Pro policisty jsme nyní udělali maximum, říká Rakušan

Nahrávám video

Pro policii se v letošním roce z hlediska platů udělalo absolutní maximum, co se vzhledem k rozpočtovým možnostem udělat dalo, prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek v Interview ČT24. Situace není sice dobrá, ale Rakušan vidí trend k tomu, že by se mohla zlepšit. Svých dřívějších slov o tom, že by se platy mohly zvedat i o deset procent, prý nelituje, ale vyvozuje z nich pro sebe poučení a nadále bude mluvit jen o věcech, které jsou jisté.

Rakušan zmínil jako jisté přidání 2500 korun na platech od ledna, pak příspěvek na stravování a střednědobý rozpočtový výhled na minimálně pět procent navýšení objemů od ledna 2026 a minimálně pět procent navýšení objemů od ledna 2027. Uznal ale, že bezpečnostní sbory čelí řadě velkých problémů, které nehodlá bagatelizovat. Některé z nich si vyslechl na čtvrtečním protestu bezpečnostních sborů u ministerstva vnitra.

„Dneska jsem tam samozřejmě slyšel to, co vím: s tímhle platem není jednoduché mít rodinu, s tímhle platem není jednoduché uživit dítě, s tímhle platem není jednoduché si vzít hypotéku na vlastní bydlení. A já všechno tohle vidím. Ale říkám, že ten maximální pokrok, který jsme teď udělat mohli (...), je prostě to, co v této chvíli odpovídá nějaké ekonomické realitě,“ podotkl.

Průměrný plat policisty je v České republice 55 900 korun, což se podle Rakušana z hlediska širší veřejnosti nemusí zdát být špatné. Myslí si ale, že velký problém jsou rozdíly mezi jednotlivými tarifními třídami. „U policisty, který od ledna nastoupí, se nástupní plat bude pohybovat okolo 33 tisíc korun, což já považuju za velmi neadekvátní a nekonkurenceschopný nástupní plat. Na tom musíme především zapracovat,“ uvedl. Podle něj by bylo třeba, aby nástupní plat převyšoval 40 tisíc korun a byl by rád, kdyby se průměrný plat „v dohledné době“ pohyboval kolem 60 tisíc korun.

Slibované navýšení platů je jisté, říká ministr

Celkově by aktuální navýšení pro bezpečnostní sbory mělo dosahovat 6,9 procenta. Na námitku, že ještě v zimě v Karviné Rakušan mluvil o navýšení platů sborů o deset procent, šéf resortu uvedl, že tehdy jen zmiňoval to, co bude na vládě navrhovat. „Odpověď nakonec byla pětiprocentní nárůst do objemu platů, který schválila vláda pro celou státní správu. Nám s ministrem (Pavlem) Blažkem se ještě povedlo z vnitřních zdrojů ty peníze navýšit na 6,9 procent do objemu,“ prohlásil.

Předchozí slova o deseti procentech dav na čtvrteční demonstraci ministrovi hojně připomínal, mnoho účastníků na něj při jeho vystoupení křičelo „pohádky“. „Věřím, že všichni ti, kteří tam byli, slovo pohádka mohou vzít zpátky, až uvidí svoji výplatu za leden. V porovnání s rokem 2024 bude vyšší o 2 500 korun,“ zopakoval v Interview ČT24. Dodal, že nyní už mluví jen o tom, co je jisté.

Vyhlídka na lepší časy

Rakušan má za to, že se situace ve sborech celkově může brzy začít zlepšovat. „Odborářům jsem slíbil, že v lednu uděláme další velké jednání, že začnete jejich požadavky formulovat dříve, abychom se nedostali pod žádný časový tlak, ale zároveň jsem jim řekl, že ta personální situace v letošním roce není tak dramatická, jak se říkalo na jednání někdy v lednu, v únoru, že odejde pět tisíc policistů,“ zmínil.

„Rok 2023 je prvním rokem od roku 2019, kdy je počet služebních poměrů (u policie), které vznikly, vyšší než těch, které zanikly,“ podotkl ministr.

Celkově se podle něj pro resort vnitra podařilo pro příští rok získat navíc 10 miliard korun. „Situace je mnohem lepší než na začátku letošního roku. Tam jsem jistou krizi viděl, tam jsme skutečně sháněli peníze do provozu, tam jsem vedl tvrdá jednání s ministerstvem financí o dofinancování našeho rozpočtu,“ prohlásil také.

Situace v policii pohledem senátorů Červíčka a Šlachty

Čtvrtečnímu protestu bezpečnostních sborů se věnovala i diskuse v pořadu Události, komentáře.

„Nemyslím si, že nástupní plat 33 tisíc, po přidání (slíbených) dvou a půl tisíc, je pro policistu optimální finanční hodnocení,“ řekl v pořadu Události, komentáře senátor Martin Červíček (ODS). Dodal, že na trhu práce to není konkurenceschopné ohodnocení. „Rozhodně si myslím, že ti policisté na spodku pyramidy, ti na ulicích, by měli dostat přidáno více.“ Souhlasí tedy s požadavkem demonstrujících na zvýšení o čtyři tisíce. 

Senátor Róbert Šlachta (Přísaha) se čtvrteční demonstrace přímo zúčastnil, i kvůli „náladě, která byla mezi policisty, hasiči, celní správou či městskou policií“. Jejich požadavky podporuje, jejich plat nepovažuje za odpovídající. Též on považuje zvýšení nástupních platů o čtyři tisíce za minimální.

Nahrávám video

Červíček dále řekl, že nejde jen o platy. „Ale o to, jak dlouhodobě kterákoliv vláda vnímá vnitřní bezpečnost a je ochotná, plánovaně, ji financovat“. Tedy vydávat peníze na investice a na provoz. To se zde podle něj neděje. „Musíme si uvědomit, že paradoxně promarňujeme čas, kdy máme investovat do vnitřní bezpečnosti.“ Má se tak podle něho dít v době, kdy se nic neděje a připravovat se na budoucí rizika. „Zvykli jsme si na to, že financujeme vnější bezpečnost. Musíme si všichni zvyknout na to, že musíme odpovídajícím způsobem, správně, efektivně, financovat i tu vnitřní bezpečnost.“ 

Současné úvahy o zvyšování platů v příštích letech pak nepovažuje za komplexní plán, jak financovat policii. Představoval by si to jako finanční rámec pro příštích deset patnáct let, který se bude dodržovat. Není podle něj také definováno, jakou policii bychom vlastně chtěli mít a čemu by se měla věnovat. 

Šlachta zmínil, že mezi policisty a hasiči cítil na demonstraci zoufalství a frustraci. „Myslím si, že v bezpečnostních sborech ještě něco podobného nebylo.“ Přidal svůj pocit, že bezpečnostní složky současnému ministrovi Rakušanovi nevěří.

Podle něho navíc nejde jen o platy, ale také o byrokracii. Domnívá se, že odpadnout by mohla například různá potvrzení pro pojišťovny. Upozornil na statistiky, že padesát procent času tráví policisté v kanceláři. Poukázal rovněž na to, že vstupní náborový příspěvek u vojáků je 450 tisíc korun, zatímco u policistů je to 75 až 150 tisíc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel chce v OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti

Prezident Petr Pavel chce na Valném shromáždění OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 až 2033. Pavel to řekl na brífinku před odletem do USA. Svá bilaterální jednání v New Yorku zaměří právě na země, které mohou s kandidaturou pomoci. Česko bylo naposledy nestálým členem RB OSN v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.
před 1 hhodinou

Při nehodě lodi v Norsku zemřel Čech, další tři se pohřešují

Při nehodě lodi v Norsku zemřel Čech, další tři se pohřešují, sdělilo české ministerstvo zahraničí s tím, že místní policie nepředpokládá, že by někdo přežil.
12:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda u stavebního zákona obešla standardní proces, tvrdí Hřib. Pracujeme rychle, říká Nacher

Vláda raději volí cestu poslaneckých návrhů zákona před vládními, aby obcházela standardní legislativní proces, prohlásil v Nedělní debatě předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Takový způsob předkládání návrhů vynechává připomínková místa. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel poukázal na to, že vláda postup neobvykle volí u robustních změn, například u stavebního zákona. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) Havel a Hřib volají po rychlejší práci kabinetu, což se jim tímto plní. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) řekl, že se toto dělo v minulosti a bude se dít i dál. Diskusi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPodíl padesátníků mezi nezaměstnanými roste. Dle expertů čelí předsudkům

Podíl padesátníků mezi nezaměstnanými roste. Práci hledají ze všech věkových kategorií nejdéle. Podle Kateřiny Musilové z nadace Krása pomoci se lidé nad padesát let často hůře orientují na trhu práce nebo mají nízké sebevědomí, zároveň se ale potýkají s předsudky a stereotypy. Právě na překážky ze strany zaměstnavatelů upozornil také Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. „Jejich uplatnění na trhu práce není otázkou lenosti, obcházení pravidel a vyhýbání se pravidlům,“ zdůraznil v Událostech, komentářích z ekonomiky. Zároveň upozornil, že plánované snížení podpory v nezaměstnanosti je, potažmo stejně jako další zranitelné skupiny, zasáhne. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 3 hhodinami

Na letišti v Mošnově pokračují Dny NATO

Vystoupením slovinského pilota Lina Regaliho s letounem PC-9M Hudournik (v češtině Rorýs) začal na letišti v Mošnově na Novojičínsku druhý den Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR. Akce je největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Do areálu opět míří tisíce lidí, pro které je připraveno okolo osmi hodin dynamických ukázek ve vzduchu i na zemi a mohou si prohlédnout také množství moderní techniky. Operátor speciální policejní linky Michal Tichý řekl, že nápor ale není takový jako v sobotu a žádné dopravní problémy v neděli v okolí letiště nejsou.
před 6 hhodinami

Na letní tábory odjelo nejméně dětí za deset let. Rodiče je chtějí mít večer doma

Zájem o dětské letní tábory postupně klesá. Podle dat krajských hygienických stanic, které má ČT k dispozici, na ně letos odjelo 194 tisíc dětí, což je nejméně za posledních deset let. Podle oslovených pořadatelů i některých hygieniků konkurují klasickým táborům ty příměstské. Rodiče totiž dávají čím dál častěji přednost akcím, ze kterých se děti vrací večer domů. Nemusí pak mimo jiné řešit, že se jim večer stýská.
před 8 hhodinami

VideoOperace přímo v děloze zachránila Josefovi život

Zázrak v děloze – tak matka malého Josefa popisuje operaci, díky které je dnes její syn na světě. Kvůli vážné vývojové vadě mu hrozilo, že se mu nevyvinou plíce. Lékaři z pražského Podolí proto jako první v Česku provedli zákrok přímo v děloze. Do průdušnice plodu zavedli malý balon, díky kterému se utlačované plíce mohly dál vyvíjet. V pátek se Josef se svými lékaři znovu setkal.
před 9 hhodinami

VideoZměna klimatu přispívá k usazování invazních druhů

Brzký nástup jara a dlouhá teplá léta nahrávají k usazování čím dál více invazních rostlin a živočichů u nás. „Přistěhovalci“ tak postupně vytlačují a nahrazují původní druhy a mění tuzemskou krajinu. Z jižních oblastí se do Česka stěhuje třeba šakal nebo vlha pestrá. Motýli se zase přesouvají směrem na sever, horské druhy ale už nemají kam uhýbat. A klimatická změna se dotýká i rostlin – dlouhá období horka a sucha mění podmínky, ve kterých mohou jednotlivé druhy přežít. V Česku se také objevují druhy, které původně lidé chovali jen doma, jako želva nádherná. Zaviněním člověka se do přírody dostal třeba i rak červený, jenž původní populaci likviduje.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.