Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Ukrajinky, která trvale žije v Česku, občanství ale nezískala. Ministerstvo vnitra žádost zamítlo kvůli údajnému ohrožení bezpečnosti státu a odkázalo na utajované stanovisko bezpečnostní služby. Ukrajinka tak oficiálně netuší, proč znamená pro český stát hrozbu. Vnitro nyní bude rozhodovat znovu, pokud ani tentokrát žádosti o udělení občanství nevyhoví, musí přesvědčivě zdůvodnit, v čem konkrétně spatřuje ohrožení bezpečnosti státu.
Žádost o občanství Ukrajince úřady bez vysvětlení zamítly. Zastal se jí Ústavní soud
Na rozhodnutí ministerstva vnitra reagovala Ukrajinka neúspěšným rozkladem k ministrovi, ale vlastně ani nevěděla, jak a proti čemu má argumentovat.
„Situace, která nastala v této věci, není nepodobná střelbě na terč se zavázanýma očima. Ministerstvo totiž žádost stěžovatelky zamítlo, přičemž ale stěžovatelku neseznámilo s důvody, pro které v řízení nebyla úspěšná,“ řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Situace je absurdní, poznamenal soudce
Vnitro navíc podle ústavních soudců rozhodnutí opřelo výhradně o informace a okolnosti, pro jejichž utajování není žádný zákonný ani rozumný důvod, jelikož jsou Ukrajince dobře známé a mohou být i veřejně dostupné. O co přesně šlo, ale ústavní soudci po seznámení s utajovanou částí spisu zveřejnit nemohou. Situace je celkově absurdní, připustil Šimíček.
K žádostem o udělení občanství se v Česku vyjadřují policie a tajné služby. Pokud jejich negativní stanovisko obsahuje utajované informace, neúspěšný žadatel se k němu nedostane, a v důsledku tak nezjistí přesné důvody, proč občanství nezískal. Rozhodnutí také nelze přezkoumat ve správním soudnictví, což v minulosti označil ÚS za legitimní opatření sledující bezpečnostní zájmy státu. Proti rozhodnutí ministerstva vnitra tak lze podat jen rozklad k ministrovi a následně ústavní stížnost.
Proces žádosti o občanství má být předvídatelný
V úterním nálezu ÚS zdůraznil, že sice neexistuje právo na udělení státního občanství, ale správní orgány musí dodržet stanovený postup. Celý proces musí být zákonný, korektní, rozumný, předvídatelný a přezkoumatelný.
„Ministerstvo vnitra je povinno ve vazbě na konkrétní situaci stěžovatelky přezkoumat důvod, pro který vydala bezpečnostní služba k její osobě negativní stanovisko, a za použití principu proporcionality náležitě posoudit, zda je tento důvod přiměřený a dostačující pro zamítnutí její žádosti,“ uvedl Šimíček.
