NERV navrhuje výpovědi bez udání důvodu. Má to pomoci nastartovat ekonomiku

Nahrávám video

Jedním z návrhů, který tento týden představila Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci plánu na pomoc ekonomice, je i výpověď bez udání důvodu. Podle rady je potřeba pracovní trh rozpohybovat, což by mělo firmám pomoci s výběrem pracovníků. Návrh se ale nelíbí zástupcům zaměstnanců, Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Podle jejich předáka by to byl návrat do doby před rokem 1989.

Udržet si místo v práci, pokud zaměstnanec dodržuje pravidla a nedělá chyby, je dnes v Česku poměrně snadné. Ochraňuje ho systém trhu práce. To by se mohlo v budoucnu změnit. Uvažuje o tom alespoň dokument, který vypracovali ekonomové a odborníci z NERV.

„Zatuhnutý trh práce není schopen reagovat na dynamické ekonomické změny. To znamená, že některá odvětví vznikají, některá zanikají,“ popisuje ekonom a člen NERV Daniel Münich.

K vyšší flexibilitě by podle jeho slov mohlo vést právě i snazší propuštění zaměstnanců. To by se ale nemohlo stát bez dalších podpůrných kroků. „Není možné umožnit bezpodmínečné propuštění a zároveň nezměnit systém dávek v nezaměstnanosti a nezměnit systém aktivní politiky zaměstnanosti a zřejmě nezměnit systém zdanění,“ vyjmenovává Münich.

Zaměstnavatelé návrh vítají, odbory jsou jednoznačně proti

Návrh má podporu zaměstnavatelů, konkrétně třeba Svazu průmyslu a dopravy. „I v důsledku těch minulých transpozičních novel, které Česká republika musela přijmout, došlo k určitému vychýlení z rovnováhy mezi ochranou zaměstnanců a zájmy zaměstnavatelů. To musí být v balanci,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.

Naopak zástupci zaměstnanců považují návrh za nepřijatelný a nebezpečný. „Vyhazovalo by se podle toho, jestli se nějakému kápovi nelíbíte nebo třeba máte jinou barvu pleti, než má on,“ varuje předseda ČMKOS Josef Středula.

Podle něj mají dnes zaměstnavatelé dost možností, jak ukončit pracovní poměr s někým, kdo dobře nepracuje. „Kdo zná zákoník práce, tak to není žádný problém. Můžete se dohodnout se zaměstnancem, že ukončí pracovní poměr, nebo můžete použít výpovědní důvody, a těch je dostatečné množství,“ míní Středula.

Česko patří mezi země s nejvyšší ochranou zaměstnanců

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj má nejpřísnější ochranu zaměstnanců v Evropské unii Nizozemsko. Česko je hned za ním druhé. Naopak třeba v Polsku jsou pravidla pro zaměstnavatele benevolentnější, vůbec nejmenší ochranu mají pracovníci v Maďarsku nebo Dánsku. Právě v Dánsku se ekonomové inspirovali i s návrhem propuštění bez uvedení důvodu. Podobně jako s následnými opatřeními, která propuštěným pomáhají.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by například byla na místě debata o výši odstupného, které by se muselo zvýšit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 12 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 15 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled