Po Trumpově povolání Národní gardy do Washingtonu bylo zatčeno 45 lidí

Poté, co americký prezident Donald Trump v pondělí povolal do hlavního města USA Národní gardu s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké úrovni kriminality, uvedl Bílý dům, že ve středu večer bylo ve městě zatčeno 45 osob, z toho devětadvacet jich pobývá v zemi nelegálně. Na policejní operaci se podle Bílého domu podílí více než 1650 lidí, informuje agentura Reuters.

Povolání Národní gardy do hlavního města přišlo poté, co šéf Bílého domu slíbil vymýtit bezdomovectví ve Washingtonu a pozavírat místní zločince. Počet násilných trestných činů ve městě přitom loni dosáhl třicetiletého minima a klesající trend pokračuje i letos, uvádějí statistiky washingtonské metropolitní policie (MPDC).

Trumpova snaha zahrnuje vyklizení táborů lidí bez domova a jejich přesídlení daleko od města, ačkoli podrobnosti tohoto plánu jsou nejasné. Podle Pentagonu bude Národní garda moci při pomáhání policejním složkám dočasně zadržovat osoby, ale její vojáci nebudou mít pravomoc zatýkat.

Nasazení Národní gardy ve Washingtonu představuje stejnou kontroverzní taktiku, kterou Trump nedávno použil také v Los Angeles k potlačení protestů proti operacím migračních úřadů – a to navzdory nesouhlasu kalifornských představitelů.

Trump povoláním Národní gardy zároveň podřídil washingtonskou policii federální vládě, městská policie se nyní zodpovídá ministryni spravedlnosti Pam Bondiové.

Washington Trumpovu vládu žaluje

Washington v pátek Trumpovu administrativu kvůli snaze o převzetí kontroly nad policií zažaloval. Generální prokurátor washingtonského federálního okrsku District of Columbia Brian Schwalb žalobu podal poté, co Bondiová ve čtvrtek oznámila, že se šéf Agentury pro potírání narkotik (DEA) Terry Cole ujme role krizového policejního komisaře a převezme „pravomoci a povinnosti náležející policejnímu šéfovi“ MPDC.

Metropolitní policie musí před vydáním jakýchkoli příkazů získat souhlas komisaře Colea, uvedla Bondiová. Podle agentury AP není jasné, jak tento krok ovlivní současnou šéfku MPDC Pamelu Smithovou, která se za běžných okolností zodpovídá starostce Washingtonu Muriel Bowserové.

Bondiová rovněž nařídila okamžité zastavení politiky Washingtonu týkající se omezení spolupráce města s federálními imigračními úřady, píše deník The Washington Post.

Schwalb v žalobě požádal soudce, aby shledal, že jednání Trumpa a Bondiové je protiústavní a překračuje meze pravomocí stanovené v zákoně o samosprávě hlavního města Washingtonu. Zákon umožňuje prezidentovi vyhlásit stav nouze a dočasně podřídit washingtonskou policii federální vládě, což Trump učinil v pondělí. Trumpovo oprávnění k dočasnému převzetí kontroly nad MPDC vyprší za třicet dní a prodloužení by musel schválit Kongres.

Nařízení Bondiové podle generálního prokurátora nemůže washingtonská policie dodržovat, jelikož je prý protiprávní. Odmítla jej rovněž starostka Bowserová. Schwalb v memorandu adresovaném policejní šéfce Smithové napsal, že příslušníci MPDC „musejí i nadále plnit vaše rozkazy, nikoli rozkazy jakéhokoli činitele, který nebyl jmenován starostkou“. Schwalb tak spustil právní spor mezi silně demokratickým hlavním městem a republikánskou administrativou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
před 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 2 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 5 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 5 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...