„Česko vyčerpalo ekonomické výhody.“ NERV předložil vládě 37 opatření pro udržitelný růst

Nahrávám video

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Týkají se trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Kabinet nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, reagoval úřad vlády.

NERV v materiálu konstatuje, že Česko už vyčerpalo své komparativní ekonomické výhody a možnosti dynamického hospodářského růstu. Nové příležitosti by měly přinést změny, které rada navrhuje. „Naším cílem bylo přinést zajímavé tipy, které by byly rozpočtově neutrální nebo jejichž náklady by byly velmi nízké. Šlo nám o to politiky inspirovat. Záleží na nich, jaká kombinace řešení nakonec bude zvolena,“ uvedl ekonom Dominik Stroukal, který přípravu materiálu koordinoval. NERV zároveň upozornil, že řada opatření je dlouhodobého charakteru a začne přinášet výsledky v horizontu let až desítek let.

Návrh rady má dvaačtyřicet stran a 37 konkrétních doporučení. Každé z nich obsahuje odůvodnění, navrhované opatření, ekonomické a sociální dopady i dopady na veřejné rozpočty.

Například v oblasti trhu práce NERV konstatuje, že v Česku dlouhodobě chybí pracovní síla a vzhledem k demografickému vývoji se bude problém prohlubovat. Rada proto přináší návrhy, jak otevřít český pracovní trh kvalifikovaným pracovníkům ze zahraničí. Doporučuje také zpružnit zákoník práce, snížit odvody z nízkých mezd, změnit dávkový systém, aby víc motivoval lidi k práci, nebo omezit počet lidí v předlužení, aby se dostali na legální trh práce a nepohybovali se v šedé zóně. Ke zlepšení situace na trhu práce by podle rady vedla i účinná zdravotní prevence, která by omezila absence zaměstnanců.

Potenciál často brzdí neefektivní stát, míní NERV

Na zdravotní prevenci obecně je dle NERV potřeba klást větší důraz, je potřeba do ní investovat více peněz. „Zdravotní stav obyvatel ČR je výrazně horší než v zemích západní Evropy, což má významný dopad na náklady zdravotnictví a sociální systém a dále to zhoršuje dostupnost a produktivitu pracovní síly,“ píše se v materiálu s tím, že stárnutí populace situaci ještě zhoršuje, přitom je ale třeba posouvat věk odchodu do důchodu. Zlepšení zdravotního stavu populace může podle návrhu přinést růst hrubého domácího produktu o 0,7 procenta ročně, tedy zhruba patnáct miliard korun na daních.

V oblasti vzdělávání rada navrhuje zajistit dostupnost předškolní péče, snížit počet odkladů školní docházky, snížit počet lidí s nedokončeným vzděláním nebo zkvalitnit regionální školství. Ve vysokém školství by se podle ní měl změnit systém finanční podpory studentů, stát by také měl usilovat o odstranění bariér pro uplatnění žen ve vědě, ve vedoucích pozicích a v politice.

Potenciál české ekonomiky podle poradního orgánu často brzdí neefektivní veřejná správa. Vládní rada proto navrhuje procesní audity na ministerstvech, vyhodnocování efektivity dotací nebo reformu samosprávy. Stát by také měl zavést jednotné inkasní místo pro daně i pro povinné odvody nebo zkrátit povolovací lhůty.

Rada: Výstavbu změní revize zákonů, zodpovědnost nechme na lidech

Co se týče oblasti bydlení, ke zrychlení komerční a individuální výstavby v Česku by dle rady přispěla revize několika současných norem, jako jsou zákon o oceňování majetku či takzvaný liniový zákon. Zároveň by se Česko mělo ve změnách zákonů spojených s výstavbou inspirovat Německem a Rakouskem a začít ponechávat větší zodpovědnost na lidech.

V oblasti investic by stát podle NERV měl podpořit obce, aby investovaly finanční prostředky, které v posledních letech hromadí na svých účtech. Do budování infrastruktury by se měly zapojit i kraje, ve větší míře by se měly využívat i projekty financované soukromým sektorem (PPP) a Národní rozvojovou bankou.

Poradní orgán také navrhuje, aby firmy mohly snáz uplatňovat daňové odpočty na výzkum a vývoj, což by zvýšilo jejich konkurenceschopnost. „Je žádoucí a nezbytné identifikovat klíčové hrozby a překážky, které brzdí a limituji růst české ekonomiky, a zároveň využít všech příležitostí a potenciálu, který ČR má,“ podotkla rada ve zdůvodnění. Proto je podle ní třeba se dívat na firmy, které se snaží podporovat vlastní vývoj a výzkum, jako na průkopníky nových technologií.

Národní ekonomická rada vlády je odborným poradním orgánem kabinetu. Její členové především z řad ekonomů mají navrhovat parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají vliv na veřejné finance a jejich transparentnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 11 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...