Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.
Německo se podle aktualizovaného výhledu vrátí k růstu v nadcházejícím roce, kdy by měl HDP vykázat růst o 1,1 procenta. Na jaře ještě vláda předpovídala na příští rok jednoprocentní růst. Na rok 2025 nyní kabinet očekává růst spotřeby domácností a také posílení vývozu průmyslových výrobků do zahraničí. Ministerstvo hospodářství zveřejnilo také výhled na rok 2026, kdy by podle něj růst HDP měl dosáhnout 1,6 procenta.
Inflace podle očekávání německé vlády letos zvolní na 2,2 procenta, v příštím roce na 2,0 procenta a v roce následujícím na 1,9 procenta. Loni činila 5,9 procenta.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Trápí ji ale oslabení průmyslového sektoru kvůli zastavení dodávek zemního plynu z Ruska po otevřené invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Problém představují i slabá poptávka v Číně a potíže automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobily.
Největší evropská automobilka Volkswagen chystá škrty, propouštění a případně i zavírání továren. „Základem je výrazné snížení nákladů ve všech oblastech, abychom byli více cenově flexibilní a mohli obstát v mezinárodní konkurenci,“ uvedl šéf automobilky Volkswagen Oliver Blume.
Odborníci předpovídají, že se německé hospodářství nedokáže v příštích letech zotavit tak, aby navázalo na růst v době před pandemií koronaviru. „Důvodem jsou strukturální úpravy v souvislosti s dekarbonizací, digitalizací, demografickými změnami a silnější mezinárodní konkurencí, které zhoršují dlouhodobé hospodářské vyhlídky Německa,“ uvedla analytička Německého hospodářského institutu DIW Geraldine Dany-Knedliková.
Jediná země G7 s hospodářským poklesem
Také přední německé hospodářské instituty zhoršily na konci září výhled vývoje německé ekonomiky na letošní rok. Podle nich se HDP sníží o 0,1 procenta. Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta a její výkon byl nejslabší ze všech zemí eurozóny. Na příští dva roky instituty předpovídají pouze slabé oživení – v příštím roce ekonomika podle nich vzroste o 0,8 procenta a v následujícím o 1,3 procenta.
Pokud se prognóza naplní, stane se Německo jedinou zemí skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která v letošním roce zaznamená hospodářský pokles, uvedla agentura Reuters. Žádná jiná země G7 aktuálně s poklesem HDP na letošek nepočítá.
Habeck nicméně na tiskové konferenci hleděl na další vývoj německé ekonomiky s optimismem. V současnosti nejsou podle něj „hospodářské rámcové podmínky“ uspokojivé. „My se z toho ale vysvobodíme a vypracujeme,“ dodal. Zároveň zdůraznil, že se německá ekonomika potýká z řadou nejistot, včetně těch geopolitických, jako jsou války na Ukrajině a v Pásmu Gazy.
Německá vláda chystá opatření na podporu ekonomiky, takzvaný růstový balíček. „Pokud bude uveden v život, a sice ve své úplnosti, tak hospodářství poroste rychleji, do práce zase půjde více lidí,“ řekl Habeck. Spolková vláda se obává, že některá opatření růstového balíčku zablokují ve Spolkové radě ty zemské vlády, v jejichž čele stojí konzervativní CDU/CSU. Na spolkové úrovni je CDU/CSU v opozici a připravuje se na parlamentní volby plánované na příští rok v září. Spolková rada je komora parlamentu zastupující zájmy jednotlivých spolkových zemí.
Podle hospodářských svazů ale plánovaná opatření nejsou dostatečná. Svazy požadují hlubší reformy a stěžují si mimo jiné na to, že v mezinárodním srovnání jsou v Německu vysoké ceny energií, velká byrokratická zátěž a stále větší nedostatek kvalifikované pracovní síly.
Analytici: Horší prognóza není překvapením
Podle analytiků bude zhoršení výkonu německé ekonomiky znamenat pokles růstu českého hospodářství maximálně o 0,2 procentního bodu. Horší prognóza podle nich není překvapením. „Pokud by se nakonec skutečně výkon Německa zhoršil proti předchozím předpokladům o 0,5 procentního bodu, v Česku by to mohlo znamenat ztrátu 0,1 či maximálně 0,2 procentního bodu,“ řekl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
Do tuzemského exportu pro letošní rok podle něj velké naděje ani vkládány nebyly, ekonomické zotavení by mělo být taženo spíše domácími faktory, což nadále platí. Ani v českém průmyslu není situace nijak růžová, ale ochlazuje se přece jen mírněji, poznamenal.
Změna odhadu k horšímu se očekávala a pro Česko to není dobrá zpráva vzhledem ke vzájemných ekonomickým vazbám, doplnil analytik Deloitte a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek. Česká ekonomika podle něj nejspíše letos poroste, ale i její vyhlídky se postupně zhoršují. Potíž je v tom, že problémy německé ekonomiky nejsou dočasného cyklické charakteru, spíše jde o strukturální problém, dodal.
Výpočet odhadu, že letos dosáhne česká ekonomika konečně nějakého hospodářského růstu, v podstatě poprvé od covidu, byl v rovnicích založen i na očekávané hodnotě růstu německého, upozornil analytik skupiny Natland Petr Bartoň. Pokud se nyní převrací naopak do smrskávání německé ekonomiky, pak bude těžké dosáhnout i těch již tak snížených odhadů. „Budeme tak ještě rádi za letošní jednoprocentní růst,“ podotkl.
