Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa a vedoucího dluhového poradenství Člověka v tísni Daniela Hůleho je žádání o příspěvek na bydlení administrativně složité, může se ale kvůli prudkému růstu cen týkat více domácností, než vláda předpokládá. V Otázkách Václava Moravce mluvili o tom, jak by vláda nejlépe mohla lidem v krizi pomoci.
Potíže s jednorázovou úhradou nedoplatků má řešit dávka mimořádné okamžité pomoci. Lidem ohroženým vysokými cenami energií má pomoci štědřejší příspěvek na bydlení. Pokud celkové náklady na bydlení včetně energií překračují hranici třetiny čistých příjmů na domácnost, vzniká nárok na dávku.
Příspěvek na bydlení pobírá 150 tisíc domácností, dalších 200 tisíc na něj má podle hrubých odhadů nárok, ale z různých důvodů ho nepobírá. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude ministerstvo práce a sociálních věcí kvůli nově nastavenému příspěvku potřebovat až tři miliardy korun navíc. Podle odhadů ministerstva by pomoc mohlo dostat 220 až 280 tisíc domácností.
Podle sociologa Daniela Prokopa je dobře, že ministerstvo uvolnilo stropování příspěvků, administrace příspěvku je ale těžká. Když prý radí starším sousedům, sám tápe. Je třeba podle něj omezit přílohy a žádost zjednodušit, ale také o ní informovat. Podle něj se příspěvek může týkat asi 20 procent domácností, z toho deset procent by podporu potřebovalo.
„Není nic lehčího, než když Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která vydává důchody, pošle třeba všem důchodcům, kteří mají vdovský důchod nebo mají důchod pod 14 tisíc, zprávu o tom, že mají pravděpodobně nárok na příspěvek,“ sděluje Prokop s tím, že by to samé mohl udělat Úřad práce s lidmi, kteří pobírají příspěvek na děti.
Na nízkopříjmové by mohlo dopadat menší zdanění
Podle Hůleho předminulá vláda od roku 2018 výrazně administrativně ztížila žádost o příspěvek na bydlení s cílem „boje proti zneužívačům“. „Nedošlo k nějakému zásadnímu skoku, kdy by se zachytili jacísi imaginární zneužívači příspěvku na bydlení,“ uvádí.
Prokop by vládě doporučoval, že nejjednodušší věc je snížit danění nízkopříjmových lidí. „Pořád dnes platí v průměru 35 procent z nákladů práce, třeba i z minimální mzdy, na odvodech a daních. My to těm nízkopříjmovým lidem bereme a potom jim to vracíme přes příspěvky,“ doplňuje. Také řekl, že by mělo být přístupnější oddlužení. V budování zeleného průmyslu z Národního plánu obnovy je podle něj nutné myslet na to, aby se to týkalo chudších regionů.
