Česko se vymyká ekonomickým poučkám. Zatímco výkon ekonomiky klesá, nezaměstnanost zůstává stále na nízkých číslech. Firmy si i při nižší poptávce většinou dál nechávají své pracovníky, ve větší míře se nepropouští. Právě nízká nezaměstnanost patří dlouhodobě k největším překážkám dalšího rozvoje tuzemských firem.
Víc lidí na trhu práce by mohlo rozhýbat ekonomiku. Jenže nezaměstnanost je malá
Robert Filípek začínal ve firmě Walmark Stada Group před 22 lety, kdy jich ve výrobě bylo pět. Dnes pracuje jako mistr výroby a má pod sebou 38 lidí. Pod jejich rukama tu vznikají doplňky stravy.
„Vždycky jsem toužil po tom vést lidi, i když dneska už od toho trošičku odbočuji, protože vést lidi je strašně těžké. Plus mít na starosti celou výrobu se změnami, které tu každý den probíhají. Ale asi mě to po těch dvaadvaceti letech ještě pořád motivuje,“ sděluje mistr Filípek.
Celkem v této firmě pracuje asi tři sta zaměstnanců, jen ve výrobě jich je 160. V regionu se těžko shánějí hlavně kvalifikovaní lidé. „Máme tady v regionu trochu problém, protože nejsme úplně blízko Ostravy. Někdy je složitější nabrat například technology nebo kolegy na kvalitu, nicméně teď máme poptávku uspokojenou, podařilo se nám to,“ míní ředitel závodu Martin Hefner.
Větší poptávka po práci
Že se poslední dobou zaměstnanci shánějí o něco lépe, vidí třeba i ve firmě Ahrend. A to jak u těch specializovaných, tak třeba i dělnických pozic. „Není to nic dramatického, ale za poslední dobu, protože neustále hledáme nové zaměstnance, se nám daří nepatrně rychleji nové pozice obsazovat, než třeba před rokem,“ uvádí ředitel Petr Hampl.
Nezaměstnanost v Česku ale stále zůstává na úrovni, která patří mezi nejnižší v Evropě. I přesto, že výkon ekonomiky patří naopak k těm nejhorším. Právě víc lidí na trhu práce by podle odborníků mohlo pomoct hospodářství rozhýbat. Problém je to ale podle nich dlouhodobý.
„Nevěřím tomu, že se v blízké době povede tento trend zvrátit a najednou tady budeme mít dostatek pracovních sil. Je to běh na dlouhou trať a koneckonců není to jen náš problém, ale je to problém i dalších zemí,“ míní vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Zikeš.
„My dlouhodobě mluvíme o tom, že potřebujeme, aby české hospodářství produkovalo výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotou, protože jsme v něčem, čemu ekonomové říkají past středních příjmů. Tedy naše výrobky a služby se prodávají na společném trhu za nižší ceny, než se prodávají výrobky a služby ostatních konkurenčních států, které jsou v Evropě,“ sděluje prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Česká ekonomika by měla přidat
Aspoň částečně by v Česku pomohlo podle personalistů rozvolnit trh. Více zahraničních pracovníků nebo častější částečné úvazky. Právě ty tvoří v tuzemsku jen šest procent všech pracovních úvazků a řadí tak Česko na dvacátou příčku v Unii.
Nezaměstnanost by měla zůstat na poměrně stabilních hodnotách i v průběhu příštího roku. Ministerstvo financí i Česká bankovní asociace, byť se liší v metodice, očekávají růst jen o jednu, respektive o dvě desetiny procentního bodu.
Česká ekonomika by už měla přidat. Bilance za celý letošek zůstane v mínusu, v roce 2024 už ale instituce předpokládají téměř dvouprocentní přírůstek HDP. Stále tak ale nedosáhne hodnoty z posledního roku před pandemií, kdy v roce 2019 ekonomika přidala zhruba dvě a půl procenta.