Hamáček s Maláčovou prosazují růst platů ve státní sféře o tři tisíce korun, odbory souhlasí

Ministři z ČSSD Jana Maláčová a Jan Hamáček chtějí ve vládě prosadit zvýšení platů ve veřejné sféře v příštím roce o tři tisíce korun. Na takovém růstu se shodli s odbory. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce, aby růst platů projednala celá vláda. Hamáček by k jejímu jednání rád přizval i odbory. Na zvýšení platů by podle něj bylo potřeba 21 miliard korun.

Podle návrhu by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat tři tisíce korun do tarifu. „Shodli jsme se na tom, že to je řešení i pro tento státní rozpočet,“ uvedl Hamáček.

Odborové svazy původně žádaly ještě víc. Pro zdravotníky chtěly desetiprocentní zvýšení platů, ve školství pětiprocentní. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly ale s tím, že by všichni dostali přidáno stejně, nakonec souhlasí. „Při jednání nezaznělo, že by byla neshoda. Návrh všichni podporují,“ řekl.

Zvýšení platů bude stát desítky miliard. Podle Středuly je zajistí růst

Středula se domnívá, že by peníze na zvýšení platů mohl stát mít díky očekávanému růstu ekonomiky, což podle něj znamená navýšení příjmů státu o několik desítek miliard korun. Hamáček uvedl, že by navrhovaný růst platů o tři tisíce v souhrnu přišel za rok na 21 miliard korun. Agentura ČTK upozornila, že by to nejspíš bylo více. Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699 tisíc lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to za rok přes 25 miliard a k tomu je ještě nutné připočítat odvody.

Ministryně financí Alena Schillerová při srpnovém vyjednávání o změnách rozpočtů v jednotlivých resortech řekla, že růst výdělků projedná celá vláda. Podle Hamáčka by ale kabinet měl o přidání jednat i s odbory. Schůzka by se měla uskutečnit v příštích dnech, míní Maláčová.

Maláčová chce minimální mzdu 18 tisíc, podle zaměstnavatelů je to moc

Plošně přidáno o jednotnou částku dostali pracovníci veřejného sektoru již loni, a to o 1500 korun. Záměr sklidil i kritiku kvůli nivelizování výdělků – platy ve vysoce specializovaných profesích vzrostly v absolutním měřítku shodně jako ohodnocení za pomocnou práci. Zastánci navýšení argumentovali tím, že ve veřejném sektoru pracují spíše lidé s vyšším vzděláním, zaměstnanců s nízkou kvalifikací v něm tolik není.

Podle Středuly odboráři podporují i návrh Maláčové na navýšení minimální mzdy od ledna o 2800 korun na 18 tisíc. Ministryně práce řekla, že nynější částka není důstojná, nelíbí se jí, že je nižší než v Polsku a na Slovensku. Zaměstnavatelé však s navrhovaným navýšením zhruba o 18 procent nesouhlasí. Podle zástupců podniků je v rozporu s ekonomickou situací v Česku, kdy firmy řeší dopady pandemie. Navrhují růst minimální mzdy o 500 korun na 15 700 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
před 18 hhodinami

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:22‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
11. 11. 2026‌‌

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu. Celkově ale zdražování v Česku v říjnu mírně zpomalilo. Spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.