Míra nezaměstnanosti v Česku v listopadu stagnovala na říjnových 3,5 procenta. Lidí bez práce bylo na konci listopadu 263 226, což bylo o 2585 více než v předchozím měsíci. Počet volných míst meziměsíčně klesl o 1788 na 278 708. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v listopadu byla míra nezaměstnanosti stejná, tedy 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy 257 187 lidí a volných míst 291 970. Podle analytiků oslovených ČTK je dopad hospodářské stagnace na nezaměstnanost v Česku zatím minimální, v dalších měsících čekají růst nezaměstnanosti, bude to však kvůli sezonním faktorům.
Nezaměstnanost v listopadu zůstala na říjnových 3,5 procenta, volných míst ubylo
Nejvyšší nezaměstnanost byla letos v listopadu v Ústeckém kraji, kde činila 5,4 procenta. Naopak nejnižší byla ve Zlínském kraji a na Vysočině – shodně tam dosáhla 2,6 procenta. „Meziročně se situace nejvíce změnila v Pardubickém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti listopadu 2022 o 0,3 procentního bodu,“ uvádí úřad práce.
Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Karvinsku, kde dosáhla osmi procent. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,4 procenta lidí.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v listopadu 0,9 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl právě na Karvinsku s 9,8 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo na Mladoboleslavsku a v okresu Praha-západ, a to 0,2 uchazeče na místo.
Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od patnácti do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v listopadu 239 584.
Úřad: Nezaměstnanost nyní pravděpodobně vzroste
Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o zaměstnance převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících. „V následujících měsících nezaměstnanost, v souvislosti s útlumem sezonních prací, pravděpodobně vzroste,“ míní pracovní úřad. Situaci podle něj mohou dál ovlivňovat ekonomické a sociální změny a vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.
Od napadení Ukrajiny Ruskem loni v únoru do konce letošního listopadu získalo v Česku práci 343 392 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Někteří z nich se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci listopadu jich tak v Česku podle evidence úřadů práce pracovalo 125 418, zejména ve Středočeském a Plzeňském kraji.
Analytici: Dopad hospodářské stagnace je minimální
„Jakkoliv česká ekonomika letos směřuje k celoročnímu poklesu HDP, hlad po pracovní síle stále trvá, i když by byl asi přirozenější postupný nárůst nezaměstnanosti,“ okomentoval listopadové údaje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Je zde riziko, že slabý výkon české ekonomiky povede na přelomu roku přece jen k viditelnějšímu nárůstu míry nezaměstnanosti, ve výhledu na rok 2024 ale i tak hovoříme o celoročním průměru pod úrovní čtyř procent. Na tuzemském trhu práce se tedy z pohledu vývoje nezaměstnanosti zatím žádné drama nerýsuje,“ dodal.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka k nízké nezaměstnanosti i přes hospodářskou stagnaci přispívá i mzdová zdrženlivost zaměstnanců. „Růst nominálních mezd za první tři čtvrtletí letošního roku o 7,9 procenta je sice nejvyšší od roku 2019, ale obratem je třeba dodat, že díky vysoké inflaci reálně mzdy klesají již osm čtvrtletí v řadě. Zaměstnanci přitom masivně nepožadují dorovnání mezd o inflaci,“ upozornil.
Generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský uvedl, že se v listopadu na trhu práce potkaly dva protichůdné trendy. „Na jedné straně čelí ekonomika problémům, které se projevují v pokračujícím poklesu HDP, nižších objemech zakázek, menší kupní síle a slabší spotřebě domácností. Závěr roku je navíc obdobím, kdy končí řada smluv uzavřených na dobu určitou, stejně jako smlouvy s dohodáři. Na druhé straně před Vánocemi tradičně roste poptávka v odvětvích, jako jsou retail, e-commerce, logistika nebo skladovnictví,“ poznamenal ke stagnující nezaměstnanosti.
„V nejbližších měsících bude podíl nezaměstnaných růst k hranici čtyř procent. Tento vývoj je ale dán sezonními vlivy, kdy během zimy tradičně dochází k rušení některých pozic, zejména kvůli vlivu počasí,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. Vzhledem ke slabší ekonomice podle něj může následně nezaměstnanost klesat pomaleji, než je podle sezonních faktorů obvyklé, dramaticky vysoká ale nebude.
Expertka PwC na lidské zdroje Andrea Linhartová Palánová upozornila, že dlouhodobě nízká nezaměstnanost českou ekonomiku spíš brzdí, protože neumožňuje zdravou konkurenci. „Řešením nicméně není hromadné propouštění, ale spíše pokračující modernizace a digitalizace a s tím související vznik nových pracovních pozic, na které bude možné převádět zaměstnance ze stávajících povolání,“ řekla.
