Vláda Roberta Fica (Smer) stihla za rok u moci na Slovensku mimo jiné zrušit speciální policejní útvar, který stíhal i lidi spjaté právě se současným vedením sousedního státu. Z tehdejších policistů nebo prokurátorů jsou teď bývalí policisté a prokurátoři a někteří sami čelí trestnímu stíhání. Právě s lidmi, kteří skončili ve významných pozicích – třeba také v kultuře čí médiích – natáčeli Reportéři ČT. A zkoušeli mluvit i s těmi, kteří nyní vládnou.
Jakmile se Ficova vláda dostala k moci, jako jedna z prvních přišla v reformách na řadu policie. Konkrétně NAKA neboli Národní kriminální agentura. Vedl ji Lubomír Daňko, jehož lidé se specializovali na ty nejzávažnější trestné činy včetně korupce. Vyšetřování se nevyhnulo ani vysokým státním funkcionářům nebo politikům mnohdy blízkým Ficově Smeru.
„Celý život jsem působil jako vyšetřovatel, a nakonec jako ředitel NAKA, kterou jsem řídil. A skončil jsem tam proto, že policejní prezident se mnou dál nepočítal,“ říká teď Daňko. „Dělali jsme všechno. Všechny případy, které jsme měli na stole, ať se týkaly koaličních, nebo opozičních politiků,“ vzpomíná.
U zrodu NAKA stáli její největší dnešní kritici
NAKA vznikla před dvanácti lety ještě během jednobarevné vlády Smeru. U vzniku elitní vyšetřovací jednotky tak stáli její dnešní největší kritici: Robert Fico, premiér tehdy i teď; Tibor Gašpar, v té době policejní prezident, dnes poslanec Smeru a místopředseda parlamentu; a Robert Kaliňák (Smer), tehdejší ministr vnitra, teď šéf resortu obrany.
Při zakládání NAKA tvrdili, že k rozkrývání závažné trestné činnosti jsou potřeba právě specializované jednotky. Jenže když pak Smer prohrál volby a přišel o moc, začala NAKA všechny tři své zakladatele – teď klíčové může vládního Smeru – vyšetřovat.
Vyšetřování lidí blízkých Smeru, včetně samotného Fica, začalo po zadržení Ludovíta Maka, bývalého ředitele Kriminálního úřadu finanční správy. V médiích se o něm v tu dobu psalo jako o muži, který potápí Fica a Kaliňáka.
„Stále poukazovali na tiskovkách na to, že jsou politicky stíháni a podobně, a sami říkali, že musí dojít k nějaké změně,“ naráží Daňko na kritiku politiků Smeru směrem k NAKA. „Tím, že (Mako) začal spolupracovat, tak začal vysvětlovat, jak fungoval svět našich lidí, když to mám tak zjednodušit. Začal mluvit o úplatcích, které se předávaly, o tom, jak působila policie a podobně.“
Očistec
To byl rok 2020 a start nejcitlivější kauzy, která se Smeru dotýká – takzvaný Očistec. Právě v tu dobu byl Fico a jeho strana v opozici. Během vyšetřování došlo i k zadržení bývalého policejního prezidenta a současného místopředsedy slovenského parlamentu Gašpara.
Vyšetřování se postupně přibližovalo blíž a blíž ke Smeru, policie pak nahrála na odposlouchávané myslivecké chatě Fica i Kaliňáka. Radili se tam o dalším postupu proti těmto stíháním, třeba i s právníkem Pavlem Gašparem, synem zmiňovaného a už tehdy trestně stíhaného policejního exprezidenta. V rozhovoru mimo jiné zaznělo, že „teď je důležité, aby se rozpadl ten Očistec“.
Gašpar mladší je teď čerstvým šéfem slovenské tajné služby, zatímco Daňko ve funkci šéfa NAKA skončil hned poté, co se vláda ujala moci. Nemohl zůstat ani jako řadový vyšetřovatel.
„Klidně bych vyšetřoval závažnou trestnou činnost. Nemuseli mi dávat citlivé případy. Za svých dvacet let jsem ukázal, že vyšetřovat umím, ale to mi nebylo umožněno,“ popisuje nyní Daňko.
Konec NAKA
Letos prvního září pak byla v tichosti zrušená i celá NAKA, vznikly místo ní tři nové složky. Někteří detektivové odešli radši dobrovolně do civilu, asi stovku vyšetřovatelů pak vedení přeřadilo z prezidia na okrsky. Reorganizaci, která se měla dít na základě statistik policejního prezidia, dodnes vláda veřejně zcela nevysvětlila. Jediné, co zaznívá, je, že systém byl neefektivní a že se policisté prý zpolitizovali.
„Vždyť já při jejím vzniku byl. To je moje myšlenka ještě jako policejního prezidenta. To, že ji někdo politicky zneužil, to už je druhá otázka,“ tvrdí teď Tibor Gašpar. Připustil, že v NAKA působili elitní policisté. „Ale byli tam i lidé, kteří přišli z obvodních oddělení bez kariérního růstu přes okresní ředitelství, krajské ředitelství. A já je vůbec nepovažuji za elitní,“ dodal.
„Obrazně řečeno, všichni, kdo měli zkušenosti, uměli anglicky, měli kontakty v jiných evropských zemích, jsou pryč nebo někde přeloženi na bezvýznamná místa na okresních odděleních,“ komentuje situaci sociolog Michal Vašečka z Bratislava Policy Institute. „Fajn, že se několik mocných zachránilo před vězením, ale kdo tuto zemi chrání před organizovaným zločinem?“ položil vzápětí otázku.
Reportéři ČT se na vysvětlení celé policejní reorganizace chtěli zeptat i ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka z koaličního Hlasu. Na žádost o rozhovor ale resort nereagoval.
Exvyšetřovatel mluví o pomstě
„Skutečný důvod je ten, že se potřebovali zbavit vyšetřovatelů a ukázat policistům, jak dopadnou, když se pokusí v budoucnosti vyšetřovat,“ míní Daňko o zrušení NAKA. Krok označil za pomstu.
Gašpar starší to ale odmítá. „Ale vždyť to je zásadní argument opozice a některých červených deníků, jako je SME, Aktuality nebo Deník N, které já nepovažuji za objektivní média. A už vůbec ne za taková, která by dodržovala principy novinářské práce. Jednoduše vycházím z důkazů, ne ze subjektivních pocitů,“ tvrdí.
Konec speciální prokuratury
Nejde ale jen o policii. Ficova vláda mění také justici. Už na začátku roku novelizovala i trestní zákoník. Poslanci tak mimo jiné prosadili snížení trestních sazeb za korupci i zkrácení promlčecích lhůt některých trestných činů. Proti tehdy protestovaly tisíce lidí.
V rámci novely pak vláda zrušila i Úřad speciální prokuratury, tedy něco jako specializované státní zastupitelství, kterému elitní vyšetřovatelé z NAKA předávali své případy. Speciální prokuratura vykonávala dozor i nad kauzami, které se dotýkaly právě vládního Smeru.
Jedním ze dvou prokurátorů, kteří podávali obžalobu v kauze Očistec, byl Michal Šúrek. I o něm Fico mluvil na oné myslivecké chatě, i jeho se chtěl zbavit. „Aktuálně jsem trestně stíhaný a byl mi zastavený výkon funkce prokurátora,“ vysvětluje Šúrek aktuální stav.
Čelí obvinění policejní inspekce, že údajně chtěl poškodit stranu Smer a konkrétní veřejně činné osoby, třeba právě policejního exprezidenta Gašpara. Trestně stíhán je Šúrek spolu s Daňkem a dalšími vyšetřovateli kauzy Očistec.
Propuštění Kováčika, obvinění prokurátora
Šúrek se podílel i na odsouzení bývalého šéfa speciální prokuratury Dušana Kováčika, kterého soud poslal na osm let do vězení za korupci a vyzrazení utajovaných skutečností. Když byl Kováčik před čtyřmi lety zadržen a následně odsouzen, bylo to na Slovensku považováno za největší úspěch v boji proti korupci, respektive proti prorůstání politické a ekonomické moci s justicí. V tu dobu byl Fico v opozici.
Ve slovenských médiích si Kováčik vysloužil přezdívku Zametač kauz. Během několika let totiž nepodal obžalobu v žádném z případů, které dozoroval. Nikdy vinu nepřiznal, se soudem nespolupracoval a nevyzradil žádné informace.
Obvinění prokurátora Šúrka teď přišlo ve stejném týdnu, kdy ministr spravedlnosti Boris Susko ze Smeru pozastavil Kováčikovi trest a pustil ho ven z vězení. „Mohu říci na rovinu, že to vnímám i v kontextu toho, čím se současná vládní garnitura ani netajila, když veřejně prohlašovala, že s námi zatočí. Veřejně vyhrožovali mně, že ještě uvidím a podobné věci. Takže ano, v tomto kontextu to můžu vnímat, že je to v uvozovkách za odměnu,“ prohlásil Šúrek.
Experti: Kriminalizace je vzkaz pro ostatní
„Ta pomsta je velmi viditelná, ale opravdu dochází ke kriminalizaci, která už nemá vlastně racionální opodstatnění,“ komentuje sociolog Vašečka. „Ale ono má to svou logiku, protože to je vzkaz pro všechny do budoucna,“ je přesvědčený.
„To není jenom odvolávání někoho, s kým ideově nesouzní, ale přímo odvolávání nepřátel a zbavování se jich,“ dodává odborník na hatespeech Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd České republiky.
Novela trestního zákoníku má ještě jeden dopad. Odsouzenému prokurátorovi Kováčikovi, který má nyní díky Smeru přerušený trest, by teď mohla pomoct právě ona. Na soudní proces přitom čeká třeba i Tibor Gašpar – přestože je bývalý policejní prezident trestně stíhaný, byl jako poslanec Smeru jedním z předkladatelů novely zákoníku.
„Nikdo se neptá, jak ty kauzy vznikly, zda byly zákonné, zda je nevedly zaujaté orgány činné v trestním řízení, zda se v nich nemanipulovalo,“ prohlášuje Gašpar.
„Máme bohužel situaci takovou, že mezi soudci – protože mluvíme většinou o případech Specializovaného trestního soudu, kde jich je možná patnáct – se mi zdá, (že jde o) situaci, kdy považujeme za účastníky na manipulaci i některé konkrétní soudce,“ tvrdí Gašpar.
Odvolávání v kultuře
Kromě rozsáhlých změn v policii a justici se dějí velké a viditelné zásahy i ve slovenské kultuře. Už se ale tolik nemluvilo o tom, co se dělo v jejich pozadí. Právě to podle kritiků dokresluje fungování celého Ficova kabinetu.
Ministryně kultury Martina Šimkovičová ze Slovenské národné strany (SNS) na konci léta odvolala nejen ředitelku Národní galerie Alexandru Kusou, ale i šéfy Národního divadla a Národního muzea. Ani ministerstvo kultury na žádost Reportérů ČT o rozhovor a vysvětlení těchto kroků nereagovalo. I proti těmto změnám v létě protestovaly tisíce lidí.
„To vždy začne tak, že nejprve (přijde) nějaká kontrola, aby vás vystrašili. A pak se napíší všechna ta slova, aby vás ještě zdiskreditovali. Protože nejen, že vám vezmou práci, ještě to musíte mít s ostudou, takový celý balíček,“ stěžuje si Kusá.
„Pracoval jsem jako analytik na ministerstvu kultury pod tímto politickým vedením a poté, co byl můj analytický útvar zrušen, jsem byl vyhozen. Tak veřejně mluvím o tom, co se na ministerstvu děje,“ říká Marcel Čas, bývalý ředitel analytického oddělení resortu.
Fico SNS potřeboval, aby jeho Smer spolu s koaliční stranou Hlas – sociálna demokracia mohly sestavit vládu. V parlamentu jsou za SNS ale zejména konspirátoři a fanoušci ruského režimu Vladimíra Putina.
„Kultura Slovenska je bohužel momentálně obětí toho, že si prostě potřebovali zajistit beztrestnost. To, že se museli spojit s pár pravicovými extremisty, kteří budou do veřejného prostoru pouštět hlouposti a konspirace, tak to jim jednoduše za to stojí,“ míní Čas.
Exúředník: Vyhrožovali mi sledováním
Velmi viditelný je také Lukáš Machala, dříve neúspěšný kandidát SNS, teď ministerský úředník. V minulosti šířil různé dezinformace. Třeba, že ilumináti připravují třetí světovou válku a svět může zachránit jedině Putin. Ptal se také, zda je doloženo, že je Země kulatá.
Podle Čase slovenskou kulturu nyní řídí právě Machala. „Tak si mě posadil a řekl: ‚Já jsem si vás trochu lustroval‘ a ‚znám Vás a Vaše politické názory a vím, že máte jiné názory než já. Vím, že jste liberál‘,“ popsal Čas. „Vyhrožoval mi, že má mnoho známých ve Slovenské informační službě a že mě dá sledovat,“ tvrdí vyhozený úředník.
„To je takový princip, šikana, zastrašování. Tak fungoval socík, že oni to dělají proto, aby se už potom nikdo jiný neozval,“ míní Kusá. „Snaží se vyvolat dojem, že jsou všemocní,“ popsal situaci odborník na hatespeech Koblížek.
„Je to vysoce alarmující, protože Slovensko se opravdu přeměňuje na autokracii. Dokonce v médiích můžeme mluvit o cenzuře, autocenzuře,“ komentuje to politoložka Andrea Michalcová z Centra pro informovanou společnost.
Válka proti médiím
Pomyslnou válku vyhlásila Ficova vláda právě i některým médiím. „Pracovala jsem v redakci zpravodajství Slovenské televize a také jsem přispívala svými reportážemi do programu Reportéři. A ze Slovenské televize jsem odešla, protože jsem nesouhlasila se změnami, které se tam v posledních měsících děly,“ uvádí Barbora Šišoláková, bývalá novinářka RTVS (Rozhlas a televízia Slovenska).
V televizi Markíza zase po šestnácti letech skončil moderátor nejsledovanějšího politického pořadu v zemi Na tělo Michal Kovačič. „Poté, co jsem promluvil o tom, co se stalo v Markíze, jsem dostal výpověď.“
„Ono se možná z pohledu Česka může zdát, že se to dělo jen v Markíze a ve veřejnoprávní televizi. Dělo se to postupně, pomalu a plíživě všude, nejen v televizích, ale i v některých dalších médiích,“ upozorňuje Kovačič.
Vláda také plánuje zavést Národní mediální úřad, který by dohlížel na fungování médií. Hlavně ale sdělovací prostředky, kultura i policie čelí neustálým urážkám a nenávisti.
Experti: Jde o vytvoření nedůvěry v systém
„Tohle se také někdy považuje za cenzuru – když tak oslabí vaši autoritu, že sice něco můžete říkat, nikoho to ale nezajímá, nemá to žádnou váhu,“ vysvětlil Koblížek.
„To je přesně cíl, který bohužel populisté obecně mají,“ míní politoložka Michalcová. „Strach, lži, nadávky a různá zjednodušení jsou bohužel něco, co funguje a fungovat bude,“ dodala.
