Návrhy Evropské komise vycházející vstříc zemědělcům Praha podporuje, je to ale jen začátek, musíme být ambicióznější, uvedl na jednání v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Česko podle něj podporuje také volný obchod s Ukrajinou, o jehož prodloužení se nyní rovněž jedná. Mezi citlivé produkty, jejichž ochrana má být posílena, chce ale zařadit i pšenici a ječmen.
Česko chce silněji chránit pšenici a ječmen, řekl Výborný
Nespokojení farmáři v úterý již potřetí za dva měsíce protestovali v Bruselu. Podle policie dorazilo do okolí evropských institucí na pět set traktorů. „Nechte nás živit se naší profesí,“ stálo na jednom z transparentů připevněném na stroji, který blokoval hlavní bruselskou dopravní tepnu nedaleko sídla Evropské komise.
I když je aktuální demonstrace menší než předchozí dvě, dopad na belgickou metropoli byl během ranní špičky značný, poznamenala belgická média. Úřady vyzvaly obyvatele, aby nejezdili auty, autobusy a tramvajemi a raději využili vlaky či metro. Anebo raději pracovali z domova.
„I v České republice vidíme, jakým způsobem byla otřesena důvěra českých a evropských zemědělců vůči Evropské unii, a mým zájmem je, abychom dokázali tuto důvěru obnovit,“ řekl ministr českým novinářům. Je podle něj potřeba řešit zejména obrovské množství předpisů ze strany EU a nejrůznějších kontrol dopadajících na zemědělce.
Druhým problémem, který podle Výborného „pálí farmáře a zemědělce v celé Evropě, jsou nízké výkupní ceny komodit na Evropské komoditní burze“, a proto i na to je potřeba reagovat. Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu se v souvislosti s tímto tématem minulý týden dohodli, že EU znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Právě na tyto dovozy si zemědělci stěžují a chtějí je omezit. EU ale zároveň nechce přestat podporovat Ukrajinu a její vývozy, protože Kyjev tak získává finance pro pokračování své obrany vůči ruské agresi.
České výhrady
Výsledkem trialogu tedy bylo, že liberalizace obchodu s Ukrajinou by měla být od června prodloužena o další rok. Zároveň se ale sedmadvacítka rozhodla posílit ochranu některých citlivých produktů, jako jsou drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřice, kroupy a med. Pro tyto produkty bude stanoveno množství, které je možné importovat bez proclení. Když bude tato kvóta překročena, bude se za další dovoz platit clo.
Pro některé státy, například Polsko či Francii, je ale i toto málo a nechtějí kompromisní dohodu podpořit. Výhrady k ní má i Česko. „Závěry z trialogu jsou pro mě těžko pochopitelné. Nerozumím tomu, proč se v těch komoditách, které budou pod mimořádnými ochrannými opatřeními, objevil oves, proč tam jsou kroupy. To opravdu není něco, co by trápilo farmáře v Evropě a v ČR,“ reagoval ministr Výborný.
„Já bych byl velmi rád a věřím, že se ta debata ještě otevře, aby se tam dostala pšenice a ječmen, protože to jsou ty klíčové komodity, které mají v tuto chvíli negativní vliv na ceny obilí v celé Evropě,“ dodal. Otevření debaty může znamenat i opětovné otevření již dojednané dohody z trialogu. V případě, že členské státy navrhnou změny, bude o nich muset znovu hlasovat i Evropský parlament.
Výborný doplnil, že po úterním zasedání se očekává, s jakým kompromisním návrhem přijde belgické předsednictví v Radě EU. Zástupci členských států by o tomto tématu měli znovu jednat už ve středu. „Za Českou republiku chci jednoznačně zdůraznit, že pro nás je cíl jediný, a sice, že dohoda musí být prodloužena. To nejhorší, co by se mohlo stát, je, že bychom se po 5. červnu vraceli do režimu cel,“ prohlásil Výborný. „Zopakoval jsem proto při diskuzi, že je potřeba se snažit hledat kompromis, který bude přijatelný jak pro podporu Ukrajiny, tak bude reflektovat ne úplně jednoduchou situaci českých farmářů a zemědělců,“ dodal.
Zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský uvedl, že výsledný návrh by měl zamířit do Evropského parlamentu, kde by měl být projednán do konce dubna, aby zemědělci mohli změny pocítit ještě v této sezoně.
Dalším tématem diskusí v posledních dnech je návrh Evropské komise na zavedení cel na dovoz ruského obilí do Evropy. Právě Česko bylo jednou ze zemí, která společně s Polskem a pobaltskými státy zaslala EK dopis, ve kterém k zavedení restrikcí vůči Moskvě vyzývala. Dopis podepsal právě ministr zemědělství Výborný.
„V Evropě nemá ruské zrno co dělat, jenom tím podporujeme nepřímo agresora,“ zdůraznil v úterý Výborný. „Chci jen připomenout, že se jedná o clo 95 eur na tunu nebo padesát procent, což fakticky přeloženo znamená, že ruské a běloruské obilí v Evropě nebude, protože je v tom okamžiku neprodejné, a to byl náš cíl,“ dodal český ministr. Očekává, že členské státy návrh Komise schválí do měsíce a poté by měl brzy začít platit. Souhlas Evropského parlamentu v tomto případě není potřeba.
Evropská komise chrlila jeden předpis za druhým, řekl Pýcha
Evropští ministři v úterý debatovali o zemědělských návrzích Evropské komise, shodují se s ní například v otázce úhorů (ponechávání půdy ladem), kde by to mělo přejít na dobrovolnou rovinu, řekl v pořadu Události, komentáře ministr Výborný. Dobrovolné závazky pak budou odměněny finančními kompenzacemi. Diskutovali i o úlevách pro nejmenší farmáře do deseti hektarů, jimž by se měla snížit byrokracie. „Na ubírání byrokracie je shoda u všech evropských ministrů. Je to takový dlouhodobý souboj s evropskými úředníky. Tato komise pochopila, že takhle to dál nejde.“ Snížit se má i počet kontrol u zemědělců.
Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, který byl dalším hostem pořadu, řekl, že byrokracie je pro zemědělce velkým problémem. „Škoda je, že tady čtyři a půl roku Evropská komise chrlila jeden předpis za druhým, konkrétně schválila 157 legislativních aktů. Kdyby je všechny měli zemědělci číst, tak by každý den museli přečíst patnáct stránek,“ řekl s tím, že to se týkalo navíc jen evropské legislativy. K tomu je i česká legislativa, manuály pro zemědělce. Uvedl také, že Evropská komise na poslední chvíli svého funkčního období navrhla některá opatření správným směrem, u nichž však už není čas na diskusi. „Je to takové ber, nebo nech být,“ řekl Pýcha s tím, že některé návrhy zemědělci vítají. Zmínil také, že od roku 2015 se evropský společný rozpočet na zemědělskou politiku nezvýšil, ale kvůli inflaci je jeho hodnota nyní poloviční.