Ukrajinci se dočkali jedenácti slovenských sanitek. Dobročinný projekt musel překonat vleklou byrokracii

2 minuty
Události: Slovenské sanitky dorazily na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Ukrajinským vojákům bude na frontě nově pomáhat jedenáct sanitek dodaných Slovenskem v rámci dobročinného projektu Sanitky pro Ukrajinu. Od začátku plnohodnotné ruské invaze do napadené země tato skupina přivezla přes třicet vozů. Většímu přísunu podobné dobrovolnické pomoci ze zahraničí ale brání složitá procedura, a to navzdory snahám Kyjeva o zjednodušení byrokracie, zjistila na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Na frontě jsou jedním z nejpotřebnějších nástrojů záchrany lidského života evakuační vozidla. V první fázi speciální stroj odváží zraněné vojáky z první linie k medikům, dál už ale pokračují v sanitkách.

Slováci nyní předali Ukrajincům celkem jedenáct aut. Kromě sanitek jde o terénní vozy, které budou jako sanitky upravené a využívané. „Dohromady se nám podařilo koupit už více než třicet aut,“ sdělil představitel projektu Sanitky pro Ukrajinu Vlado.

V budoucnu má stačit jediný kód

Účastníci projektu si ale stěžují na složitou byrokracii. „Hodně času trávíme na hranici se všemi papíry při celním odbavování,“ poznamenal ukrajinský dobrovolník Serhij. Od loňského prosince měla ukrajinská vláda tento proces pro dobrovolníky zjednodušit tak, aby ke vstupu na Ukrajinu stačil jeden kód získaný v elektronickém registru. Na nová pravidla si ale začali stěžovat někteří dobrovolníci.

Za měsíc v provozu příliv pomoci dokonce poklesl, takže vláda povolila využívat až do konce dubna i starý systém. „Naše úřady chtěly omezit možnost napsat vozidlo na vojáka, takže by se mohlo předat pouze na vojenskou jednotku. Podle mě prostě chtěly udělat větší pořádek, ale zatím tuto změnu pozastavily,“ konstatoval dobrovolník Serhij.

Podle těchto pravidel by se pomoc nemusela dostat oddílu, který se o takové vozidlo primárně přihlásí. V případě sanitek nyní dodaných Slovenskem se vozidla dostala ke konkrétním lidem.

Michael Kocáb na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Podpořit iniciativu slovenského projektu Sanitky pro Ukrajinu přijel osobně český hudebník a exministr Michael Kocáb. Při té příležitosti zazpíval píseň Sebastián v troskách zničené budovy v Izjumu. „Jeden z těch vozů jsem řídil a měl jsem za to, že aspoň takovou úplnou nepatrností ve srovnání s tím, co se tady děje, můžu pomoci,“ prohlásil Kocáb.

Sbírky na pomoc Ukrajině v minulosti uspořádali také Češi – na Ukrajinu třeba v rámci velkých projektů dostali tank Tomáš. V současné době se skládají na deset tisíc dronů. V Česku sbírku zahájí i projekt Sanitky pro Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zadržela dvacet lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

Policie zadržela dvacet lidí kvůli víkendovému požáru nočního klubu v Severní Makedonii, v důsledku kterého zahynulo nejméně 59 lidí a dalších 155 lidí utrpělo zranění. V Severní Makedonii pomáhá skupina českých zdravotníků z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Politická vůle ohledně Rádia Svobodná Evropa je, řekl Lipavský po jednání v Bruselu

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Svobodná Evropa promlouvá k milionům lidí v diktaturách

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.
před 12 hhodinami

Ruský útok na Ukrajině způsobil výpadky proudu

Rusko v noci podniklo dronový útok proti energetické infrastruktuře v ukrajinské Poltavské a Oděské oblasti, informovaly úřady zasažených tamních regionů. V ruské Astrachaňské oblasti podle jejího gubernátora Igora Babuškina utrpěl zranění jeden člověk při ukrajinském dronovém útoku na blíže neurčený energetický komplex. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zneškodnění devadesáti ruských dronů, ruská 72 ukrajinských bezpilotních letounů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

OECD kvůli celní politice zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na 3,1 procenta

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky – na letošní rok na 3,1 procenta a na příští rok na tři procenta. Zdůvodňuje to především novou celní politikou Spojených států, kterou zahájila administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Ta se setkala s odvetnou reakcí většiny dotčených zemí. Organizace ve svém výhledu také uvedla, že napětí v mezinárodním obchodě zvýší inflaci, zejména pak v Kanadě, Mexiku a ve Spojených státech.
před 15 hhodinami

Litva obvinila ruskou rozvědku z loňského požáru prodejny ve Vilniusu

Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
před 17 hhodinami
Načítání...