Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,5 procenta, a byla tak o 0,1 procentního bodu nižší než v září a srpnu. Místo si prostřednictvím úřadů práce ke konci října hledalo 260 641 lidí, o 2379 méně než předchozí měsíc. Ubylo ale i volných pozic, a to o 1499 na 280 496. Vyplývá to z údajů zveřejněných Úřadem práce ČR, podle kterého je nezaměstnanost v Česku nejnižší v celé Evropské unii.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v říjnu v Ústeckém kraji s 5,4 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost, a to shodně 2,6 procenta, byla ve Zlínském, Jihočeském a Plzeňském kraji a na Vysočině. Nezaměstnanost meziměsíčně klesla ve všech krajích, nejvíc v Praze. Hlavní město vykázalo největší pokles také v meziročním srovnání, a to o 0,3 procentního bodu.
Mezi okresy byla nezaměstnanost nejvyšší na Karvinsku, kde dosahovala osmi procent. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných byl v okrese Praha-východ, kde práci hledalo 1,4 procenta lidí.
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku v říjnu 0,9 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s téměř deseti uchazeči na jednu pozici. Naproti tomu nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadalo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.
Zaměstnance aktuálně hledají zejména firmy působící ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Dlouhodobě pak podniky poptávají kvalifikované řemeslníky.
V následujících měsících nezaměstnanost zřejmě vzroste
Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od patnácti do 64 let, kteří mohli ihned nastoupit do práce, bylo v Česku v říjnu 237 303.
V následujících měsících nezaměstnanost v souvislosti s útlumem sezonních prací pravděpodobně vzroste, což odpovídá klasické vývojové křivce, uvádí úřad práce. Situaci podle něj mohou, i přes aktuální stabilizaci, nadále ovlivňovat ekonomické a sociální změny, a také vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.
Z dat úřadu práce vyplývá, že od napadení Ukrajiny Ruskem koncem loňského únoru získalo v Česku práci 330 511 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Někteří z nich už se vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci letošního měsíce jich v Česku pracovalo 123 309, zejména ve středních Čechách, Plzeňském kraji a v hlavním městě. Nejčastěji Ukrajinci pracují jako montážní dělníci, pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako obsluha strojů a zařízení.
Loni v říjnu byla míra nezaměstnanosti v Česku stejná jako letos, tedy 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy 255 792 lidí a volných míst bylo 297 360.
Analytici: Snížení nezaměstnanosti bylo překvapivé
„Tento vývoj je do jisté míry překvapením, protože HDP zaznamenal ve třetím čtvrtletí mezikvartální i meziroční pokles. Ekonomika se v něm potýkala s nižší spotřebou domácností a slabší poptávkou, což se nepříznivě odrazilo ve většině odvětví včetně průmyslu, obchodu, dopravy, ubytování nebo pohostinství. A například v průmyslu je recese dlouhodobá s prohlubujícím se propadem,“ okomentoval vývoj generální ředitel firmy Randstad Martin Jánský. Podle něj zřejmě převážily pozitivní faktory jako předvánoční otevírání pracovních pozic v logistice a u on-line obchodu.
„Jakkoliv česká ekonomika letos z pohledu HDP nevykazuje žádné silné výkony, tak hlad po pracovní síle zatím stále trvá, i když by byl asi přirozenější mírný nárůst nezaměstnanosti,“ míní hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „V závěru roku lze v souvislosti s útlumem sezonních prací a vypršením pracovních kontraktů na dobu určitou čekat mírný nárůst míry nezaměstnanosti, udržet by se však měla pod úrovní čtyř procent,“ dodal.
Podle odbornice PwC na lidské zdroje Andrey Linhartové Palánové je nízká míra nezaměstnanosti vzhledem k pokračující tuzemské recesi až nezdravá. „Firmy věří, že ekonomické ochlazení bude krátkodobé a v blízké budoucnosti budou moci opět navyšovat svou výrobu a dále růst. Proto zatím nesahají k unáhlenému snižování počtu lidí a chtějí se vyhnout tomu, že za pár měsíců obtížně budou zaměstnance opět hledat,“ poznamenala.
„Ačkoliv některé firmy již skutečně nábory omezily, nebo dokonce sáhly i k propouštění, deficit pracovní síly na tuzemském trhu je tak hluboký, že dokázal okamžitě všechny uvolněné pracovníky absorbovat na nových působištích. Ani ve zbytku nebude hrozba ztráty práce pro Čechy strašákem,“ soudí hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Ve střednědobém horizontu ale analytici očekávají, že by se nezaměstnanost zvýšit mohla. „Uvidíme, jak se v míře nezaměstnanosti promítnou další vývoj ekonomiky, ukončování smluv na dobu určitou, které má největší dopady právě v závěru roku a nejistota firem z vývoje nákladů na elektrickou energii v důsledku avizovaného zvýšení regulovaných složek její ceny. Pokud by náklady na energie výrazněji vzrostly, odrazí se to pochopitelně ve mzdových rozpočtech, omezování náborů a propouštění,“ uvedl Jánský.
„Přelom roku může přinést oproti běžným rokům větší zvýšení nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných nad čtyři procenta, jelikož řada podniků bude v důsledku útlumu ekonomiky nucena racionalizovat náklady,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
