Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.
V Evropě zůstávají lidé bez nároku na azyl, podotýkají politici. Migraci chtějí řídit vně EU
37 minut
Události, komentáře: Jak zvládat migraci do Evropy?
Itálie ještě neotevřela centra pro migranty snažící se dostat do Evropy přes Středozemní moře, která měla na základě vzájemné dohody v Albánii fungovat od května. Podle italských médií by se dvě střediska pro běžence měla otevřít až koncem měsíce. Přesný harmonogram nebo způsob fungování zatím nejsou známé ani lidskoprávním organizacím na pomoc migrantům.
Také podle místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jany Mračkové Vildumetzové je zatím otázkou, jak bude nové centrum v Albánii fungovat. „Oni (migranti) tam budou čekat, jestli dostanou, nebo nedostanou azyl, a pokud ho nedostanou, tak by se měli vracet do nejbližší bezpečné země,“ přiblížila.
Hlavním důvodem pro vybudování zařízení je to, že se tak migranti nedostanou rovnou do Evropské unie, ale skončí v detenci v zemi mimo EU, v tomto případě v Albánii, míní. Největším problémem spojeným s migrací totiž podle ní je, že i když příchozí azyl nedostane, v EU pobývá klidně i několik let nelegálně. A proto se zasazuje o to, aby se o přidělení azylu rozhodovalo právě mimo členské státy.
Zřízení centra ale kritizují lidskoprávní organizace, zejména kvůli obavám z nedostatečného zajištění zdravotní a asistenční péče. Někteří mu dokonce přezdívají italské Guantánamo. Ale vzhledem k tomu, že se stále neví, jak bude fungovat, považuje toto označení místopředseda poslaneckého klubu STAN Petr Letocha za příliš přísné. „Do tohoto projektu jsou vkládány velké naděje, mohlo by ukázat, jestli takové řešení může nebo nemůže fungovat,“ sdělil. Je ale podle něj přehnané ještě nezprovozněné centrum nazývat Guantánamem.
Jakmile se dostanou do Evropy, tak se „ztratí úřadům“
Poslanec Radek Koten (SPD) označil politiku Evropské unie vůči migrantům ze třetích zemí za vstřícnou. „V případě, že migrant vstoupí na území EU, tak všechny zákony zabraňují tomu, aby se efektivním způsobem bojovalo s migrací,“ míní. „V západní Evropě tak zůstávají lidé, kteří tam být nemají a nikdy být neměli,“ dodal. Považuje tedy za skutečné důležité, aby po dobu vyřízení azylové žádosti běženci zůstávali v zemích mimo EU, ať už ve zmiňované Albánii, nebo ve Rwandě, se kterou se neúspěšně pokoušela navázat dohodu zase Velká Británie. Tyto země totiž podle něj nejsou vázány „vítačskými zeměmi“ EU.
Pospíšil podotkl, že zřízení detenčního centra je prvním pokusem řídit migraci v zemích mimo EU, což si přeje většina států. Uznal také, že to, že migranti, kteří po dobu, než je vyřízena jejich azylová žádost, zůstanou v Evropě a „ztratí se úřadům“, je skutečným problémem. „Pouze dvacet procent takových lidí, kteří azyl nedostanu, se podaří vrátit mimo Evropu,“ uvedl. Zajištění lidských práv v centru pro běžence nebude podle něj takový problém, větším bude právě to, kam půjdou lidé, kterým nárok na azyl úřady neuznají.
Za startovací pole pro zvládání migrace považuje Letocha migrační pakt, který letos odsouhlasila Evropská unie. Stejně jako Pospíšil ale podotkl, že v předcházejících několika letech se toho kromě přípravy tohoto balíčku opatření pro zvládání migrace moc neudělalo. Hlavními složkami paktu je podle něj posílení vnější hranice, posílení Frontexu (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž) a návratová politika, tedy navazování dalších dohod o navracení migrantů do bezpečných třetích zemí v situaci, kdy jim není udělen azyl či doplňková ochrana. Právě v navazování návratových dohod vidí nejúčinnější cestu i Pospíšil.
Nepokoje a rozdmýchávání nenávisti
Do souvislosti s problematikou migrace dávali Koten a Mračková Vildumetzová také nedávné protesty ve Velké Británii, které vypukly poté, co mladík ve městě Southport zavraždil tři děti v taneční škole. Podle Pospíšila však bude potřeba po vyšetření posoudit a rozlišit, nakolik byly protesty skutečně spojené s nespokojeností s řešením migrace a nakolik šlo pouze o společenskou nesnášenlivost rozdmýchanou dezinformacemi o původu pachatele vedoucí k útokům na civilisty a domnělé přistěhovalce. Po útoku se totiž rychle rozšířila falešná zpráva, že vrah byl muslim či imigrant, což ale bylo policií vyvráceno – šlo o rodáka z velšského Cardiffu, jehož rodina je původem z Rwandy.
Pospíšil v této souvislosti řekl, že migraci považuje sice za problém, ale násilí, které propuklo nejen v anglických městech, rozhodně nevidí jako cestu, a je třeba ho odsoudit.
Letocha podotknul, že v souvislosti se současným děním je třeba, aby si politici dávali pozor na to, jak se vyjadřují, a nerozdmýchávali tak další násilí, etnickou nenávist nebo strach občanů. To přesně podle něj i Pospíšila ale svou rétorikou činí Koten a jeho hnutí SPD, které nedávno zveřejnilo plakát ke kampani ke krajským volbám, který zobrazuje mladíka tmavé pleti se zkrvavenou kudlou v ruce. Pospíšil ho označil za rasistický a na SPD podal trestní oznámení.
