Velká Británie se v posledních týdnech potýká s nedostatkem pracovníků, od řidičů nákladních aut až po pracovníky v zemědělství nebo masokombinátech. Situace dospěla tak daleko, že čerpacím stanicím docházel benzin a nafta a u těch zásobovaných stály dlouhé fronty. I když se na evropském kontinentu může zdát, že Británie se dostala do problémů kvůli brexitu, profesor práva na Cardiff University Jiří Přibáň takové zjednodušení odmítá. Na vině je hned několik faktorů a žádný sentiment po Unii v Británii nepanuje, řekl v Interview ČT24.
Navzdory potížím nepanuje v Británii sentiment po Unii. Je to uzavřená kapitola, říká Přibáň
Interview ČT24 s Jiřím Přibáněm (zdroj: ČT24)
Podle nedávného průzkumu společnosti YouGov je více než polovina Britů přesvědčena, že se vývoj v království po brexitu ubírá špatným směrem. To však podle Jiřího Přibáně neznamená nějaké stýskání si Britů na odchod ze společenství.
„Určitě většina Britů odpoví, že vývoj není dobrý, ale současně to neznamená, že by si většina Britů myslela, že brexit byl špatný a země by se měla vrátit do EU. Takto ten názor opravdu nelze interpretovat,“ říká Přibáň s tím, že se na současné situaci podepsal nejen brexit, ale i vzpamatovávání se z covidové pandemie.
Vývoj brexitu
Desítky tisíc řidičů například během covidu přešly z dálkových kamionů na dodávky a zjistily, že je to pohodlnější a lépe placené povolání. V Británii také došlo ke změně daňových předpisů. „Odešlo asi třináct tisíc řidičů z EU, ale chybí jich celkově sto tisíc,“ připomíná Přibáň. Na britský pracovní trh tak působí nebývalý tlak a zdá se, že jediné řešení je zvyšování mezd.
Konfederace britského průmyslu (CBI) v září uvedla, že se v zemi chystá zvýšit mzdy nejvíc firem od globální ekonomické krize. Podle zjištění CBI plánuje 44 procent firem zvýšit mzdy o inflaci, zatímco 24 procent je hodlá zvednout nad inflaci. To je v procentuálním vyjádření nejvíce od roku 2009, kdy se tyto údaje začaly zveřejňovat. Konfederace proto znovu vyzvala vládu, aby zmírnila vízová omezení pro pracovníky z Evropské unie.
Problémy v nejbližší době hrozí v zemědělství, potravinářství nebo zdravotních a pečovatelských službách. „V zemědělství tady pracovali především lidé z východní Evropy. Britové zkrátka nepůjdou pracovat zpátky do zemědělství. Vidíme to i v České republice, kde chybí pracovníci v různých profesích,“ přirovnává Přibáň.
O zmírnění vízových pravidel pro zahraniční pracovníky požádali vládu už i představitelé britských chovatelů prasat. V místních vepřínech nyní čeká 150 tisíc zvířat, která budou muset jejich majitelé utratit, pokud se na porážku nedostanou včas. Jatka a závody na zpracování masa fungují kvůli nedostatku pracovníků asi na 25 procent své kapacity.
Uzavřená kapitola
Navzdory současným problémům nepanuje podle Přibáně na britské politické scéně nějaký sentiment po členství v Evropské unii. „To si možná lidé na kontinentu ani neuvědomují,“ upozorňuje a situaci ilustruje děním na nedávné výroční konferenci Labouristické strany.
Labouristé, kteří se klonili k setrvání v EU, neřekli, že za nedostatek řidičů kamionů může brexit. „To by znamenalo postavit se proti zájmu britských řidičů. A pokud by řekli, že říkali, že brexit dopadne špatně, vedlo by to jenom k jejich další volební porážce.“
I opoziční labouristé tak udělali další krok k oddálení se od Evropské unie. „To, že má brexit negativní dopady, opravdu neznamená, že by Britové a jejich politické reprezentace chtěli vyvolat jednání o nějakém zvláštním statusu či opětovném přistoupení k EU. To je uzavřená kapitola,“ shrnul Přibáň.