Bez zbytečného odkladu musí prezident Miloš Zeman rozhodnout o tom, zda jmenuje fyzika Ivana Ošťádala profesorem. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud (NSS), který nepřiznal odkladný účinek kasační stížnosti, kterou prezident ve sporu podal. Vyplývá to z justiční databáze. Hlava státu se stížností bránila červnovému rozsudku Městského soudu v Praze, který označil rozhodnutí nejmenovat Ošťádala profesorem za nezákonné a zrušil ho.
Prezident musí o jmenování fyzika Ošťádala profesorem rozhodnout znovu. Bez zbytečného odkladu
„Nepřiznání odkladného účinku,“ píše se ve zkráceném usnesení v justiční databázi. Prezident Miloš Zeman by tak neměl podle NSS s novým rozhodnutím o jmenování fyzika Ivana Ošťádala dále čekat a měl by se řídit pravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze. Ten v červnu jeho rozhodnutí nejmenovat Ošťádala profesorem zrušil a nařídil mu o jmenování znovu rozhodnout. „Nejmenování“ fyzika profesorem totiž nebylo řádně odůvodněné.
NSS zároveň zamítnutím odkladného účinku nepředjímá, jak následně rozhodne o podané kasační stížnosti. Tu bude teprve posuzovat.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ČTK v SMS zprávě sdělil, že Hrad rozhodnutí nyní nebude komentovat.
Prezidentova stížnost směřuje proti rozsudku, který v červnu vyhověl žalobě podané Ošťádalem a Univerzitou Karlovou. Předsedkyně senátu pražského městského soudu Ludmila Sandnerová tehdy uvedla, že Zeman podle ní zasáhl do autonomie univerzity. Právě škola nese podle soudkyně odpovědnost za volbu kandidátů, nikoliv prezident.
„Není na místě, aby prezident republiky činil vlastní šetření. (…) Žalovaný (prezident) objektivně nemůže disponovat odborností ve všech oborech, v nichž dochází ke jmenování profesorů vysokých škol,“ zdůraznila Sandnerová. Prezident by tak podle ní měl dohlížet pouze na správnost postupu v procesu jmenování.
Kauza trvá pět let
Spor se táhne už od roku 2015. Zeman argumentuje tím, že univerzita nevedla řízení o Ošťádalově jmenování řádně, protože přešla nesoulad jeho styků s komunistickou Státní bezpečností a etického kodexu školy. Škola si za provedeným řízením stojí s tím, že jmenování doporučily vědecké rady při tajném hlasování.
Podle názoru univerzity nedává ústava prezidentovi možnost, aby navrženého kandidáta profesorem nejmenoval. Právník Hradu Marek Nespala tento výklad odmítá s tím, že v takovém případě by byl prezident jen „ceremoniářem, automatem na podpisy a v lepším případě jakýmsi notářem“. Nespala zároveň uvedl, že si nedokáže představit, že by prezident Ošťádala profesorem jmenoval.
Obdobnou správní žalobu podala univerzita i v případě druhého nejmenovaného profesora, historika umění Jiřího Fajta. Pražský městský soud ji teprve začne projednávat.