Platy ústavních činitelů letos neporostou. Jejich výpočet se změní v roce 2022

2 minuty
Události: Platy ústavních činitelů letos neporostou
Zdroj: ČT

Platy ústavních činitelů se letos nebudou zvyšovat. Politici nebo soudci si tak meziročně na výplatnicích nepřilepší. Podle novely, která platy stanovuje, se vypočítávají ze stejné platové základny jako loni. Od roku 2022 se mají odvíjet z průměrné mzdy v celé ekonomice. Dosud to bylo jen z nepodnikatelské sféry.

Výše platu prezidenta, členů vlády, poslanců a senátorů se odvíjí od jejich konkrétních funkcí. V roce 2021 měly růst, i kvůli krizi spojené s koronavirem ale zůstanou zmrazené.

Základní plat poslance nebo senátora zůstane necelých 91 tisíc korun, v případě ministrů je to přes 173 tisíc, u premiéra necelých 244 tisíc a u prezidenta téměř 303 tisíc korun měsíčně.

„Pokud jsme v takové situaci, v jaké jsme, kdy spousta lidí krachuje a jsou v zoufalé ekonomické situaci, tak si nedovedu představit, že by se politikům a dalším představitelům státu platy skokově navýšily,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

S mrazením souhlasí i předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vnímám to tak, že opravdu tím neušetříme žádnou závratnou sumu, která by mohla pomoci jinde, ale na druhou stranu jsme solidární s těmi, kteří jsou kráceni na svých obvyklých příjmech,“ řekla.

Ušetřit se může zhruba půl miliardy, tvrdí Ferjenčík

Návrh se týká i soudců a státních zástupců, přínos do rozpočtu tak bude ještě větší. „Podle našeho odhadu ušetří stát zhruba půl miliardy korun,“ vysvětluje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Poslaneckou sněmovnou návrh na zmrazení platů prošel v listopadu. V polovině prosince ho pak dostal k projednání Senát. Členové horní parlamentní komory se nakonec rozhodli, že se jím nebudou zabývat, a tím se rovnou posunul k podpisu prezidenta.

„Jsem rád, že jsme dali jasné gesto, že jsme i připraveni nějakým způsobem redukovat naše příjmy,“ komentoval senátor Jan Sobotka (nestraník za STAN). 

Způsob výpočtu platů ústavních činitelů se změní od roku 2022. Odvíjet se budou od průměrných mezd v celé ekonomice, nejen těch z nepodnikatelské sféry. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 17 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 20 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 23 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...