Pražský městský soud zrušil rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesorem. Podle pravomocného rozsudku nemůže prezident po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol. Hradní mluvčí předpokládá, že Zeman ve věci „učiní rozhodnutí“.
Soud poukázal na to, že postup ke jmenování profesorem upravuje zákon o vysokých školách, podle nějž kvalifikaci uchazeče postupně posuzuje odborná hodnoticí komise, vědecká rada příslušné fakulty a vědecká rada vysoké školy.
„Pokud řízení o jmenování profesorem proběhne řádně a v souladu se zákonem, nemůže již žádný orgán moci výkonné – tedy ministr školství, vláda ani prezident republiky – sám znovu posuzovat, zda kandidát podmínky pro jmenování profesorem splňuje. Tím by bylo nepřípustně zasaženo do autonomie vysokých škol a ústavně garantované svobody vědeckého bádání a umělecké tvorby,“ konstatoval senát soudkyně Viery Horčicové.
Zeman nepodepsal Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala poukázal na údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností.
Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). Fajt i Ošťádal se proti Zemanovu postupu bránili žalobami, Eichler se soudit nechtěl.
Jiří Fajt působí na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Absolvoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). Od roku 1992 působil v Národní galerii jako kurátor středověkého umění, později ředitel Sbírky starého umění. V éře Milana Knížáka z NG odešel, od roku 2014 je ale jejím generálním ředitelem.
Jan Eichler přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE.
Ivan Ošťádal pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.
Soud: Prezident není odpovědný, ale zákony dodržovat musí
Podle aktuálního rozhodnutí soudu může prezident rozhodnout, že navrženého kandidáta nejmenuje profesorem, pokud dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný.
„Takové rozhodnutí však musí obsahovat odůvodnění, což v posuzované věci splněno nebylo. Pro tuto vadu řízení bylo rozhodnutí prezidenta zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení,“ vysvětlila mluvčí soudu Markéta Puci. Proti rozsudku lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta ale sama o sobě nemá odkladný účinek.
Miloš Zeman v kauze argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Pražský městský soud tento názor vyvrátil. Podle něj se ustanovení vztahuje výlučně na osobní odpovědnost člověka, který úřad prezidenta vykonává, nikoliv však na prezidenta jako státní orgán.
Z textu vysokoškolského zákona je podle soudců zřejmý úmysl zákonodárce, aby odborné kvality uchazeče zkoumaly orgány veřejné vysoké školy. „Jen vědecká rada a odborná hodnotící komise, které jsou personálně obsazeny uznávanými odborníky v příslušných oborech – nikoliv ministr školství či prezident republiky – mohou komplexně posoudit odborné i morální kvality uchazečů,“ upozornili v rozsudku.
„Navíc, pokud by bylo připuštěno, aby orgány moci výkonné věcně rozhodovaly o tom, kdo může být profesorem, jednalo by se o zjevné popření autonomie veřejných vysokých škol,“ doplnil soud.
Ovčáček: Prezident učiní rozhodnutí
„Lze předpokládat, že pan prezident ve věci učiní rozhodnutí,“ okomentoval rozhodnutí soudu Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. S dalším vyjádřením odkázal na právního zástupce Hradu Marka Nespalu. Ten řekl, že prozatím nemá k dispozici odůvodnění rozhodnutí, protože soud rozhodoval v neveřejném zasedání.
„Až se s písemným odůvodněním seznámíme, tak dám klientovi doporučení, jak dál postupovat. To znamená, zda proti tomuto rozhodnutí brojit kasační stížností, anebo přistoupit k novému rozhodnutí v intencích požadavků správního soudu,“ uvedl Nespala.
Prezident nemá žádnou lhůtu, ve které by musel znovu rozhodnout. „Samozřejmě, správní lhůta tady není, ale prezident republiky v tomto případě nebude nečinný,“ dodal právník.
Rektoři rozhodnutí uvítali
Rektoři vysokých škol rozhodnutí soudu uvítali. Podle předsedy České konference rektorů a rektora UK Tomáše Zimy jde o důležitou zprávu pro všechny vysoké školy a pro zajištění jejich nezávislosti.
„Věřím, že pan prezident své rozhodnutí přehodnotí a bude jmenovat nejen kolegy z Univerzity Karlovy, kterých se rozhodnutí týká, ale také docenta Eichlera z VŠE, který se rozhodl žalobu stáhnout,“ sdělila rektorka Vysoké školy ekonomické Hana Machková. Všichni tři dotčení měli podle ní na jmenování profesory právo, protože řízení proběhlo řádně a uchazeči jednoznačně splnili podmínky.
Rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička má za absurdní, že prezident chtěl opravovat to, co podle zákona schválily vědecké rady univerzit. „Již od začátku jsme věděli, že věc se má tímto způsobem. Do absurdní situace to došlo v momentě, kdy podobné věci, kterými pan prezident argumentoval při nejmenování některých profesorů, tak mu najednou nevadily u jím navrženého premiéra,“ podotkl.
„Je určitě dobře, že to dospělo do nějakého rozumného konce, koneckonců se to může týkat profesorů na všech univerzitách. Netuším ale, jak se k tomu postaví pan prezident,“ prohlásil rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch. Podle něj celý případ ukazuje, že vztah rektorů s hlavou státu není v normálním stavu.
Rektor Českého vysokého učení technického Vojtěch Petráček doufá v to, že profesoři nyní budou jmenováni podle zvyklostí. Nechtěl předvídat, jak se k věci postaví prezident. „Myslím si, že vědecké rady postupují standardně dokumentovaným způsobem a podle metodik, které jsou na univerzitách dokumentované a schválené. Takže to jistě bude všechno v pořádku,“ uvedl.
Verdikt soudu podle rektora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Tomáše Machuly respektuje logiku rozhodování v řízeních, jako je jmenování profesorem. „Orgány univerzit posuzují způsobilost uchazeče a podpis prezidenta tento proces formálně završuje. Rozumím tomu, že pan prezident, jak se svého času vyjádřil, není jen automatem na podpisy. Nicméně k funkcím, jako je prezident, patří jak podpisy stvrzující jeho vlastní rozhodnutí, tak podpisy, které pouze formálně stvrzují rozhodnutí jiných orgánů.“
Rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová vnímá rozsudek jako průlomový. „Soud jasně řekl, že kdokoli a kterýkoli orgán výkonné moci musí respektovat zákon o vysokých školách, a to je důležité,“ zdůraznila.
Rektor zlínské Univerzity Tomáše Bati Petr Sáha sdělil, že po dnešním verdiktu snad budou ukončeny „nekulturní vztahy mezi akademickou obcí a prezidentem“. Podle rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka prezident nejednal v souladu se zákonem.
