezd, který vzrostl na 27 582 korun, což je o 7,4 procenta více než ve stejném období před rokem. Medián představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd.
Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 14 566 a 51 420 korunami. „Medián mezd roste stejným tempem jako průměrná mzda. To znamená, že příjmové rozdíly v české společnosti se nijak zvlášť neprohlubují,“ konstatuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Nejvyšší průměrnou mzdu pobírají Pražané, a to 41 450 korun. Naopak nejnižší mzdy mají lidé v Karlovarském kraji, kde v průměru pobírají 28 385 korun.
Průměrná mzda roste v Česku v meziročním srovnání nepřetržitě od začátku roku 2014, hlavně díky dobrému vývoji ekonomiky a tlaku na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Dalším důvodem je navyšování platů ve veřejné sféře. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
„Jak je ale vidět z odvětvové struktury, ani zrychlený vývoj neohrožuje konkurenční pozici tuzemských výrobců na zahraničním ani tuzemském trhu. Nejenom proto, že stále existuje výrazný rozdíl mezi mzdovými náklady v Česku a v zemích na západ od našich hranic, ale i proto, že zvýšená dynamika mezd se týká spíše odvětví služeb než výrobců zboží,“ říká hlavní ekonom ČSOB Petr Dufek.
Nejméně si vydělají lidé v pohostinství a v ubytovacích službách
Nejvyšší mzdy byly podle statistiků v peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda dosáhla 59 869 korun. Jen zhruba o 500 korun nižší je průměrný plat pracovníků v informačních a komunikačních činnostech. Hranici 50 tisíc korun překonali ještě zaměstnanci ve výrobě elektřiny, plynu a tepla.
Naopak nejméně si vydělali lidé pracující v pohostinství, stravování a ubytovacích službách. Jejich průměrná mzda v úvodním čtvrtletí byla 19 121 korun. Následovali pracovníci administrativních a podpůrných činností s průměrem 21 774 korun.
Prostor pro další rychlé navyšování mezd se se zpomalováním ekonomiky ale snižuje a tempo růstu mezd by mělo zpomalovat. „Pro letošek čekáme nárůst průměrné nominální mzdy o 6,7 % po loňském nárůstu o více než 8 %,“ říká hlavní ekonom Cyrrus Michal Brožka.
To potvrzují i poslední šetření mezi firmami, protože citelný růst mezd posledních let výrazně zvyšuje jejich náklady a snižuje jejich konkurenceschopnost. Ochota firem zvyšovat mzdy obdobným tempem jako v minulém roce tak bude i podle dalších ekonomů navzdory pokračujícímu přehřátému trhu práce podstatně nižší, což půjde i na vrub vyšším obavám ohledně zpomalování ekonomického růstu.
„Rekordní růst mezd z roku 2018 se tak letos zcela jistě nezopakuje a postupné zvolňování ekonomické aktivity tak naznačuje, že růst mezd již dosáhl v minulém roce svého vrcholu. Z toho titulu tak čekáme, že růst mezd letos zpomalí k 6 %, ČNB čeká ve své poslední prognóze růst průměrné mzdy o 6,5 %, ministerstvo financí pak o 7,3 %,“ doplňuje Seidler.
Centrální banka ale podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče momentálně nemá důvod měnit svůj názor, že se její úrokové sazby v dohledné době měnit nebudou. „Jejich stabilita po zbytek letošního roku zůstává z mého pohledu tím nejpravděpodobnějším scénářem,“ dodává Jáč.
Přesto ale silnější růst mezd a zaostávání kurzu koruny za prognózou ČNB představují pro výhled inflace riziko ve směru rychlejšího růstu spotřebitelských cen v české ekonomice.
A k poklesu dynamiky růstu mezd v letošním roce přispěje i větší fiskální obezřetnost státu. „Plnění státního rozpočtu je letos zatím nejhorší od krizového roku 2012 a vláda signalizuje úspornější přístup k veřejným financím. Je ovšem otázka, do jaké míry vládní politici odolají obvyklému svodu populistického rozhazování,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.