Pro policisty jsme nyní udělali maximum, říká Rakušan

Nahrávám video

Pro policii se v letošním roce z hlediska platů udělalo absolutní maximum, co se vzhledem k rozpočtovým možnostem udělat dalo, prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek v Interview ČT24. Situace není sice dobrá, ale Rakušan vidí trend k tomu, že by se mohla zlepšit. Svých dřívějších slov o tom, že by se platy mohly zvedat i o deset procent, prý nelituje, ale vyvozuje z nich pro sebe poučení a nadále bude mluvit jen o věcech, které jsou jisté.

Rakušan zmínil jako jisté přidání 2500 korun na platech od ledna, pak příspěvek na stravování a střednědobý rozpočtový výhled na minimálně pět procent navýšení objemů od ledna 2026 a minimálně pět procent navýšení objemů od ledna 2027. Uznal ale, že bezpečnostní sbory čelí řadě velkých problémů, které nehodlá bagatelizovat. Některé z nich si vyslechl na čtvrtečním protestu bezpečnostních sborů u ministerstva vnitra.

„Dneska jsem tam samozřejmě slyšel to, co vím: s tímhle platem není jednoduché mít rodinu, s tímhle platem není jednoduché uživit dítě, s tímhle platem není jednoduché si vzít hypotéku na vlastní bydlení. A já všechno tohle vidím. Ale říkám, že ten maximální pokrok, který jsme teď udělat mohli (...), je prostě to, co v této chvíli odpovídá nějaké ekonomické realitě,“ podotkl.

Průměrný plat policisty je v České republice 55 900 korun, což se podle Rakušana z hlediska širší veřejnosti nemusí zdát být špatné. Myslí si ale, že velký problém jsou rozdíly mezi jednotlivými tarifními třídami. „U policisty, který od ledna nastoupí, se nástupní plat bude pohybovat okolo 33 tisíc korun, což já považuju za velmi neadekvátní a nekonkurenceschopný nástupní plat. Na tom musíme především zapracovat,“ uvedl. Podle něj by bylo třeba, aby nástupní plat převyšoval 40 tisíc korun a byl by rád, kdyby se průměrný plat „v dohledné době“ pohyboval kolem 60 tisíc korun.

Slibované navýšení platů je jisté, říká ministr

Celkově by aktuální navýšení pro bezpečnostní sbory mělo dosahovat 6,9 procenta. Na námitku, že ještě v zimě v Karviné Rakušan mluvil o navýšení platů sborů o deset procent, šéf resortu uvedl, že tehdy jen zmiňoval to, co bude na vládě navrhovat. „Odpověď nakonec byla pětiprocentní nárůst do objemu platů, který schválila vláda pro celou státní správu. Nám s ministrem (Pavlem) Blažkem se ještě povedlo z vnitřních zdrojů ty peníze navýšit na 6,9 procent do objemu,“ prohlásil.

Předchozí slova o deseti procentech dav na čtvrteční demonstraci ministrovi hojně připomínal, mnoho účastníků na něj při jeho vystoupení křičelo „pohádky“. „Věřím, že všichni ti, kteří tam byli, slovo pohádka mohou vzít zpátky, až uvidí svoji výplatu za leden. V porovnání s rokem 2024 bude vyšší o 2 500 korun,“ zopakoval v Interview ČT24. Dodal, že nyní už mluví jen o tom, co je jisté.

Vyhlídka na lepší časy

Rakušan má za to, že se situace ve sborech celkově může brzy začít zlepšovat. „Odborářům jsem slíbil, že v lednu uděláme další velké jednání, že začnete jejich požadavky formulovat dříve, abychom se nedostali pod žádný časový tlak, ale zároveň jsem jim řekl, že ta personální situace v letošním roce není tak dramatická, jak se říkalo na jednání někdy v lednu, v únoru, že odejde pět tisíc policistů,“ zmínil.

„Rok 2023 je prvním rokem od roku 2019, kdy je počet služebních poměrů (u policie), které vznikly, vyšší než těch, které zanikly,“ podotkl ministr.

Celkově se podle něj pro resort vnitra podařilo pro příští rok získat navíc 10 miliard korun. „Situace je mnohem lepší než na začátku letošního roku. Tam jsem jistou krizi viděl, tam jsme skutečně sháněli peníze do provozu, tam jsem vedl tvrdá jednání s ministerstvem financí o dofinancování našeho rozpočtu,“ prohlásil také.

Situace v policii pohledem senátorů Červíčka a Šlachty

Čtvrtečnímu protestu bezpečnostních sborů se věnovala i diskuse v pořadu Události, komentáře.

„Nemyslím si, že nástupní plat 33 tisíc, po přidání (slíbených) dvou a půl tisíc, je pro policistu optimální finanční hodnocení,“ řekl v pořadu Události, komentáře senátor Martin Červíček (ODS). Dodal, že na trhu práce to není konkurenceschopné ohodnocení. „Rozhodně si myslím, že ti policisté na spodku pyramidy, ti na ulicích, by měli dostat přidáno více.“ Souhlasí tedy s požadavkem demonstrujících na zvýšení o čtyři tisíce. 

Senátor Róbert Šlachta (Přísaha) se čtvrteční demonstrace přímo zúčastnil, i kvůli „náladě, která byla mezi policisty, hasiči, celní správou či městskou policií“. Jejich požadavky podporuje, jejich plat nepovažuje za odpovídající. Též on považuje zvýšení nástupních platů o čtyři tisíce za minimální.

Nahrávám video

Červíček dále řekl, že nejde jen o platy. „Ale o to, jak dlouhodobě kterákoliv vláda vnímá vnitřní bezpečnost a je ochotná, plánovaně, ji financovat“. Tedy vydávat peníze na investice a na provoz. To se zde podle něj neděje. „Musíme si uvědomit, že paradoxně promarňujeme čas, kdy máme investovat do vnitřní bezpečnosti.“ Má se tak podle něho dít v době, kdy se nic neděje a připravovat se na budoucí rizika. „Zvykli jsme si na to, že financujeme vnější bezpečnost. Musíme si všichni zvyknout na to, že musíme odpovídajícím způsobem, správně, efektivně, financovat i tu vnitřní bezpečnost.“ 

Současné úvahy o zvyšování platů v příštích letech pak nepovažuje za komplexní plán, jak financovat policii. Představoval by si to jako finanční rámec pro příštích deset patnáct let, který se bude dodržovat. Není podle něj také definováno, jakou policii bychom vlastně chtěli mít a čemu by se měla věnovat. 

Šlachta zmínil, že mezi policisty a hasiči cítil na demonstraci zoufalství a frustraci. „Myslím si, že v bezpečnostních sborech ještě něco podobného nebylo.“ Přidal svůj pocit, že bezpečnostní složky současnému ministrovi Rakušanovi nevěří.

Podle něho navíc nejde jen o platy, ale také o byrokracii. Domnívá se, že odpadnout by mohla například různá potvrzení pro pojišťovny. Upozornil na statistiky, že padesát procent času tráví policisté v kanceláři. Poukázal rovněž na to, že vstupní náborový příspěvek u vojáků je 450 tisíc korun, zatímco u policistů je to 75 až 150 tisíc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSeniorům za volantem mají pomoci kondiční jízdy

Případů, kdy řidič v důchodovém věku způsobil smrtelnou dopravní nehodu, v loňském roce přibylo. Podle centra dopravního výzkumu senioři loni zavinili 66 úmrtí na silnicích, což je asi šestnáct procent všech smrtelných havárií. Letos jich je za první půlrok 34. Řidičů penzistů je v Česku přes milion a půl, pro neaktivní šoféry, kteří se chtějí vrátit do provozu, tak Asociace autoškol spustila projekt Zpátky za volant. V kurzech se učí mimo jiné rychlejším reakcím – předvídat situace a jezdit defenzivně. Zvýhodněné kondiční jízdy nabízí na 250 autoškol. V rámci projektu lze za osm set korun získat dvě jízdy.
před 4 hhodinami

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
před 4 hhodinami

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 13 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 16 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 16 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 16 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.