Zkušenost s home office se výrazně liší. Průzkum v Česku naznačil pokles produktivity, v zahraničí ne

Během prvního měsíce se produktivita pracovníků přesunutých na home office snížila v průměru o desetinu, po dvou měsících práce z domova pokles dosáhl 30 procent, vyplývá z analýzy poradenské společnosti Moore Czech Republic mezi jejími klienty v Česku. Jiné společnosti však mají zřejmě odlišné zkušenosti, například velké americké internetové firmy  práci z domova dlouhodobě podpoří. Také španělská praxe ukazuje, že se při home office podařilo udržet produktivitu práce na stejné úrovni jako dříve.

„Z analýzy mezi klienty jsme zjistili, že v březnu klesla produktivita zaměstnanců zhruba o desetinu. Navzdory očekávání, že si zaměstnanci i v domácím prostředí postupně zvyknou na standardní pracovní režim, efektivita v dubnu nadále klesala, a to v průměru o třetinu proti běžnému stavu,“ uvedl partner Moore CR Petr Kymlička. Důvodem je zejména to, že na home office se musely přesunout celé týmy bez ohledu na to, zda byla jejich činnost pro tento způsob práce vhodná.

„Ukazuje se, že pokud musí celá firma pracovat vzdáleně, efektivně může režim home office fungovat spíše kratší dobu. Z dlouhodobého hlediska je to naopak často neudržitelné. Přizpůsobit firemní kulturu zcela novému způsobu práce navíc může být záležitostí i několika let,“ tvrdí Kymlička. 

Analýza zmiňuje i riziko pro kybernetickou bezpečnost

Domácí podmínky jsou podle analýzy rovněž rizikem pro kybernetickou bezpečnost a mnohdy formálně znemožňují práci s citlivými daty nebo uskutečnění důvěrných konferenčních hovorů.

Kvůli obecně slabší kybernetické ochraně zvyšuje domácí prostředí riziko kompromitace citlivých údajů a dokumentů. „Běžně využívané programy pro komunikaci mezi členy týmu jsou relativně snadno napadnutelné. Existují sice i speciální programy se silným zabezpečením, jejich zavádění ve firmách je však operativně náročné,“ upozornil Kymlička.

Práci z domova nemůže vykonávat například velká část zaměstnanců státní správy. Buď z toho důvodu, že si nemohou vzít domů služební notebook nebo používají stolní počítač, anebo proto, že s konkrétními dokumenty nemohou opustit budovu úřadu.

Podle marketingové manažerky personální agentury Grafton Recruitment Jitky Součkové bude mít nicméně docházení velké většiny pracovníků do kanceláří smysl i nadále. A v některých firmách může na konkrétních pozicích dojít i k rozšíření možnosti práce z domova. 

Míní, že tam, kde se firmám práce z domova osvědčí, může dojít k jejímu rozšíření na jeden či dva dny v týdnu. Může také dojít k rozšíření okruhu pozic, na nichž bude možnost práce z domova existovat. „Spíše očekáváme, že se to bude týkat větších společností působících v administrativě, IT a službách, které mají sídlo ve velkých městěch, primárně v Praze,“ konstatuje Součková.

V celkovém součtu se to může podle ní dotknout ale spíše jednotek procent zaměstnanců. „Neočekáváme, že by docházelo ke vzniku pracovních míst s možností trvalé práce z domova, bez přítomnosti v kanceláři,“ říká. 

Home office nabízela před epidemií jako benefit zhruba čtvrtina firem, ale jak upozorňuje manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát, nedá se na něj přejít „jen tak“.

„Mnoho lidí má ještě stále na pracovišti pevné počítače, většina firem nemá vzdálené zabezpečené přístupy do interních systémů, nemají nástroje na řízení vzdálené práce. A v mnoha kancelářských profesích ještě stále nedošlo k plné digitalizaci agendy, pro práci jsou tak často nutné papírové podklady a jejich fyzický přenos mezi pracovišti nebo ve vztahu se zákazníky,“ vysvětluje.

Podle statistik teď pracuje na kancelářských pozicích asi 1,5 milionu lidí. Velká část práce by se podle Halbrštáta dala dělat z domova, ale většina firem na to není připravena jak technologicky, tak kulturně a manažersky. „Práce z domova klade jednak velké nároky na osobní disciplínu a řízení času zaměstnanců, tak i na vedoucí pracovníky. Je to otázkou důvěry k podřízenému a hlavně schopností zadávat správně úkoly, termíny a cíle a zároveň je umět vyhodnocovat,“ dodává.

Upozornil ale také na to, že ekonomický výpočet celkové produktivity práce zaměstnanců má celou řadu proměnných.  „Nevypovídá vůbec o tom, jak intenzivně lidé pracují. Podobně jako údaj o průměrné mzdě v Česku vůbec nevypovídá o tom, kolik si většina lidí vydělá,“ říká v reakci na zmíněný průzkum, který v Česku snížení produktivity práce z domova po dvou měsících zaznamenal. Tuto informaci by proto bral s velkou rezervou.

Dodává však, že je pravdou, že  kulturní, technologická a manažerská připravenost na vzdálenou v práci v Česku není tak daleko, jako například v Holandsku, Velké Británii nebo USA. „Přístup českých firem je velmi konzervativní, i když zahraniční korporace a malé alternativně řízené startupy rychle přinášejí novou kulturu práce,“ doplnil Halbrštát. 

Řada firem podle něho ale také díky této zkušenosti, kterou pandemie přinesla pochopí, že částečná práce z domova může ušetřit mnoho peněz za kanceláře a jejich vybavení. A lidé navíc ušetří čas na dojíždění. 

Lenka Pešková, ředitelka divize Hays Response z personálně-poradenské společnosti Hays, také upozorňuje, že ohledně produktivity mohou být výrazné rozdíly v rámci jednotlivých společností, protože tam, kde byla jasně nastavená vnitrofiremní komunikace a kde se už používaly různé on-line systémy ještě před nástupem opatření souvisejících s koronavirem, tam pravděpodobně k významným rozdílům nedošlo.

„Mnoho společností však bylo nuceno nejprve své zaměstnance vybavit pro práci z domova, ať už potřebnou technikou, zabezpečením, či přechodem na on-line platformy a to mohlo způsobit dočasný propad v produktivitě. Vzhledem k tomu, že podobnou situaci na pracovním trhu nepamatujeme, ani řada vedoucích pracovníků na ni nebyla připravena a mohla se tak potýkat s řízením týmů na dálku,“ dodává.

A co se týká návratu lidí zpět do kanceláří,  tam sleduje, že většina společností se řídí preferencemi svých zaměstnanců a dotazuje se jich, zda mají o návrat do kanceláří zájem. „Předpokládáme, že v následujících měsících toto budou společnosti vyhodnocovat, a lze očekávat, že jisté procento zaměstnanců může zůstat v pracovním režimu na dálku,“ uvedla.

Některým firmám v Česku práce z domova problém nečiní

Některé firmy v Česku už ale potvrzují, že se jim práce s domova osvědčila. Podle ředitelky centra podnikových služeb SAP Services Ivety Chválové je částečná práce z domova v SAP Services běžně využívána většinou zaměstnanců i za běžného stavu. „Vliv na efektivitu práce ani teď nevidíme, procesy jsme po obsahové stránce měnit nemuseli a většinu z nich lze vykonávat i na dálku,“ konstatuje.

Někteří zaměstnanci firmy tak už před karanténou dojížděli do kanceláří jen jednou za týden, protože náplň jejich práce nutně nevyžaduje fyzickou přítomnost v kanceláři. „Jejich pracovní nasazení a výkon jsou totožné jako u všech ostatních kolegů,“ dodává ředitelka s tím, že po vypuknutí pandemie přesunuli 95 procent z celkových 1300 zaměstnanců na práci z domova.

A podobnou zkušenost potvrzuje i ředilte asociace ABSL Jonathan Appleton. „Firmy z oboru podnikových služeb nabízely svým zaměstnancům možnost alespoň částečné práce z domova už před vypuknutím pandemie, a tak v době nouzového stavu a karantény díky tomu byly schopny prakticky ze dne na den převést přes 90 procent svých lidí na home office, a zachovat plynulý a nepřerušený provoz. Do budoucna se dá očekávat, že firmy začnou více uvažovat o flexibilním uspořádání kanceláří, například o sdílení pracovních míst s tím, že vždy část pracovníků bude v kanceláři a část na home office,“ míní.

Twitter, Facebook i Google práci z domova dovolují

Americká internetová společnost Twitter oznámila, že dovolí zaměstnancům, jejichž činnost to umožňuje, aby trvale pracovali z domova. Rozhodnutí podniku je podle agentury Reuters ukázkou bezprecedentních změn v kultuře práce, které přináší koronavirová krize.

Společnost Twitter v březnu kvůli koronaviru uzavřela své kanceláře a nařídila práci z domova všem zaměstnancům. Firma předpokládá, že provoz většiny kanceláří neobnoví dříve než v září. „Pokud pozice a situace našich zaměstnanců dovoluje práci z domova a pokud tak budou chtít pracovat napořád, umožníme to,“ uvedla firma.

Americké internetové společnosti Facebook a Google již minulý týden oznámily, že zaměstnancům, jejichž činnost to umožňuje, dovolí pokračovat v práci z domova do konce roku.

Život v kancelářích se po koronaviru zřejmě změní

Kancelářský život se možná po koronavirové epidemii už nikdy nevrátí do starých kolejí a lidé pracující u počítače si budou muset zvykat na nová pravidla. Španělští zaměstnavatelé se podle deníku El País připravují na to, že kapacita kanceláří se sníží zhruba o třetinu až polovinu, lidé v nich se budou střídat ve směnách a velká část pracovníků bude i nadále pracovat z domova.

„Plány, na kterých pracujeme, většinou počítají se snížením kapacity (kanceláří) o 35 až 50 procent… Kanceláře budou fungovat neobvykle, první se do nich vrátí klíčoví zaměstnanci, většinou ti z vedení,“ citoval El País Guzmána de Yarzu z realitní společnosti JLL.

Ty, kdo se na pracoviště vrátí, pak čekají nová pravidla, ať už se týkají zasedacího pořádku, pohybu po budově, hygieny a dezinfekce, používání ochranných pomůcek, přestávek či rozvrhu pro provoz výtahů.

Přinejmenším ve Španělsku, které nemoc covid-19 zasáhla velice silně, se ovšem život do kanceláří více vrátí nejdříve na podzim. Podle Guzmána de Yarzu to ale není problém, protože se ukázalo, že práce z domova funguje velice dobře. „U práce na dálku se v kancelářských odvětvích podařilo zachovat produktivitu zhruba na stejné úrovni,“ řekl.

Na home office chce zůstat malé procento lidí

Překvapivě se ukázalo také to, že zpátky ke svým pracovním stolům se chtějí vrátit především sami zaměstnanci. Průzkum společnosti Actiu mezi 400 pracovníky, kteří přešli na home office, ukázal, že v práci z domova by chtělo dál pokračovat jen 16 procent oslovených.

„Lidé se chtějí do kanceláří vrátit, ne úplně naplno, ale tak, aby se vídali a byli součástí skupiny,“ tvrdí Óscar Fernández z realitní společnosti Cushman & Wakefield.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...