„Česko vyčerpalo ekonomické výhody.“ NERV předložil vládě 37 opatření pro udržitelný růst

Nahrávám video

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Týkají se trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Kabinet nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, reagoval úřad vlády.

NERV v materiálu konstatuje, že Česko už vyčerpalo své komparativní ekonomické výhody a možnosti dynamického hospodářského růstu. Nové příležitosti by měly přinést změny, které rada navrhuje. „Naším cílem bylo přinést zajímavé tipy, které by byly rozpočtově neutrální nebo jejichž náklady by byly velmi nízké. Šlo nám o to politiky inspirovat. Záleží na nich, jaká kombinace řešení nakonec bude zvolena,“ uvedl ekonom Dominik Stroukal, který přípravu materiálu koordinoval. NERV zároveň upozornil, že řada opatření je dlouhodobého charakteru a začne přinášet výsledky v horizontu let až desítek let.

Návrh rady má dvaačtyřicet stran a 37 konkrétních doporučení. Každé z nich obsahuje odůvodnění, navrhované opatření, ekonomické a sociální dopady i dopady na veřejné rozpočty.

Například v oblasti trhu práce NERV konstatuje, že v Česku dlouhodobě chybí pracovní síla a vzhledem k demografickému vývoji se bude problém prohlubovat. Rada proto přináší návrhy, jak otevřít český pracovní trh kvalifikovaným pracovníkům ze zahraničí. Doporučuje také zpružnit zákoník práce, snížit odvody z nízkých mezd, změnit dávkový systém, aby víc motivoval lidi k práci, nebo omezit počet lidí v předlužení, aby se dostali na legální trh práce a nepohybovali se v šedé zóně. Ke zlepšení situace na trhu práce by podle rady vedla i účinná zdravotní prevence, která by omezila absence zaměstnanců.

Potenciál často brzdí neefektivní stát, míní NERV

Na zdravotní prevenci obecně je dle NERV potřeba klást větší důraz, je potřeba do ní investovat více peněz. „Zdravotní stav obyvatel ČR je výrazně horší než v zemích západní Evropy, což má významný dopad na náklady zdravotnictví a sociální systém a dále to zhoršuje dostupnost a produktivitu pracovní síly,“ píše se v materiálu s tím, že stárnutí populace situaci ještě zhoršuje, přitom je ale třeba posouvat věk odchodu do důchodu. Zlepšení zdravotního stavu populace může podle návrhu přinést růst hrubého domácího produktu o 0,7 procenta ročně, tedy zhruba patnáct miliard korun na daních.

V oblasti vzdělávání rada navrhuje zajistit dostupnost předškolní péče, snížit počet odkladů školní docházky, snížit počet lidí s nedokončeným vzděláním nebo zkvalitnit regionální školství. Ve vysokém školství by se podle ní měl změnit systém finanční podpory studentů, stát by také měl usilovat o odstranění bariér pro uplatnění žen ve vědě, ve vedoucích pozicích a v politice.

Potenciál české ekonomiky podle poradního orgánu často brzdí neefektivní veřejná správa. Vládní rada proto navrhuje procesní audity na ministerstvech, vyhodnocování efektivity dotací nebo reformu samosprávy. Stát by také měl zavést jednotné inkasní místo pro daně i pro povinné odvody nebo zkrátit povolovací lhůty.

Rada: Výstavbu změní revize zákonů, zodpovědnost nechme na lidech

Co se týče oblasti bydlení, ke zrychlení komerční a individuální výstavby v Česku by dle rady přispěla revize několika současných norem, jako jsou zákon o oceňování majetku či takzvaný liniový zákon. Zároveň by se Česko mělo ve změnách zákonů spojených s výstavbou inspirovat Německem a Rakouskem a začít ponechávat větší zodpovědnost na lidech.

V oblasti investic by stát podle NERV měl podpořit obce, aby investovaly finanční prostředky, které v posledních letech hromadí na svých účtech. Do budování infrastruktury by se měly zapojit i kraje, ve větší míře by se měly využívat i projekty financované soukromým sektorem (PPP) a Národní rozvojovou bankou.

Poradní orgán také navrhuje, aby firmy mohly snáz uplatňovat daňové odpočty na výzkum a vývoj, což by zvýšilo jejich konkurenceschopnost. „Je žádoucí a nezbytné identifikovat klíčové hrozby a překážky, které brzdí a limituji růst české ekonomiky, a zároveň využít všech příležitostí a potenciálu, který ČR má,“ podotkla rada ve zdůvodnění. Proto je podle ní třeba se dívat na firmy, které se snaží podporovat vlastní vývoj a výzkum, jako na průkopníky nových technologií.

Národní ekonomická rada vlády je odborným poradním orgánem kabinetu. Její členové především z řad ekonomů mají navrhovat parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají vliv na veřejné finance a jejich transparentnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 27 mminutami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun. Sněmovna bude moci opět jednat až do noci, což až na druhý pokus to prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.