Práce z domu láká. Homeoffice využívá stále více Čechů

Nahrávám video

Přibývá Čechů pracujících z domova. Ze všech lidí v produktivním věku jde ale pořád jen asi o čtyři procenta. V žebříčku zemí EU je Česko zhruba v polovině. Suverénně vedou Nizozemci, nejvíc zaostávají Bulhaři.

Češi v tomto žebříčku stoupají. Zatímco unijní průměr stagnuje, u nás stoupl počet lidí, kteří si berou práci na doma, za posledních 10 let téměř dvojnásobně.

„Typicky IT obory, administrativní práce, právníci,“ vyjmenovává nejčastější skupiny pracovníků sloužících z domova prezident Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.

Mladé ženy pracující z domova
Zdroj: ČT24

„Poslední tři až čtyři roky je práce z domova trend, který nám v podstatě přikazuje trh práce. Máme jenom pár lidí, ze kterých si můžeme vybírat,“ vysvětlil trend generální ředitel společnosti Servodata Miroslav Kvapil souvislostí s nízkou nezaměstnaností.

Tato firma na vývoj informačních systémů má šest desítek zaměstnanců. V práci je zhruba polovina z nich. Zbytek dělá z domova. „Část kanceláře je relativně prázdná,“ popisuje Kvapil.

„Když jsem doma, tak jedu spíš na úkoly, raději se práci věnuju v průběhu celého dne, čili déle než těch osm hodin. Ale prokládám to pauzami, kdy se věnuju dětem, vezmu psa ven,“ popsal svou zkušenost zaměstnanec firmy Michal Feitl. Doma se podle svých slov na práci lépe soustředí.

Podíl lidí pracujících z domova v zemích EU
Zdroj: ČT24

Klíčová je podle zaměstnavatelů vzájemná důvěra. Třeba programátorka z Frýdku-Místku Karolína Zítová pracuje v ostravské firmě 13 let. První homeoffice si mohla vzít po šesti letech. Největší výhoda podle ní je hodina denně ušetřená na dojíždění.

„Pro mě je to úplně stejný den, jako kdybych jela do kanceláře. Prostě vstanu, namaluju se, dám si snídani a pak začnu fungovat,“ uvedla Zítová.

Ženy pracují z domova častěji než muži, což je podobné v celé EU. Souvisí to hlavně s péčí o rodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 6 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 16 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled