„Česko vyčerpalo ekonomické výhody.“ NERV předložil vládě 37 opatření pro udržitelný růst

3 minuty
Události: 37 opatření na pomoc ekonomice
Zdroj: ČT24

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Týkají se trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Kabinet nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, reagoval úřad vlády.

NERV v materiálu konstatuje, že Česko už vyčerpalo své komparativní ekonomické výhody a možnosti dynamického hospodářského růstu. Nové příležitosti by měly přinést změny, které rada navrhuje. „Naším cílem bylo přinést zajímavé tipy, které by byly rozpočtově neutrální nebo jejichž náklady by byly velmi nízké. Šlo nám o to politiky inspirovat. Záleží na nich, jaká kombinace řešení nakonec bude zvolena,“ uvedl ekonom Dominik Stroukal, který přípravu materiálu koordinoval. NERV zároveň upozornil, že řada opatření je dlouhodobého charakteru a začne přinášet výsledky v horizontu let až desítek let.

Návrh rady má dvaačtyřicet stran a 37 konkrétních doporučení. Každé z nich obsahuje odůvodnění, navrhované opatření, ekonomické a sociální dopady i dopady na veřejné rozpočty.

Například v oblasti trhu práce NERV konstatuje, že v Česku dlouhodobě chybí pracovní síla a vzhledem k demografickému vývoji se bude problém prohlubovat. Rada proto přináší návrhy, jak otevřít český pracovní trh kvalifikovaným pracovníkům ze zahraničí. Doporučuje také zpružnit zákoník práce, snížit odvody z nízkých mezd, změnit dávkový systém, aby víc motivoval lidi k práci, nebo omezit počet lidí v předlužení, aby se dostali na legální trh práce a nepohybovali se v šedé zóně. Ke zlepšení situace na trhu práce by podle rady vedla i účinná zdravotní prevence, která by omezila absence zaměstnanců.

Potenciál často brzdí neefektivní stát, míní NERV

Na zdravotní prevenci obecně je dle NERV potřeba klást větší důraz, je potřeba do ní investovat více peněz. „Zdravotní stav obyvatel ČR je výrazně horší než v zemích západní Evropy, což má významný dopad na náklady zdravotnictví a sociální systém a dále to zhoršuje dostupnost a produktivitu pracovní síly,“ píše se v materiálu s tím, že stárnutí populace situaci ještě zhoršuje, přitom je ale třeba posouvat věk odchodu do důchodu. Zlepšení zdravotního stavu populace může podle návrhu přinést růst hrubého domácího produktu o 0,7 procenta ročně, tedy zhruba patnáct miliard korun na daních.

V oblasti vzdělávání rada navrhuje zajistit dostupnost předškolní péče, snížit počet odkladů školní docházky, snížit počet lidí s nedokončeným vzděláním nebo zkvalitnit regionální školství. Ve vysokém školství by se podle ní měl změnit systém finanční podpory studentů, stát by také měl usilovat o odstranění bariér pro uplatnění žen ve vědě, ve vedoucích pozicích a v politice.

Potenciál české ekonomiky podle poradního orgánu často brzdí neefektivní veřejná správa. Vládní rada proto navrhuje procesní audity na ministerstvech, vyhodnocování efektivity dotací nebo reformu samosprávy. Stát by také měl zavést jednotné inkasní místo pro daně i pro povinné odvody nebo zkrátit povolovací lhůty.

Rada: Výstavbu změní revize zákonů, zodpovědnost nechme na lidech

Co se týče oblasti bydlení, ke zrychlení komerční a individuální výstavby v Česku by dle rady přispěla revize několika současných norem, jako jsou zákon o oceňování majetku či takzvaný liniový zákon. Zároveň by se Česko mělo ve změnách zákonů spojených s výstavbou inspirovat Německem a Rakouskem a začít ponechávat větší zodpovědnost na lidech.

V oblasti investic by stát podle NERV měl podpořit obce, aby investovaly finanční prostředky, které v posledních letech hromadí na svých účtech. Do budování infrastruktury by se měly zapojit i kraje, ve větší míře by se měly využívat i projekty financované soukromým sektorem (PPP) a Národní rozvojovou bankou.

Poradní orgán také navrhuje, aby firmy mohly snáz uplatňovat daňové odpočty na výzkum a vývoj, což by zvýšilo jejich konkurenceschopnost. „Je žádoucí a nezbytné identifikovat klíčové hrozby a překážky, které brzdí a limituji růst české ekonomiky, a zároveň využít všech příležitostí a potenciálu, který ČR má,“ podotkla rada ve zdůvodnění. Proto je podle ní třeba se dívat na firmy, které se snaží podporovat vlastní vývoj a výzkum, jako na průkopníky nových technologií.

Národní ekonomická rada vlády je odborným poradním orgánem kabinetu. Její členové především z řad ekonomů mají navrhovat parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají vliv na veřejné finance a jejich transparentnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 8 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...