Minimální mzda se od ledna zvýší o 1600 na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvýší se čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se navýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Schválila to vláda, potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Minimální mzda vzroste o šestnáct set korun
Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)
„Vláda potvrdila nařízení o zvýšení minimální mzdy o 1600 korun. Dojde k nárůstu, který bude nejvyšší v historii (nominálně). Zároveň budeme postupnými kroky naplňovat cíl, kdy do pěti let se bude postupně minimální mzda zvyšovat transparentně a předvídatelně na cílovou hodnotu 45 procent vůči průměrné mzdě,“ uvedl Jurečka.
Přiměřené minimální mzdy upravuje loňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do dvou let do praxe. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Ministerstvo práce původně navrhovalo dvě varianty přidání od ledna – buď o 2100 korun, nebo o 1600 korun. Minimální mzda by se tak v příštích letech postupně dostala buď na 50 procent průměrné mzdy, nebo na 45 procent. Minulý týden o tom jednala tripartita, neshodla se. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pak řekl, že kabinetu předloží návrh s nižší částkou.
Podle nařízení se hodinová minimální mzda od ledna zvedne ze 103,80 na 112,50 koruny. Měsíčně je to růst z nynějších 17 300 na 18 900 korun. Pracovník by měl mít 16 442 korun čistého. Nejnižší výdělek by v příštím roce měl odpovídat 41 procentům průměrné mzdy. Každý další rok do roku 2028 by se pak měl podle plánu podíl zvedat o jeden procentní bod na 45 procent průměrné mzdy. Na této hladině by měl zůstat.
U nejnižší zaručené mzdy jsou částky a navýšení stejné jako u minimální mzdy. Druhý stupeň by se měl podle nařízení od ledna upravit z letošních 17 900 na 19 500 korun, třetí stupeň pak z 19 700 na 21 300 korun a osmý stupeň z 34 600 na 37 800 korun. Jurečka uvedl, že navýšení zaručených mezd se týká třeba školních kuchařek, školníků, pracovníků v sociálních službách či kultuře. Upřesnil, že první tři stupně zaručené mzdy pokrývají asi 1,2 milionu lidí, ne všichni ale mají jen zaručený výdělek.
Podnikatelům by se měly příští rok po nařízeném přidání podle odhadů ministerstva práce zvednout mzdové náklady o 5,21 miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru by měli zaplatit o 240 milionů korun víc. Na sociálních a zdravotních odvodech by stát měl získat o 2,16 miliardy korun víc.
Pravidelnou valorizaci a podobu zaručených mezd má upravit chystaná novela zákoníku práce. Podle Jurečky by se měla přijmout v prvním pololetí příštího roku, platit by měla od roku 2025. Počet stupňů zaručené mzdy by se měl snížit z osmi na čtyři či na pět.
S růstem souhlasí i sněmovní opozice, podle ní je ale oznámené zvýšení nedostatečné. „Průměrná inflace bude jedenáct procent, já se domnívám, že by to mělo kopírovat inflaci,“ řekla místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
„My podporujeme, aby se minimální mzda zvýšila o 2100 korun, už vzhledem k inflaci, zdražování základních potravin, bydlení, energií,“ uvedla místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
Události: Zvýšení minimální mzdy (zdroj: ČT24)
Další výsledky zasedání
Vláda dále schválila novelu zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností. Ministerstvo kultury v předloze navrhuje změny v právní úpravě právnických osob zakládaných církvemi a náboženskými společnostmi. Mění mimo jiné jejich označení z „evidovaných právnických osob“ na „církevní právnické osoby“.
Vězeňská služba bude mít také příští rok k dispozici 7364 tabulkových míst pro své příslušníky, což je o 198 méně, než měla na počátku letošního roku. Snížení počtu tabulkových míst na 7364 souvisí podle předkládací zprávy k návrhu se snížením rozpočtu sboru o dvě procenta. Na výplaty příslušníků by měla mít vězeňská služba k dispozici 3,8 miliardy korun.
Dále se z rozhodnutí vlády od ledna zhruba o pět procent sníží hranice, od které jsou veřejné zakázky považované za nadlimitní.