Po Trumpově povolání Národní gardy do Washingtonu bylo zatčeno 45 lidí

Poté, co americký prezident Donald Trump v pondělí povolal do hlavního města USA Národní gardu s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké úrovni kriminality, uvedl Bílý dům, že ve středu večer bylo ve městě zatčeno 45 osob, z toho devětadvacet jich pobývá v zemi nelegálně. Na policejní operaci se podle Bílého domu podílí více než 1650 lidí, informuje agentura Reuters.

Povolání Národní gardy do hlavního města přišlo poté, co šéf Bílého domu slíbil vymýtit bezdomovectví ve Washingtonu a pozavírat místní zločince. Počet násilných trestných činů ve městě přitom loni dosáhl třicetiletého minima a klesající trend pokračuje i letos, uvádějí statistiky washingtonské metropolitní policie (MPDC).

Trumpova snaha zahrnuje vyklizení táborů lidí bez domova a jejich přesídlení daleko od města, ačkoli podrobnosti tohoto plánu jsou nejasné. Podle Pentagonu bude Národní garda moci při pomáhání policejním složkám dočasně zadržovat osoby, ale její vojáci nebudou mít pravomoc zatýkat.

Nasazení Národní gardy ve Washingtonu představuje stejnou kontroverzní taktiku, kterou Trump nedávno použil také v Los Angeles k potlačení protestů proti operacím migračních úřadů – a to navzdory nesouhlasu kalifornských představitelů.

Trump povoláním Národní gardy zároveň podřídil washingtonskou policii federální vládě, městská policie se nyní zodpovídá ministryni spravedlnosti Pam Bondiové.

Washington Trumpovu vládu žaluje

Washington v pátek Trumpovu administrativu kvůli snaze o převzetí kontroly nad policií zažaloval. Generální prokurátor washingtonského federálního okrsku District of Columbia Brian Schwalb žalobu podal poté, co Bondiová ve čtvrtek oznámila, že se šéf Agentury pro potírání narkotik (DEA) Terry Cole ujme role krizového policejního komisaře a převezme „pravomoci a povinnosti náležející policejnímu šéfovi“ MPDC.

Metropolitní policie musí před vydáním jakýchkoli příkazů získat souhlas komisaře Colea, uvedla Bondiová. Podle agentury AP není jasné, jak tento krok ovlivní současnou šéfku MPDC Pamelu Smithovou, která se za běžných okolností zodpovídá starostce Washingtonu Muriel Bowserové.

Bondiová rovněž nařídila okamžité zastavení politiky Washingtonu týkající se omezení spolupráce města s federálními imigračními úřady, píše deník The Washington Post.

Schwalb v žalobě požádal soudce, aby shledal, že jednání Trumpa a Bondiové je protiústavní a překračuje meze pravomocí stanovené v zákoně o samosprávě hlavního města Washingtonu. Zákon umožňuje prezidentovi vyhlásit stav nouze a dočasně podřídit washingtonskou policii federální vládě, což Trump učinil v pondělí. Trumpovo oprávnění k dočasnému převzetí kontroly nad MPDC vyprší za třicet dní a prodloužení by musel schválit Kongres.

Nařízení Bondiové podle generálního prokurátora nemůže washingtonská policie dodržovat, jelikož je prý protiprávní. Odmítla jej rovněž starostka Bowserová. Schwalb v memorandu adresovaném policejní šéfce Smithové napsal, že příslušníci MPDC „musejí i nadále plnit vaše rozkazy, nikoli rozkazy jakéhokoli činitele, který nebyl jmenován starostkou“. Schwalb tak spustil právní spor mezi silně demokratickým hlavním městem a republikánskou administrativou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 12 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 1 hhodinou

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 2 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 3 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 9 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...