Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.
Schodek klesne pod 280 miliard, plánuje Stanjura. Rozpočet by chtěl mít schválený ve středu
Otázky Václava Moravce, 1. část (zdroj: ČT24)
Vláda začala v uplynulém týdnu jednat o proškrtaném návrhu státního rozpočtu. Podle dostupných informací byla debata vypjatá, což ovšem ministr financí Zbyněk Stanjura odmítl. „Mně ta debata přišla dobrá. Vyměnili jsme si názory. Určitě bych to nenazval slovem bouřlivá,“ prohlásil.
Nemění se podle něj nic na ambici snížit rozpočtový schodek pod 300 miliard a zároveň uspořit 80 miliard na výdajích. Stanjura připustil, že pod 300 miliard by se podařilo schodek stlačit i bez úsporných opatření díky inflaci. Ta přinese státu dodatečných 61 miliard. Podle ministra z toho sice zase odteče 21 miliard kvůli tomu, že se v důsledku inflace také zvednou penze, tři miliardy půjdou navíc na příspěvky na bydlení kvůli zdražení energií, tři až čtyři miliardy také na nemocenskou kvůli karanténám či ošetřovnému. I tak by mělo zbýt dost na snížení schodku.
Otázky Václava Moravce, 2. část – diskuse Aleny Schillerové, Zbyňka Stanjury a Heleny Horské (zdroj: ČT24)
Zadlužení nestouplo, poukázala Schillerová
Podle Stanjury to ale nic nemění na potřebě zároveň šetřit. „Slib mít pod 300, bychom mohli splnit docela jednoduše, i pokud bychom rezignovali na úspory, které slibujeme celou dobu,“ poznamenal. V důsledku se chce dostat z původně navrhovaného 376miliardového schodku pod 280 miliard. Úspory považuje za potřebné kvůli rostoucímu státnímu dluhu.
Alena Schillerová, jež jako někdejší ministryně financí připravila návrh, který nyní Stanjura přepracovává, je však přesvědčena, že zadluženost nevzrostla tak dramaticky, že by byly potřeba nekompromisní škrty. Podotkla, že v poměru k HDP si nemůže Stanjura, potažmo ODS, na výsledek posledních osmi let stěžovat.
„V roce 2013, kdy jste – koalice, ODS tam byla – předávali hnutí ANO ministerstvo financí, bylo to 44,4, v roce 2021, po všech covidových strastech, 42 procent,“ řekla Schillerová svému nástupci. Dodala, že tato čísla jsou v makroekonomické predikci ministerstva financí, která vznikla již pod Stanjurovým vedením.
Vývoj státního dluhu
Nynější ministr však před dalším zadlužováním varoval. „Kdybychom pokračovali stejným tempem, tak klidně bychom v polovině roku 2024 mohli narazit na brzdu. Dobře víte, co to znamená. Všechny rozpočty by musely být vyrovnané. A to je fikce,“ zdůraznil.
V makroekonomické predikci však i vzhledem k tomu chybí exministryni předpoklad, jak se změní strukturální deficit v příštích letech. „Já jsem tam vždy měla plus dva, abychom viděli, jaký bude vývoj strukturálního deficitu v příštích letech,“ řekla.
Škrty na provozu a dotacích
Nynější ministr nechce ještě prozradit ani podrobnosti o rozpočtu pro tento rok. V pondělí o něm chce diskutovat na radě ekonomických ministrů, ve středu by jej již mohl předložit celé vládě ke schválení. Řekl, že „by přivítal“, kdyby vláda již rozpočet schválila, ale počítá i s možným odkladem. „Kdyby to bylo o několik dnů později, nic se neděje,“ připustil. Stanjurovou ambicí je mít rozpočet schválený do poloviny února.
Co se týče úspor, plánuje ministr financí dvě změny. „Provozní výdaje na prvním místě, na druhém místě jsou národní dotace zejména neinvestičního charakteru. Děláme dotace na dluh, stát si půjčí a potom chytře rozhoduje, komu ty dotace dá,“ řekl.
Souzněl s hlavní ekonomkou Raiffeisenbank a členkou poradního týmu předsedy vlády Helenou Horskou. I podle ní budou úspory „vyžadovat škrty na provozních výdajích a hlavně škrty v dotacích, které poskytuje stát i soukromému sektoru“. Dodala, že pokud se Česko nechce vydat na dluhovou dráhu jihoevropských zemí, musí se hlavně rozhodnout, jaký chce mít stát – malý a levný, nebo nákladný a pečující.
„Stát, který chtěla předchozí vláda, kde máme nízké daně a zároveň velký, paternalistický stát, tak to je stát, který připomíná jižní křídlo Evropy. (…) Výsledkem je to, co vidíme: vysoké schodky, vysoké zadlužení státu,“ míní.
Plnění státního rozpočtu v roce 2021
Podle Horské je reálné, že neporostou daně pouze v případě, že „ekonomika poroste příští čtyři roky tempem, které bude vyšší než dlouhodobý udržitelný růst kolem 2,5 až 3 procent“. Domnívá se však, že vláda má možnost na daně sáhnout, slíbila podle ní, že neporoste složená daňová kvóta.
„V rámci této struktury má určitý manévrovací prostor. Pokud se jí bude dařit snižovat celkový deficit veřejného a státního rozpočtu, bude mít i prostor snížit odvodové zatížení práce a bude balancovat na jiných daních. Mluví se často o daních z nerostných zdrojů, mluví se o nepřímých daních,“ očekává ekonomka.
Ministr odmítl, že by mělo odejít deset procent státních zaměstnanců, škrty ale budou
Pokud jde o provozní výdaje, Zbyněk Stanjura odmítl, že by součástí návrhu bylo plošné seškrtání počtu státních zaměstnanců o deset procent, i když přiznal, že nějaké takové škrty budou. Procento však bude jiné než deset procent. „Je nižší, je resort od resortu,“ prohlásil.
Chce zastavit zbytňování státní správy i kvůli tomu, že platy státních zaměstnanců rostou výrazně rychleji než mzdy ostatních. Nechce to však udělat tak, že by klesaly platy. „Cesta je snižování počtu, rušení agend. (…) Už letos musíme trend otočit,“ uvedl. Cílem vlády podle něj je do konce volebního období snížit počet státních zaměstnanců o 13 procent.
Podle Aleny Schillerové ale naráží taková ambice na skutečnost, kým jsou oni státní zaměstnanci, jichž by se chtěl Stanjura zbavit. „Jsou to učitelé, protože se realizuje reforma regionálního školství, která vyplývá ze zákona. (…) Pak máme reformu policejní, kdy se navyšují počty policistů v průběhu tří let, a pak máme počty hasičů. To jsou nejvyšší položky, kde jsou logicky neobsazená místa,“ varovala před nezřízenými škrty.
Domnívá se, že pokud by se mělo ve velkém škrtat mezi státními zaměstnanci, dotklo by se to třeba i obrany a závazku dávat na ni dvě procenta HDP. Od ministryně obrany Jany Černochové (ODS) by v tom případě očekávala razantní odpor. „Paní Černochová (ODS) se vám položí na koleje před ministerstvem financí,“ varovala Stanjuru. Ten ovšem ujistil, že obrana je spolu se školstvím a vědou jedním z resortů, kterých by se škrty měly dotknout nejméně.
Fakt, že vzrostly příjmy státních zaměstnanců oproti těm v soukromém sektoru, považuje Schillerová rovněž za nesprávné srovnání. Připomněla, že v posledních dvou letech dostávali za mimořádné výkony v době pandemie odměny zdravotníci, hygienici nebo třeba policisté. „To se promítlo do průměrných platů. Ale ony nejsou reálné,“ míní. Jde podle ní i o to, že mezi státními zaměstnanci má většina vysokoškolské vzdělání.