Univerzita Karlova podala nové žaloby na prezidenta republiky. Ten odmítl jmenovat dva její pedagogy profesory. Rektor Tomáš Zima zdůraznil, že považuje spor s Hradem za při o výklad a dodržování zákonů v právním státě a také o akademické svobody. Podle prezidentova mluvčího není podání žaloby překvapivé, připomněl, že ho univerzita avizovala.
Univerzita žaluje Hrad kvůli nejmenování profesorů. Prezident podle ní nemá rozhodnutí přezkoumávat
Miloš Zeman odmítl podepsat profesuru fyzika Ivana Ošťádala a kunsthistorika Jiřího Fajta již v roce 2015. Loni v listopadu – po sérii soudních pří – ovšem své rozhodnutí profesory nejmenovat potvrdil a na to nyní Univerzita Karlova reaguje.
„Vzhledem k tomu, že byla porušena pravidla pro jmenování profesory, tak jsme podali k Městskému soudu v Praze dvě žaloby proti rozhodnutí prezidenta republiky ve věci nejmenování profesorů,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Dodal, že každou žalobu podává společně s vysokou školou i docent, kterého prezident odmítl jmenovat.
Prorektor: Není úkolem prezidenta meritorně přezkoumávat řízení
Prorektor UK pro akademické kvalifikace Aleš Gerloch upřesnil, že škola v žalobách rozporuje prezidentovy argumenty. Ten ve svém rozhodnutí z loňského listopadu zpochybnil průběh jmenovacího řízení.
Ve sporu již v minulosti padl pravomocný rozsudek, podle Gerlocha z něj vyplývá, že „není úkolem prezidenta republiky, ale ani ministra školství, mládeže a tělovýchovy, aby přezkoumávali meritorně podmínky pro udělení jmenování profesorem“. Míní naopak, že by prezident mohl zasáhnout pouze v případě, že by byly porušeny procesní podmínky stanovené zákonem, například se o návrhu nehlasovalo.
Aleš Gerloch také citoval z rozsudku městského soudu, který upozornil, že prezident či ministr školství „na posouzení odborných kvalit uchazeče nejsou odborně vybaveni“, a proto přezkoumávat rozhodnutí vysoké školy nemohou. Zároveň škola argumentuje tím, že prezident vydal rozhodnutí sám, i když to mu ústava neumožňuje.
„Pravomoc (…) je vykonávána vždy v režimu kontrasignace, čili společně s předsedou vlády nebo členem vlády, kterého k tomu předseda vlády pověří. V tomto případě postupoval prezident republiky samostatně, a z toho plyne druhý základní argument: Že rozhodnutí není platné, protože nebylo vydáno ústavou předepsaným způsobem,“ shrnul Aleš Gerloch, kterého sám Miloš Zeman navrhl na ústavního soudce.
GALERIE
Profesury 11. 2.
Hrad věří, že se podřídil rozsudku
Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček je však přesvědčen, že Miloš Zeman postupoval v duchu rozsudku městského soudu. „Pan prezident na svém rozhodnutí trvá, to je jednoznačné,“ řekl mluvčí.
Prezident zdůvodnil své odmítnutí pochybnostmi o morálním profilu obou kandidátů. V případě Ivana Ošťádala jde o spolupráci s StB – Ošťádal sám přiznal, že jí poskytl krycí adresu – u Jiřího Fajta jde o údajné pochybení ve funkci ředitele Národní galerie. V jeho případě ještě loni Hrad připojil novou pochybnost, zda na vysoké škole učil dostatečně dlouho na to, aby mohl profesorem být, a zpochybnil i Fajtovu práci na devítisvazkové rukověti dějin umění, kterou editoval.
Rektor Zima tyto pochybnosti odmítl. „Bylo vytýkáno, že pan docent Fajt neučil na české vysoké škole, ale že učil v zahraničí. Od středověku se učitelé pohybují v evropském a světovém prostoru. Jestliže někdo učí na prestižní univerzitě, což je Technisches Universität Berlin, tak to počítáme jako plnohodnotnou pedagogickou práci,“ zdůraznil. Dodal přitom, že kritéria pro jmenování profesorem nemusí každý splnit beze zbytku. „Jsou doporučena,“ poukázal rektor.
Mluvčí Hradu je však přesvědčen, že jsou ve Fajtově případě prezidentovy argumenty závažné. Pokud jde o Ošťádalovu údajnou spolupráci s StB, hovoří o výhradě svědomí. „Mě překvapuje, že v takovém případě je tak zvýšená citlivost, zatímco v jiných případech se lidé, kteří se pohybují v akademických kruzích, rozčilují nad tím, že lidé, kteří se nějakým způsobem s StB zapletli, působí v některých funkcích nebo orgánech,“ uvedl.
Dodal, že „prezident republiky není automatem na podpisy“. Bylo by přitom podle něj nejlepší, kdyby prezident profesuru vůbec nepodepisoval. „Nechť je tato pravomoc sejmuta z prezidenta republiky, nechť jsou profesoři například jmenováni přímo univerzitami. Ale nemůžeme chtít po prezidentu republiky, aby podepsal cokoliv, jakýsi bianco šek,“ řekl mluvčí prezidenta.
