Jsme znepokojeni, že poté, co se několik let opatření připravovala a měla se stát součástí dotačního systému, se začíná uvažovat o tom, že by se tyto klíčové podmínky ze zemědělských dotací opět vyškrtaly, uvedl v pořadu 90’ Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí. Evropská komise v pátek přišla s návrhem na oslabení podmínek v dotacích. Snížit by se tak měly například požadavky na ochranu a obnovu půdy, krajiny a biodiverzity. Předseda představenstva zemědělské skupiny JTZE Jan Šimek zmínil, že zemědělci se o půdu nestarají hůře než v zahraničí, a dodal, že změny by měly být připravovány s delším časovým horizontem a nestačí, když je to rok dopředu.
Přes 180 vědců a 21 nevládních, ekologicky zaměřených organizací vyjádřilo v otevřeném dopise ministru zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) znepokojení nad podmínkami dotací ze Společné zemědělské politiky. Evropská komise v pátek přišla s návrhem na jejich oslabení v dalších letech. Vědci a organizace žádají ministra zemědělství, aby současné nároky hájil.
„My jsme zdědili zemědělskou krajinu, která nejenže není šetrná, ale především není šetrná ke své vlastní půdě. Z českých polí podle údajů ministerstva zemědělství odtéká každý rok půda, která by naplnila dva miliony sklápěcích tatrovek,“ uvedl Kotecký s tím, že krajina není připravena na sucho a neumí zadržovat vodu a velmi rychle z ní mizí nejenom zvěř, ale i třeba opylující hmyz nebo další důležité druhy.
„Výsledkem je, že krajina postupně rok po roku přichází o produktivitu a v důsledku bude ztrácet dlouhodobě i základ pro prosperitu samotného zemědělství. Proto je potřeba začít postupně krok po kroku,“ podotkl a zdůraznil, že největším problémem je eroze. Podle něj ale možná nebylo příliš šťastné to, jakým způsobem připravované podmínky nabíhaly, že se připravovaly rychle a na zemědělce spadly takřka z roku na rok. Podle něj je potřeba pečlivě připravených a cílených opatření.
Šimek podotkl, že je v zájmu zemědělců starat se o půdu co nejlépe. Podle něj půda neztrácí produktivitu. „Půda je nejcennější, co máme. Je v našem zájmu se o ni starat co nejlépe. (...) Čeští zemědělci se rozhodně o půdu nestarají hůře než v západní Evropě. Je to vidět na mnoha statistikách. V Česku používání umělých hnojiv nebo chemických ochranných látek je nižší než v západní Evropě,“ uvedl. Zmínil také, že v Česku je 15 procent půdy obhospodařováno v ekologickém režimu, což je nadprůměr Evropy.
Souhlasí s tím, že velký problém je eroze. „Když se podíváme na jednotlivá opatření, tak si myslím, že jsou rozumné změny, které proběhly v minulých týdnech,“ podotkl s tím, že například úhory bude možné plnit přes jetel nebo meziplodiny. Souhlasí rovněž s tvrzením, že je potřeba se na změny déle připravovat. „Nestačí, když je to rok dopředu. To je naprosto klíčová věc,“ dodal také s tím, že je důležité nebavit se jen o tom, jestli rozdělovat dotace malým nebo velkým podnikům, ale spíše o tom, jakým způsobem.
