Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem bylo nezákonné. Stanovil to soud, který rozhodnutí zrušil a věc vrátil prezidentovi k dalšímu řízení. Vyhověl tak žalobě, kterou společně podali Ošťádal a Univerzita Karlova. Verdikt je pravomocný, Hrad proti němu může podat kasační stížnost. Prezidentův právník Marek Nespala novinářům řekl, že to pravděpodobně učiní a že si neumí představit, že by Zeman Ošťádala jmenoval.
Zeman porušil zákon, když nejmenoval Ošťádala profesorem, rozhodl soud
3 minuty
Události ČT: Zeman porušil zákon, když nejmenoval Ošťádala profesorem
Zeman ve zrušeném rozhodnutí argumentoval tím, že univerzita nevedla řízení o Ošťádalově jmenování řádně, protože přešla nesoulad jeho styků s komunistickou Státní bezpečností a etického kodexu školy. Napsal, že profesor má být autoritou a osobností reprezentujíci nejvyšší, i morální kvality a že takovou osobností Ošťádal není.
„Prezident posuzuje správnost postupu v procesu jmenování profesorem, nikoliv však vhodnost kandidátů jako takových. Tato pravomoc náleží vysoké škole,“ zdůraznila předsedkyně senátu pražského městského soudu Ludmila Sandnerová. Zeman podle ní zasáhl do autonomie Univerzity Karlovy. Právě škola nese podle soudkyně odpovědnost za volbu kandidátů, nikoliv prezident.
„Není namístě, aby prezident republiky činil vlastní šetření. Žalovaný objektivně nemůže disponovat odborností ve všech oborech, v nichž dochází ke jmenování profesorů vysokých škol,“ doplnila Sandnerová.
Spor se táhne už od jara roku 2015, kdy Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala, historika umění Jiřího Fajta z UK a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Justice mu Ošťádalův a Fajtův případ vrátila k novému – nyní zrušenému – rozhodnutí, jež učinil v listopadu 2018. Opřel se v něm o stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek.
Škola si za provedeným řízením stojí s tím, že jmenování doporučily vědecké rady při tajném hlasování. Soud jí dal za pravdu. „Posouzení morálních vlastností uchazeče, respektive neposouzení některých morálních vlastností vědeckou radou nelze považovat za porušení procesního postupu v řízení ke jmenování profesorem,“ konstatovala Sandnerová.
„Soud nám dal za pravdu v tom, že svobodné vysoké školy mají právo konat a posuzovat profesorská řízení a že řízení proběhlo řádně,“ komentoval případ rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Prezident není automat na podpisy, říká advokát
Právník Hradu Nespala podotkl, že pokud by prezident musel jmenovat každého uchazeče o profesuru, byl by jen „ceremoniářem, automatem na podpisy a v lepším případě jakýmsi notářem“. „Těžko lze po prezidentu republiky jako nejvyšším výkonném orgánu a nositeli suverenity chtít, že když se poté, kdy proběhne proces, dozví něco, co uchazeče vylučuje, aby to automaticky podepsal a byl s prominutím za blbce,“ míní advokát.
„Prezident věren svému slibu, že bude zastávat svůj úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, prostě nemohl tomuto návrhu vyhovět,“ dodal. V rozhodnutí Zeman poukazoval na to, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek. Fyzik už dříve přiznal, že StB poskytoval krycí adresu, kam si nechala zasílat zahraniční korespondenci. Uvedl k tomu, že byl mladý a naivní.
„Samozřejmě cítím morální zadostiučinění, protože spor se táhne pět let. Pokud vím, tak prezident za svá rozhodnutí nenese právní odpovědnost, takže nevidím nástroj, jak ho přimět změnit názor,“ řekl pro Českou televizi Ošťádal.
Obdobnou správní žalobu podala Univerzita Karlova i v případě Fajta. Termín jejího projednání zatím soud nestanovil.
