Německo-nizozemský sbor převezme vedoucí roli NATO v Lotyšsku a Estonsku

V nadcházejících týdnech převezme 1. německo-nizozemský sbor (1GNC) v obranných plánech NATO roli taktického velitelství. Podle lotyšského ministerstva obrany bude řídit alianční aktivity na východním křídle, konkrétně v Lotyšsku a Estonsku.

NATO plánuje novou roli německo-nizozemského sboru oficiálně schválit letos v létě. Po jejím převzetí bude sbor koordinovat pozemní obranné jednotky NATO i národní jednotky rozmístěné v Lotyšsku a Estonsku. Bude to zahrnovat vedení vojenských cvičení, přípravu sil na operace a v případě potřeby koordinaci obrany východního křídla NATO. Dosud tyto úkoly plnil Mnohonárodní sbor Severovýchod.

Změny jsou součástí reformy velení a řízení NATO, která byla zavedena po summitu ve Vilniusu v roce 2023 s cílem zajistit rychlejší a efektivnější mobilizaci spojeneckých sil.

Německo a Nizozemsko nabídly svůj společný sbor jako taktické velitelství pro obranné plány pobaltského regionu a navázaly úzkou a profesionální spolupráci s Národními ozbrojenými silami.

Vlajka německo-nizozemského sboru NATO
Zdroj: German-Netherlands Corps (1GNC)

„Začleněním německo-nizozemského sboru do obranných plánů NATO přebírají obě země další odpovědnost za bezpečnost Evropy. Jsme odhodláni tuto roli plnit; prostřednictvím tohoto sboru přinášíme úspěšný příklad mnohonárodní spolupráce. Ve velitelství sboru spolupracuje šestnáct zemí. V přidělených formacích, jako je 1. obrněná divize, už nizozemští a němečtí vojáci slouží každý den bok po boku. Takto vypadá interoperabilita a odpovědnost za Evropu,“ uvedl k nasazení německý ministr obrany Boris Pistorius.

Německo-nizozemský sbor je velitelství vysoké připravenosti, které dokáže řídit mezinárodní síly čítající zhruba padesát tisíc vojáků. Má rozsáhlé operační zkušenosti – v minulosti vedlo operace Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil v Afghánistánu a opakovaně působilo také jako pohotovostní velitelství Sil rychlé reakce NATO. Sbor vznikl v roce 1995 a Německo s Nizozemskem se v jeho velení střídají. V současnosti mu velí Německo, které velení vykonává do začátku roku 2028.

Na svém webu se sbor označuje za mnohonárodní bojové velitelství určené pro NATO a Evropskou unii. Uvádí, že řídí síly při rozsáhlých pozemních operacích a že jeho úkolem je hájit zájmy Aliance, chránit obyvatele, hodnoty i budoucnost spojenců. Zdůrazňuje také komplexní přístup ke spolupráci s vojenskými i civilními partnery, který mu má umožnit působit v různých typech prostředí.

Článek od LSM (Latvian Public Media), poprvé byl publikován 29. května 2026 v 11:07 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 43 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 5 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...