Francie potřebuje dělníky, mezery na pracovním trhu chce zaplnit migranty

Nahrávám video

Francie umožní snadněji získat pracovní povolení migrantům v profesích, kde chybí personál. Dostanou navíc povolení k pobytu. Součástí nového imigračního zákona je ale také rychlejší deportace pro všechny, kteří jsou v zemi nelegálně a spáchají trestný čin.

Francie zůstává i nadále vůči přistěhovalcům vstřícná. Jen za loňský rok vydaly úřady více než tři sta tisíc povolení k pobytu. Imigranti pomáhají v odvětvích, kde chybějí pracovní síly, tedy hlavně ve stavebnictví, při výrobě automobilů nebo v restauracích a pekárnách.

Pobyt těch, kteří zatím pracují bez patřičného povolení, hodlá vláda legalizovat. Návrh nového imigračního zákona má za cíl vyvážit situaci na trhu práce a reflektovat obavy voličů ohledně bezpečnosti v zemi a integrace menšinových skupin obyvatel.

„Nejde o to, jestli jsme pro, či proti další imigraci, ale o to, že musíme imigraci kontrolovat. Suverénní země si musí definovat svá pravidla pro dělení migrantů,“ prohlásil ministr vnitra Gerald Darmanin.

Po celé zemi se pro nově příchozí budují ubytovací kapacity. Přistěhovalci míří především do menších měst, která se potýkají s úbytkem obyvatel a kde se nově příchozí snadněji začlení.

Spory o nové ubytovací centrum

Čtrnáctitisícové Saint Brévin nedaleko Atlantiku přijalo už desítky migrantů, nyní se ale místní připojili k několika dalším městům, která proti jejich příchodu protestují. Řadě lidí se nelíbí, že by migranti měli bydlet v ubytovacím centru v těsné blízkosti školky.

„Je to opravdu příliš blízko mateřské školy a nevím, jestli by je měli umístit právě sem. Navíc je to daleko od centra města,“ říká obyvatelka Saint Brévin.

Řada rodičů ale s projektem problém nemá. „Mně to nevadí. Už máme jedno migrační centrum, které dobře funguje. Navíc je to dobrá lekce pro děti, přijmout lidi, kteří jsou v nesnázích,“ míní další obyvatelka městečka. „Je dobré přijmout ty, kteří jsou z úplně jiné země. Je to senzační,“ dodává její dcera.

Stavba ubytovacího centra pro uprchlíky v Saint Brévin
Zdroj: ČT24

Mnozí místní si ale stěžují, že s nimi radnice projekt nekonzultovala. Ta zase tvrdí, že protesty mají politický podtext a organizují je členové Národního sdružení. „Svolávají demonstrace, zvyšují tlak na obyvatele města i zákonodárce a snaží se o to, aby se tyto projekty neuskutečnily,“ říká Damien Roussel z místní radnice.

Petici proti vzniku nového ubytovacího centra ve městě mezitím podepsala tisícovka lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...