Platy ústavních činitelů letos neporostou. Jejich výpočet se změní v roce 2022

2 minuty
Události: Platy ústavních činitelů letos neporostou
Zdroj: ČT

Platy ústavních činitelů se letos nebudou zvyšovat. Politici nebo soudci si tak meziročně na výplatnicích nepřilepší. Podle novely, která platy stanovuje, se vypočítávají ze stejné platové základny jako loni. Od roku 2022 se mají odvíjet z průměrné mzdy v celé ekonomice. Dosud to bylo jen z nepodnikatelské sféry.

Výše platu prezidenta, členů vlády, poslanců a senátorů se odvíjí od jejich konkrétních funkcí. V roce 2021 měly růst, i kvůli krizi spojené s koronavirem ale zůstanou zmrazené.

Základní plat poslance nebo senátora zůstane necelých 91 tisíc korun, v případě ministrů je to přes 173 tisíc, u premiéra necelých 244 tisíc a u prezidenta téměř 303 tisíc korun měsíčně.

„Pokud jsme v takové situaci, v jaké jsme, kdy spousta lidí krachuje a jsou v zoufalé ekonomické situaci, tak si nedovedu představit, že by se politikům a dalším představitelům státu platy skokově navýšily,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

S mrazením souhlasí i předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vnímám to tak, že opravdu tím neušetříme žádnou závratnou sumu, která by mohla pomoci jinde, ale na druhou stranu jsme solidární s těmi, kteří jsou kráceni na svých obvyklých příjmech,“ řekla.

Ušetřit se může zhruba půl miliardy, tvrdí Ferjenčík

Návrh se týká i soudců a státních zástupců, přínos do rozpočtu tak bude ještě větší. „Podle našeho odhadu ušetří stát zhruba půl miliardy korun,“ vysvětluje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Poslaneckou sněmovnou návrh na zmrazení platů prošel v listopadu. V polovině prosince ho pak dostal k projednání Senát. Členové horní parlamentní komory se nakonec rozhodli, že se jím nebudou zabývat, a tím se rovnou posunul k podpisu prezidenta.

„Jsem rád, že jsme dali jasné gesto, že jsme i připraveni nějakým způsobem redukovat naše příjmy,“ komentoval senátor Jan Sobotka (nestraník za STAN). 

Způsob výpočtu platů ústavních činitelů se změní od roku 2022. Odvíjet se budou od průměrných mezd v celé ekonomice, nejen těch z nepodnikatelské sféry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obavy z obchodní války USA a Číny dopadly na asijské burzy rozdílně

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Cla uvalená na Čínu mohou mít v USA velkou podporu voličů, míní Pondělíček

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.
před 17 hhodinami

Americké akcie se po středečním prudkém růstu vrátily k poklesu

Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Poté, co Bílý dům ve čtvrtek potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent, tak akcie ještě více prohloubily ztráty z úvodu obchodování. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16 387,31 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodu a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39 593,66 bodu.
10. 4. 2025Aktualizováno10. 4. 2025

Evropské i asijské akcie stouply. Pomohlo jim Trumpovo pozastavení cel

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.
10. 4. 2025Aktualizováno10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025

Dobrá zpráva, říká o pozastavení většiny cel Stanjura. S USA se má jednat, míní Nacher

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit většinu cel na 90 dní je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dobrá zpráva. Lepší by ale bylo, kdyby platila stávající pravidla, řekl v Událostech, komentářích s moderátorkou Barborou Kroužkovou. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) uvedl, že se má s USA o clech jednat. „V této první fázi by ta jednání měla být zastřešena Evropskou unií, protože je to celek a síla, které Donald Trump rozumí,“ dodal.
9. 4. 2025

Trump pozastavil většinu cel, Číně je zvedl. Dohoda bude s každým, věří

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.
9. 4. 2025Aktualizováno9. 4. 2025

Americké burzy prudce posílily po výroku Trumpa, že pozastavuje většinu cel

Americké akcie reagovaly ve středu večer středoevropského času prudkým růstem na oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že pozastavuje většinu cel na devadesát dnů – s výjimkou Číny, u níž naopak ještě „přitvrdil“. Pomyslným skokanem dne se stal technologický index Nasdaq, který přidal více než dvanáct procent. Ostatní hlavní indexy vzrostly o sedm až devět procent. Výrazně tak smazaly propady, kterými burzy reagovaly v minulých dnech právě na americká cla uplatňovaná vůči ostatním zemím světa.
9. 4. 2025Aktualizováno9. 4. 2025
Načítání...