Pravomoc

Americký prezident disponuje širokými pravomocemi v oblasti obrany a zahraniční politiky, jmenuje také ministry či soudce. Na rozdíl od zákonodárců nemůže schvalovat legislativu, čímž se často dostává do křížku s Kongresem ovládaným politickými rivaly. Šéf Bílého domu si prosazuje svou pomocí dekretů, Nejvyšší soud je však může zrušit jako neústavní. Na souhlas zákonodárců prezidenti někdy nečekají ani u zapojení amerických sil do konfliktů v cizině. Právě Kongres ale má pravomoc hlavu státu v krajním případě odvolat.

Dálnice D49, která léta působila jako „prokletý“ projekt a její stavbu neustále oddalovaly různé spory, narazila u Nejvyššího správního soudu. Ten zrušil klíčový rozsudek Městského soudu v Praze i předchozí rozhodnutí ministra dopravy, díky nimž získalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pravomocné stavební povolení pro stavbu mezi Hulínem a Fryštákem na východě Moravy. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu znamená, že resort dopravy musí znovu vypořádat námitky spolku Děti Země.

Prezident Miloš Zeman v úterý omilostnil šéfa Lesní zprávy Lány Miloše Baláka, který byl odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Milost pro Baláka však neodpovídá podmínkám, které si prezident stanovil pro její udělení. O tom, jaká by měla být veřejná i politická reakce na prezidentův čin, diskutovali v Událostech, komentářích disidentka, právnička a bývalá vedoucí trestněprávního oddělení a milostí v prezidentské kanceláři Václava Havla Lenka Marečková, advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda a vedoucí katedry teorie práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

Americký federální soud zrušil urovnání ve výši zhruba 4,5 miliardy dolarů (asi 100 miliard korun), které mělo právně chránit majitele firmy Purdue Pharma. Společnost vlastněná rodinou Sacklerových je předmětem tisíců žalob kvůli svému léku OxyContin, jenž byl podle nich v USA jedním ze spouštěčů takzvané opiátové krize, která stála od roku 1999 životy až půl milionu lidí.

Rok 1991 se nesl ve znamení česko-slovenských jednání a dohadů o budoucím státoprávním uspořádání, tedy zda zůstane československá federace, nebo se rozdělí na samostatné státy. Jednání národních rad selhala a ve společnosti narůstala nejistota z budoucnosti. Proto v den dvouletého výročí událostí 17. listopadu 1989 přednesl prezident Václav Havel v televizi jeden ze svých zásadních projevů. Oznámil, že předloží ke schválení pět návrhů zákonů, včetně prezidentské pravomoci vyhlásit referendum. A obrátil se na veřejnost s žádostí o podporu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Miloše Zemana v kauze nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem. Informaci ČT zjistila z úřední desky soudu. Podle pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze prezident rozhodl v rozporu se zákonem, protože hodnotil uchazečovu odbornou způsobilost a vhodnost, což nepřísluší jemu, ale univerzitě. To nyní potvrdil i NSS. Zeman by se měl návrhem zabývat znovu. Pražský hrad se k rozsudku nechce vyjadřovat.