Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Miloše Zemana v kauze nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem. Informaci ČT zjistila z úřední desky soudu. Podle pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze prezident rozhodl v rozporu se zákonem, protože hodnotil uchazečovu odbornou způsobilost a vhodnost, což nepřísluší jemu, ale univerzitě. To nyní potvrdil i NSS. Zeman by se měl návrhem zabývat znovu. Pražský hrad se k rozsudku nechce vyjadřovat.
„Na základě uvedeného proto lze přisvědčit úvaze městského soudu v napadeném rozsudku, že stěžovatel fakticky nevytýká orgánům vysoké školy absenci posouzení předpokladů žalobce pro jmenování profesorem, ale nedostatečnou kvalitu tohoto posouzení a že se stěžovatel tímto snaží prosadit své vlastní hodnocení morálních kvalit žalobce, k čemuž, jak vyplývá z výše uvedeného, není oprávněn,“ píše se v rozhodnutí NSS.
NSS tak ve svém rozhodnutí souhlasí s pravomocným verdiktem Městského soudu v Praze, který loni v červnu zrušil rozhodnutí fyzika nejmenovat a věc mu vrátil. Vyhověl tak žalobě, kterou společně podali Ošťádal a Univerzita Karlova (UK).
Podle druhého rozhodnutí městského soudu i podle nynějšího verdiktu NSS tak Zeman nerespektoval závazný právní názor, který mu stanovil mantinely rozhodovacích kompetencí při jmenování profesorů.
Autonomie univerzity
Předsedkyně senátu pražského městského soudu Ludmila Sandnerová při vynesení rozsudku loni v červnu uvedla, že Zeman podle ní zasáhl do autonomie Univerzity Karlovy. Právě škola nese podle soudkyně odpovědnost za volbu kandidátů, nikoliv prezident.
„Není na místě, aby prezident republiky činil vlastní šetření. Žalovaný (prezident) objektivně nemůže disponovat odborností ve všech oborech, v nichž dochází ke jmenování profesorů vysokých škol,“ zdůraznila Sandnerová. Prezident by tak podle ní měl dohlížet pouze na správnost postupu v procesu jmenování.
Spor se táhne už od roku 2015. Zeman argumentuje tím, že univerzita nevedla řízení o Ošťádalově jmenování řádně, protože přešla nesoulad jeho styků s komunistickou Státní bezpečností a etického kodexu školy. Škola si za provedeným řízením stojí s tím, že jmenování doporučily vědecké rady při tajném hlasování.
Podle názoru univerzity nedává ústava prezidentovi možnost, aby navrženého kandidáta nejmenoval profesorem. Právník Hradu Marek Nespala tento výklad v červnu odmítl s tím, že v takovém případě by byl prezident jen „ceremoniářem, automatem na podpisy a v lepším případě jakýmsi notářem“. Nespala zároveň uvedl, že si nedokáže představit, že by prezident Ošťádala profesorem jmenoval.
Obdobnou správní žalobu podala univerzita i v případě druhého nejmenovaného profesora, historika umění Jiřího Fajta. Ten uspěl loni podobně jako nyní Ošťádal jak u pražského městského soudu, tak u Nejvyššího správního soudu. Také v jeho případě musí prezident Zeman o jeho jmenování znovu rozhodnout.
