Ministři z ČSSD Jana Maláčová a Jan Hamáček chtějí ve vládě prosadit zvýšení platů ve veřejné sféře v příštím roce o tři tisíce korun. Na takovém růstu se shodli s odbory. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce, aby růst platů projednala celá vláda. Hamáček by k jejímu jednání rád přizval i odbory. Na zvýšení platů by podle něj bylo potřeba 21 miliard korun.
Podle návrhu by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat tři tisíce korun do tarifu. „Shodli jsme se na tom, že to je řešení i pro tento státní rozpočet,“ uvedl Hamáček.
Odborové svazy původně žádaly ještě víc. Pro zdravotníky chtěly desetiprocentní zvýšení platů, ve školství pětiprocentní. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly ale s tím, že by všichni dostali přidáno stejně, nakonec souhlasí. „Při jednání nezaznělo, že by byla neshoda. Návrh všichni podporují,“ řekl.
Zvýšení platů bude stát desítky miliard. Podle Středuly je zajistí růst
Středula se domnívá, že by peníze na zvýšení platů mohl stát mít díky očekávanému růstu ekonomiky, což podle něj znamená navýšení příjmů státu o několik desítek miliard korun. Hamáček uvedl, že by navrhovaný růst platů o tři tisíce v souhrnu přišel za rok na 21 miliard korun. Agentura ČTK upozornila, že by to nejspíš bylo více. Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699 tisíc lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to za rok přes 25 miliard a k tomu je ještě nutné připočítat odvody.
Ministryně financí Alena Schillerová při srpnovém vyjednávání o změnách rozpočtů v jednotlivých resortech řekla, že růst výdělků projedná celá vláda. Podle Hamáčka by ale kabinet měl o přidání jednat i s odbory. Schůzka by se měla uskutečnit v příštích dnech, míní Maláčová.
Maláčová chce minimální mzdu 18 tisíc, podle zaměstnavatelů je to moc
Plošně přidáno o jednotnou částku dostali pracovníci veřejného sektoru již loni, a to o 1500 korun. Záměr sklidil i kritiku kvůli nivelizování výdělků – platy ve vysoce specializovaných profesích vzrostly v absolutním měřítku shodně jako ohodnocení za pomocnou práci. Zastánci navýšení argumentovali tím, že ve veřejném sektoru pracují spíše lidé s vyšším vzděláním, zaměstnanců s nízkou kvalifikací v něm tolik není.
Podle Středuly odboráři podporují i návrh Maláčové na navýšení minimální mzdy od ledna o 2800 korun na 18 tisíc. Ministryně práce řekla, že nynější částka není důstojná, nelíbí se jí, že je nižší než v Polsku a na Slovensku. Zaměstnavatelé však s navrhovaným navýšením zhruba o 18 procent nesouhlasí. Podle zástupců podniků je v rozporu s ekonomickou situací v Česku, kdy firmy řeší dopady pandemie. Navrhují růst minimální mzdy o 500 korun na 15 700 korun.
