Vláda pravděpodobně zvýší pro příští rok minimální mzdu o 1600 korun na 18 900. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů připomněl svůj požadavek na zvýšení o 2200 korun. Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) se vyslovila pro zavedení automatické valorizace.
Jurečka čeká, že vláda schválí navýšení minimální mzdy o 1600 korun
OVM 3. 12. 2023, 1. část (zdroj: ČT24)
Druhá varianta zvýšení minimální mzdy předpokládá podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí růst o 2100 korun na 19 400. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy.
Jurečka řekl, že podporuje směřování k 50 procentům za podmínky zrušení zaručených mezd. V připomínkovém řízení se ale většina stanovisek podle něho přiklonila k 45 procentům s ponecháním čtyř stupňů zaručených mezd, stejný názor má podle něho většina koalice. Kabinet bude podle Jurečky o záležitosti jednat za dva týdny.
Události: Jednání o minimální mzdě (zdroj: ČT24)
„Vláda s devadesátiprocentní pravděpodobností schválí variantu 45 procent, o 1600 korun, víc než o devět procent nárůst minimální mzdy meziročně na hodnotu 41,1 procenta vůči průměrné,“ uvedl Jurečka.
Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka jde o pokračování v politice levné práce v České republice. „Nic nebrání tomu, aby mzdy rostly rychleji,“ míní.
Šafránková se vyslovila pro růst o 2100 korun. Soudí, že by se měl u minimální mzdy zavést automatický valorizační mechanismus.
Růst rodičovského příspěvku
Velmi diskutovaným vládním opatřením je také zvýšení rodičovského příspěvku o padesát tisíc. Na to ale budou mít nárok jen rodiny, do kterých se narodilo dítě, od příštího roku. Obdobné opatření navrhoval už kabinet Andreje Babiše (ANO) a současní vládní politici jej tenkrát kritizovali jako nespravedlivý – požadovali odstupňované navýšení.
Dnes je podle Jurečky výrazně jiná rozpočtová situace. „Letos je rozpočet minus 295 miliard korun, na příští rok minus 252 miliard korun. To je ten zásadní argument,“ říká.
„Rodičovský příspěvek zvýšený o padesát tisíc je pouze o polovinu inflace. To znamená, že je to nedostatečné,“ podotkla Šafránková. Podle ní by šlo peníze pro rodiny alokovat z těch určených na podporu v nezaměstnanosti.
Sociální dialog
Samek se domnívá, že bude vláda muset znovu zavést některé zrušené daně. „Společnost jako celek nehodlá snášet to, že bude upadat školství, zdravotnictví, sociální systémy jenom z důvodu, že jsme si pod sebou před tím podřízli příjmovou část rozpočtu,“ říká.
Poukázal také na to, že v Česku je zdaleka největší pokles reálné výše mezd. Zisky ale podle něj přitom stoupají.
Jurečka řekl, že vnímá obavy lidí a jejich připomínky a že s odbory často jedná. „Já jsem řekl, že je tady prostor se potkat v polovině ledna, tam už budeme za vládu schopní říct, kolik peněz na to máme. (…) Na některých požadavcích se s odbory ale neshodneme.“
Podle Samka ale sociální dialog nefunguje, protože vláda požadavky odborů neposlouchá. I když si názory vyměňují, nesnaží se podle něj hledat kompromis.
OVM 3. 12. 2023, 2. část (zdroj: ČT24)
Nárůst cen energií
Jurečka také nepředpokládá, že v souvislosti s růstem regulované složky ceny energií v příštím roce přibude žadatelů o příspěvek na bydlení. Části z lidí, kteří již dávku čerpají, by ale podle něho mohla vzrůst pobíraná částka.
V říjnu poslal stát příspěvek na bydlení podle něj zhruba 262 tisícům žadatelů. Uvedl, že růst z hlediska jejich absolutního počtu neočekává. U 15 až 20 procent pobírajících se může zvýšit vyplácená částka.
Naopak Šafránková soudí, že počet žadatelů stoupnout může. Řada lidí podle ní o dávku nežádá kvůli studu nebo administrativě. Žádosti by, jak uvedla, dále zjednodušila zejména u osob samostatně výdělečně činných.
Domácnosti si v příštím roce za regulovanou složku energií připlatí tisíce korun navíc. Regulovaná část ceny elektřiny meziročně stoupne podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu, u plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst o 125 korun za megawatthodinu.
Výraznější růst nákladů za energie očekávají také firmy a podnikatelé. „Firmám, které mají energeticky náročné provozy, jsme jako vláda připraveni pomoci,“ zopakoval Jurečka. Pomoc by mohla být podle něho v jednotkách miliard korun, jednání by se měla uzavřít za dva až tři týdny.
Samek očekává „velmi vzrušenou debatu“ o energiích na pondělním jednání tripartity. „Česká republika je jedna z nejprůmyslovějších zemí,“ poznamenal. Lidé podle Samka nechápou, že v Česku se elektřina levně vyrábí a nakupuje se dráž přes trhy.