Příští týden to bude přesně třicet let od otevření hranic. Moment, kdy lidé už nepotřebovali výjezdní doložky, byl jedním z těch, které předznamenaly velké společenské a ekonomické změny. Současné hospodářství má zhruba dvojnásobný výkon než to v roce 1989. A podobně posílila i kupní síla obyvatel. Méně lidí pracuje v zemědělství, více ve službách.
Jak se od „sametu“ proměnilo hospodářství? Má dvojnásobný výkon, svačináři už neexistují
Události: Jak jsme se měli (zdroj: ČT24)
Za tři dekády také zanikla řada profesí. Tehdejší televizní záběry zachytily například telefonní spojovatelku Magdu Šeminskou, jejíž pracovní náplň dnes zastává počítač. Ústřední telekomunikační budova na pražském Žižkově, kde Šeminská pracovala, už brzy půjde k zemi.
Současná Národní soustava povolání už nezná ani doručovatele telegramů, tužkaře nebo svačináře. Naopak se objevují profese úplně nové. „Slovo dělník, to je dnes archaismus. Zatímco v 90. letech pokrývalo škálu pozic napříč celým spektrem hospodářství, teď jsou průmyslových pozic desítky, třeba operátor výroby,“ shrnuje proměnu ředitel agentury Manuvia Michal Novotný.
Průměrný zaměstnanec si v roce 1989 přinesl domů 3170 korun československých. Dnes činí průměrná měsíční odměna 34 105 korun.
A i když například automatická pračka v současnosti stojí 11 tisíc oproti šesti tisícům korun před třiceti lety, na její koupi dnes stačí sedm a půl pracovního dne místo čtyřiceti dní v roce 1989.
V přepočtu na průměrnou výplatu je v současnosti levnější i většina potravin. Domácnosti za ně utrácí i menší část svých měsíčních výdajů. Naopak výrazně větší podíl platu než před revolucí dávají Češi za bydlení.