Ukrajinci se dočkali jedenácti slovenských sanitek. Dobročinný projekt musel překonat vleklou byrokracii

Nahrávám video

Ukrajinským vojákům bude na frontě nově pomáhat jedenáct sanitek dodaných Slovenskem v rámci dobročinného projektu Sanitky pro Ukrajinu. Od začátku plnohodnotné ruské invaze do napadené země tato skupina přivezla přes třicet vozů. Většímu přísunu podobné dobrovolnické pomoci ze zahraničí ale brání složitá procedura, a to navzdory snahám Kyjeva o zjednodušení byrokracie, zjistila na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Na frontě jsou jedním z nejpotřebnějších nástrojů záchrany lidského života evakuační vozidla. V první fázi speciální stroj odváží zraněné vojáky z první linie k medikům, dál už ale pokračují v sanitkách.

Slováci nyní předali Ukrajincům celkem jedenáct aut. Kromě sanitek jde o terénní vozy, které budou jako sanitky upravené a využívané. „Dohromady se nám podařilo koupit už více než třicet aut,“ sdělil představitel projektu Sanitky pro Ukrajinu Vlado.

V budoucnu má stačit jediný kód

Účastníci projektu si ale stěžují na složitou byrokracii. „Hodně času trávíme na hranici se všemi papíry při celním odbavování,“ poznamenal ukrajinský dobrovolník Serhij. Od loňského prosince měla ukrajinská vláda tento proces pro dobrovolníky zjednodušit tak, aby ke vstupu na Ukrajinu stačil jeden kód získaný v elektronickém registru. Na nová pravidla si ale začali stěžovat někteří dobrovolníci.

Za měsíc v provozu příliv pomoci dokonce poklesl, takže vláda povolila využívat až do konce dubna i starý systém. „Naše úřady chtěly omezit možnost napsat vozidlo na vojáka, takže by se mohlo předat pouze na vojenskou jednotku. Podle mě prostě chtěly udělat větší pořádek, ale zatím tuto změnu pozastavily,“ konstatoval dobrovolník Serhij.

Podle těchto pravidel by se pomoc nemusela dostat oddílu, který se o takové vozidlo primárně přihlásí. V případě sanitek nyní dodaných Slovenskem se vozidla dostala ke konkrétním lidem.

Michael Kocáb na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Podpořit iniciativu slovenského projektu Sanitky pro Ukrajinu přijel osobně český hudebník a exministr Michael Kocáb. Při té příležitosti zazpíval píseň Sebastián v troskách zničené budovy v Izjumu. „Jeden z těch vozů jsem řídil a měl jsem za to, že aspoň takovou úplnou nepatrností ve srovnání s tím, co se tady děje, můžu pomoci,“ prohlásil Kocáb.

Sbírky na pomoc Ukrajině v minulosti uspořádali také Češi – na Ukrajinu třeba v rámci velkých projektů dostali tank Tomáš. V současné době se skládají na deset tisíc dronů. V Česku sbírku zahájí i projekt Sanitky pro Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 9 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.