Slovenská sněmovna v úterý schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá snížení schodku veřejných financí v přepočtu na 4,72 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letos původně plánovaných téměř šesti procent výkonu ekonomiky.
Slovensko schválilo rozpočet, pokračuje v konsolidaci zadlužení
Předlohu při hlasování podpořili nejen vládní poslanci, ale také tři nezařazení zákonodárci, kteří v říjnu opustili klub nejmenší vládní strany SNS, a kteří v uplynulém týdnu naopak nehlasovali stejně jako jejich koaliční kolegové. Celkem bylo pro 79 hlasů, Národná rada Slovenska má dohromady 150 poslanců.
Slovensko navzdory očekávanému zlepšení svého hospodaření ani v příštím roce nebude plnit pravidlo Evropské unie, že veřejný schodek by neměl překročit tři procenta HDP. Na tuto úroveň by se slovenský deficit měl podle rozpočtového výhledu snížit až v roce 2027.
Web deníku SME poznamenal, že přes chystané výrazné snížení deficitu bude Slovensko v rámci dvaceti zemí platících eurem na druhém nejhorším místě. Hůře na tom bude už jen Francie. Web dodal, že o rozpočtu se překvapivě jednalo jen tři dny.
Změny v daních
Ve státním rozpočtu Slovenska na rok 2025 jsou zahrnuta opatření z letošního konsolidačního balíčku v původně schváleném objemu zhruba 2,7 miliardy eur (68 miliard korun), který počítá od ledna 2025 zejména se zvýšením základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH) ze současných dvaceti procent na 23 procent.
V rámci této daně však vláda udělala některé významné přesuny, a to i proti svým původním záměrům. Vybrané základní potraviny (maso, mléko, máslo, sýry, med, brambory, ovoce a zelenina, chléb a ovocné šťávy), léky, tisk a učebnice budou přesunuty z desetiprocentní sazby do nově vytvořené pětiprocentní sazby. Sem budou patřit i knihy, u kterých se původně počítalo se sazbou 23 procent. Dále také stravování v gastro sektoru, ubytovací služby (i u nich byla původně navržena sazba 23 procent) a vstupné na sportoviště. U ostatních potravin a elektřiny se nově uplatní devatenáctiprocentní sazba (nyní dvacet procent). Do základní sazby 23 procent budou patřit všechny výrobky a služby, kterou nejsou adresně zahrnuty v první (19 procent) či druhé (5 procent) snížené sazbě daně.
Dále se má zvýšit sazba daně z příjmů pro právnické osoby s vyššími příjmy (na 24 procent). Zavedena má být daň z finančních transakcí či daň ze slazených nealkoholických nápojů. Právě kvůli tomu předlohu rozpočtu už dříve kritizovala nejen opozice, ale i zástupci zaměstnavatelů a odbory.
Jak to vidí centrální banka a rozpočtová rada
„Předložený návrh rozpočtu veřejné správy na roky 2025 až 2027 představuje začátek dlouhé cesty k ozdravení veřejných financí,“ napsala ve své analýze Národna banka Slovenska. Uvedla rovněž, že Slovensko je jednou z osmi zemí eurozóny, které mezi roky 2024 a 2025 snižují poměrně výrazně schodek. „Je z nich však jedinou, která při tom zvyšuje své výdaje.“
Centrální bankéři považují rozpočtový cíl na rok 2025, snížit schodek na 4,7 procenta HDP, za splnitelný. „Dosažení vládních cílů by vedlo ke stabilizaci veřejného zadlužení. To se však stále nachází v nejvyšším sankčním pásmu dluhové brzdy a fiskální prostor na absorbování případných budoucích šoků tak zůstává omezený. Pro snížení veřejného zadlužení na dlouhodobě udržitelnou úroveň bude muset konsolidace pokračovat i za rozpočtovým horizontem,“ uvádí centrální banka ve své analýze.
Nezávislá rozpočtová rada už dříve uvedla, že země příští rok může dosáhnout plánovaného schodku veřejných financí jen v případě, že vláda nepoužije rozpočtové rezervy na nové výdaje. Parlament ale už při hlasování o návrhu rozpočtu snížil hodnotu původně vyčleněné rezervy, a to i kvůli změnám při zvyšování platů zdravotníků.
Potíže s překračováním rozpočtových deficitů
Slovensko je jednou ze sedmi zemí Evropské unie, se kterými EU letos v létě zahájila řízení kvůli překročení stanovených rozpočtových deficitů. Hospodaření Slovenska se výrazně zhoršilo, když v roce 2020 propukla epidemie nemoci covid-19. Zemi tehdy vládla současná opozice.
Návrh státního rozpočtu Slovenska na rok 2025 vychází z předpokladu růstu ekonomiky o 2,2 procenta, s výraznějším zrychlením inflace a s poklesem tempa růstu reálných mezd.
Politický rozměr nového státního rozpočtu
„Vládní koalice to má těžké, ale fungujeme. Děkuji všem za rozpočet,“ řekl po hlasování sněmovny slovenský premiér Robert Fico (Smer). Podle serveru Aktuality.sk Fico dále požádal veřejnost, aby nevěřila médiím. „Lžete od rána do večera,“ řekl Fico na adresu médií a s použitím vulgarismu je vyzval, aby přestala lhát.
Předsedové tří vládních stran pak v proslovech zdůraznili, že s aktuální podobou státního rozpočtu je prý spokojená i Evropská komise.
Slovenská média minulý týden informovala o problémech vládní koalice ve sněmovně, když opozice a uvedená trojice nezařazených zákonodárců pomocí obstrukcí opakovaně zablokovala jednání parlamentu. Využili k tomu nepřítomnosti všech poslanců vládní koalice nebo jejich nejednotný postoj. Bez trojice nezařazených poslanců kolem Rudolfa Huliaka mají vládní strany ve sněmovně většinu pouze jednoho hlasu.
„Rozpočet je podvodem na občanech. Vláda nešetří na sobě, lidem bere, sobě dává. Je to rozpočet minulosti,“ prohlásil poslanec nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Štefan Kišš.
„Na lidech vám absolutně nezáleží. Lidi, živnostníky a firmy degradujete jen na dojné krávy, chcete od nich vybrat více. Stát na sobě ovšem vůbec nešetří, výdaje státu naopak rostou,“ řekl k rozpočtu poslanec opoziční strany Sloboda a Solidarita Marián Viskupič.
Někteří opoziční politici si podle médií také stěžovali, že jim Fico v jednacím sále sněmovny ukázal vztyčený prostředník.
