Několik tisíc lidí v Bratislavě opět demonstrovalo proti změnám v tamním veřejnoprávním médiu RTVS. Akci svolalo nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS), protest se však koná bez podpory dalších opozičních uskupení. Demonstrující chtějí vyjádřit nesouhlas s některými kroky vlády současného premiéra Roberta Fica (Smer–SD).
Příznivci PS se sešli na Náměstí svobody v centru Bratislavy. Uplynulé protesty proti slovenské vládě organizovala všechna tři opoziční uskupení – Kresťanskodemokraticke hnutie (KDH), Sloboda a Solidarita (SaS) a právě PS. Demonstrace se konají od podzimu loňského roku.
Podle organizátorů se na místě sešly zhruba čtyři tisíce lidí, oficiální údaje od slovenských bezpečnostních složek ovšem nejsou k dispozici.
„Pokud Fico ovládne RTVS, tak to bude zásadní krok směrem k nesvobodě. Nemůžeme jim to dovolit, je to náš společný zápas o svobodu,“ prohlásil předseda PS Michal Šimečka. V projevu na shromáždění, které trvalo zhruba hodinu, uvedl, že Slovensko potřebuje silné a nezávislé veřejnoprávní médium.
Šimečka dále oznámil, že opozice, stejně jako při změnách trestního práva, je i při jednání o novém zákonu o veřejnoprávní televizi a rozhlasu připravena přistoupit k obstrukcím ve sněmovně, svolávat velké demonstrace a podat podněty k ústavnímu soudu. Na schválení předlohy zákona o STVR má vládní koalice ve sněmovně dostatek hlasů.
Demonstrace se zúčastnil mimo jiné i český televizní a filmový producent Čestmír Kopecký. „Držím vám palce. Není to jenom politická bitva o televizi. Je to i občanská bitva o to, aby televize dělala pro vás, co potřebujete, co chcete. Televize dělá spoustu věcí, které jsou apolitické. Když tam politici nacpou svého ředitele, tak je to člověk, který tomu nerozumí, dělá to blbě,“ prohlásil.
Při minulých protestech se účastníci demonstrací vyslovili třeba proti záměrům slovenské vlády zrušit úřad speciální prokuratury, proti zkracování promlčecí lhůty či snižování některých trestních sazeb za závažnou ekonomickou činnost.
Spor o další směřování RTVS
Novela o fungování Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) počítá s koncem jejího současného šéfa Ľuboše Machaje. Spolu s ním má také skončit funkční období devíti členů rady stanice. Nově by pozici ředitele měla volit přímo rada, nikoliv parlament, jako tomu bylo doposud.
Legislativu už Ficův kabinet schválil v minulém týdnu, nyní míří do parlamentu. Představitelé nynější slovenské vládní koalice, která nastoupila do úřadu loni v říjnu, se netajili tím, že jejich cílem je dosáhnout změn ve vedení RTVS. Tvrdili, že RTVS není objektivní.
Opoziční strany na Slovensku či Evropská vysílací unie kritizovaly původní předlohu zákona jako ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize a rozhlasu. Nejsilnější opoziční hnutí PS v reakci na rozhodnutí vlády podotklo, že zákon znamená konec svobodné RTVS. Podle opozičního KDH je jediným cílem vlády získat kontrolu nad RTVS.
SaS vyjádřila podporu nynějšímu generálnímu řediteli Machajovi i zaměstnancům současné RTVS. Předseda strany Branislav Gröhling uvedl, že vládou schválený návrh zákona o STVR je účelovým krokem k tomu, aby byl vyměněn ředitel RTVS.
Neshody ve slovenské opozici
Politoložka Aneta Világi z katedry politologie na Univerzitě Komenského v Bratislavě ve vysílání ČT24 upozornila na to, že čtvrteční protest svolalo pouze PS – tedy bez podpory ostatních opozičních uskupení.
Vedoucí katedry politologie z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Erik Láštic, který byl dalším hostem ve vysílání ČT24, upozornil, že podle průzkumů veřejného mínění jsou změny v podpoře politických stran na Slovensku minimální. K oslabování podpory nejsilnějších vládních stran Smer–SD či Hlas–SD tak nedochází.
Politolog zmínil také demonstrace ze začátku roku, které souvisely s novelou trestního zákona a zároveň předcházely slovenským prezidentským volbám. „Byly vnímány jako první šance alespoň částečně zhodnotit, co nová vládní koalice na Slovensku za pár měsíců udělala,“ uvedl. Pro opozici je podle něj těžké přesně zacílit protesty na téma, které by dokázalo mobilizovat tak jako během změn trestního zákona.
Opoziční uskupení se v případě menších změn – třeba ve fungování RTVS či druhého důchodového pilíře – neumějí dohodnout na tom, jakým způsobem budou „mobilizovat odpor vůči nim“.
